Radar?
Jen malá splátka za svobodu!
Vážení spoluobčané, přátelé
jsme přesvědčeni, že v rámci diskuse o zřízení radarové stanice armády USA na území ČR jsou podstatné následující body:
· Radarová stanice je potřebná
· Radarová stanice nezahájí „závody ve zbrojení“
· Radarová stanice nezvyšuje riziko napadení ČR
· Radarová stanice chrání Evropu i nás
· Radar není zdraví škodlivý či jinak nebezpečný
USA jsou mocností, která není nepřátelská hodnotám našeho ústavního řádu; ba právě naopak, je jim velice přátelsky nakloněna, a to až tak přátelsky, že je ochotna je smluvním spojenectvím na našem území v případě nutnosti i bránit. USA jsou sice evropskou mocností, ale nikoli evropskou zemí. Amerika se nerozkládá na území Evropy a ani nemá žádné historické nároky na evropskou půdu, proto se žádná evropská země nemusí bát expanze ze strany USA. Přítomnost USA v Evropě brání vzestupu jiné evropské mocnosti, která by se stala hrozbou svým sousedům. Konečně, přítomnost USA v Evropě, neboli USA jako evropská mocnost, chrání ostatní evropské země před potenciální hrozbou ze strany jiných neevropských mocností. Základna armády USA na našem území zvýší americkou vojenskou přítomnost v Evropě. Zejména však budou mít USA v důsledku její existence v České republice svůj zájem - to zaručuje, že pokud budeme mít my sami vůli bránit svoji svobodu, již nikdy nebudeme v situaci podobné těm, kterými naše země prošla v letech 1938, 1948 a 1968, osamoceni a vydáni napospas.
Írán má vládu, která je radikálně nepřátelská vůči naší západní společnosti a jejím principům. Zároveň disponuje raketami Šahab 3 s doletem 1300 kilometrů, Šahab 4 s doletem 1900 kilometrů a vyvíjí raketu Šahab 5 (neboli Kosar), jejíž dolet bude 4000 kilometrů. Vzdálenost Teherán-Praha je 3400 kilometrů. Írán rovněž rozvíjí jaderný program a vysmívá se celému mezinárodnímu společenství.
Česká republika ani Polsko nebyly jako vhodné země pro umístění evropské části systému vybrány náhodně. Jejich poloha ve středu Evropy umožňuje lepší pokrytí kontinentu. V případě, že by projekt ve střední Evropě zkrachoval, hovoří se o možném rozmístění ve Velké Británii, což by ale mohlo znamenat nižší schopnost systému ochránit území střední Evropy, tedy i České republiky.
Vzhledem k tomu, že protiraket má být deset, může být sestřeleno maximálně 10 útočných raket. Rusko má přibližně 780 nosičů atomových zbraní (raket, bombardérů, ponorek) a asi 5700 jaderných hlavic, z toho 3300 strategických. To znamená, že americká protiraketová obrana ve střední Evropě není namířená proti Rusku, ale má chránit Evropu a Ameriku proti malému počtu raket odpálených z Blízkého východu. Útočná a odstrašující obranná kapacita Ruska touto protiraketovou obranou oslabena nebude a strategická rovnováha nemůže být v jejím důsledku jakkoli narušena. Všichni to dobře vědí. Podrážděné reakce jsou motivovány oprávněnými obavami ze ztráty vlivu, který na našem a polském území Rusko stále uplatňuje prostřednictvím spolupracovníků, kteří se rekrutují z řad komunistů a bývalých příslušníků a konfidentů totalitních tajných policií (viz např. Zpráva o prověrce vojenských zpravodajských služeb, která před několika týdny vyšla ve Varšavě, resp. zrušení polské vojenské kontrarozvědné služby Wojskowe Służby Informacyjne k 30. září 2006). Zvýšený zájem našich spojenců a na něj navazující vytvoření tlaku na podstatné zkvalitnění bezpečnostních standardů na našem území by vedl k výrazným komplikacím v činnosti takových osob. Přesně to je však v zájmu občanů České republiky.
Ano, radar je okem systému a argument, že by se mohl stát prvním cílem úderu, je věcně správný. Vztahuje se však na situaci, kdy existují dvě velmoci disponující každá značně rozsáhlou a sofistikovanou jadernou výzbrojí. Zkrátka řečeno, jedná se o situaci studené války. Tehdy skutečně platilo, že by se jakékoliv protiraketové systémy oponenta staly přednostním cílem úderu. Nicméně současná situace a hrozby, před kterými má protiraketový systém chránit, jsou naprosto odlišného charakteru, než byla ta, jíž USA čelily během studené války. Americká protiraketová ochrana má bránit USA a jejich spojence před relativně nízkým počtem méně technicky vyspělých střel, které mohou odpálit státy jako Severní Korea nebo Írán. Mohou tak učinit z mnoha důvodů: jako zoufalý poslední akt pomsty v případě, že by proti nim byla podniknuta vojenská operace ze strany demokratických zemí; jako způsob „potrestání“ spojenců USA za jejich podporu politiky USA; jako nástroj vydírání západního světa nedemokratickými a antizápadními režimy. Ať už by zaútočily z jakéhokoliv důvodu, jejich útok by byl nesrovnatelně méně masivní než ten, který byl v dobách studené války schopen podniknout Sovětský svaz. Americká protiraketová obrana je tedy dimensována právě proti takovému druhu napadení. Není namířena proti Rusku. V případě dokončení však účinně sníží možnost menších, nedemokratických a často velice nebezpečných zemí vydírat Západ pomocí malého počtu balistických střel. Do tohoto scénáře naprosto nepatří přednostní úder na radar - agresor k tomu nemá dost prostředků (dost střel, potřebně přesné technologie,…). Z druhé strany, pokud by někdy došlo k jaderné válce s Ruskem, může být obyvatelům ČR srdečně jedno, zda-li na jejím území přibude jeden cíl navíc.
Chceme-li bránit nějaké územi před balistickými raketami takovýmto systémem, lze v zásadě postupovat dvěma způsoby. Umístit základnu uvnitř bráněného území a nebo ji předsunout mimo své území směrem k nepříteli. Výhody jasně převažují u první varianty. Především je možné zasahovat střely letící ze všech směrů, k pokrytí bráněného uzemí tedy stačí postavit méně základen (což je také levnější). Není třeba drobit síly a obrana takové základny je jednodušší. Navíc je takové řešení nezávislé na veřejném mínění obyvatelstva cizího státu. Američané zvolili logicky variantu první, základny na uzemí USA jsou tak umístěny na Aljašce a v Kalifornii. Další základna kdekoliv na světě není pro obranu vlastního uzemí USA nutná. Z výše uvedeného a po zhlédnutí mapy je nepochybné, že základna umístěná v Polsku nebo v ČR má ochránit stávající americké vojenské základny v západní Evropě a nejbližší americké spojence, tedy především Velkou Británii a Polsko (a také ČR) před úderem z Blízkého východu. Americká radarová stanice v ČR naši bezpečnost neohrožuje, nýbrž zvyšuje. Nikdo nezaútočí na americkou základnu, neboť pak by čelil americké odplatě, jež by vedla k jeho totálnímu zničení; od roku 1945 nebyla napadena ani jedna jediná americká letecká, námořní, raketová či radarová základna.
Radarové vysílání funguje na frekvenci 10 GHz, tudíž nemůže rušit ani mobilní telefony nebo wi-fi sítě, které fungují na frekvenci nižší. Frekvence radaru je blízká frekvenci televizního vysílání, tudíž toto by mohlo být rušeno. Vysílání televize v pásmu 10 GHz bude ovšem tak jako tak brzy ukončeno vzhledem k postupující digitalizaci do roku 2010, tedy před uvedením radaru do provozu. Radar bude navíc na plný výkon zapínán pouze při testování nebo při případné akci. Za normálních okolností bude převážně vypnutý. Úroveň elektromagnetického vyzařování ve vzdálenosti 150 m od ústí antény je údajně srovnatelná s úrovní vyzařování ve vzdálenosti 5 cm od kuchyňské mikrovlnné trouby či ve vzdálenosti 10 cm od amatérské radiostanice. I kdyby bylo toto přirovnání přitažené za vlasy a realita by byla několikanásobně horší, je neškodnost pro zdraví člověka zjevná.
Děkujeme za pozornost a přejeme vše dobré.
členové Konzervativní strany
Poznámka: text je složen z informací z různých otevřených zdrojů, jejich přehled je k disposici na www.konzervativnistrana.cz <http://www.konzervativnistrana.cz>, kde jsou odkazy i na další zdroje technických údajů, informací, argumentů, analýz, odpovědí na často kladené otázky…