Je možná budoucnost ČR mimo EU?

Pro vstup České republiky do Evropské unie se podle řady průzkumů vyslovuje v dlouhodobém průměru zhruba polovina dotázaných. Mnozí jen cítí obavy z něčeho nového a cizího, další si dokáží představit nejen často propíraná pozitiva členství ČR v EU, ale i zamlčovaná negativa. A těch je u nás také mnoho.

Již teď mě před vstupem do EU varují (a nenechávají v klidu) minimálně čtyři konkrétní okruhy problémů a náznaky přístupu západoevropských zemí k nim v souvislosti s naším vstupem do EU.

Do prvního okruhu řadím zarážející přístup některých členských zemí EU k otázce Benešových dekretů, k otázce Temelína (alespoň k něčemu je tato stavba dobrá, chtělo by se říci), nespokojenost orgánů EU s návrhem restrukturalizace českých hutí a celý balík problémů silně dotovaného zemědělství v EU. Bez odpovědi nechám řečnickou otázku: A jak se k nám budou chovat v těchto bodech, až budeme členkou zemí?

Druhá skupina argumentů proti vstupu ČR do EU by mohla vyvěrat z možného nebezpečí ztráty státní suverenity a národní a kulturní identity. Další argument je historický - kdy skutečně šlo západoevropským zemím o nezištnou užší spolupráci s ČR či Československem a co z toho vzešlo? Rád bych se mýlil.

Kdo se zastane těch, kteří hledí na dnešní podobu evropské integrace s rozpaky a obavami, jejichž představa o společenství svrchovaných evropských národů se vůbec nekryje s euro - molochem v Bruselu?

Zvláště když parlamentní strany, včetně zdánlivě euroskeptické ODS, se svorně předhánějí v nadbíhání EU a kacířskou myšlenku, že občané by mohli věci vidět jinak, než oni si přejí, si vůbec nepřipouštějí?

Není už nejvyšší čas konečně připustit, že vstup ČR do EU je velmi problematickým krokem, který vůbec nemá jednoznačnou podporu ve veřejném mínění? Že říci ke vstupu do EU "NE" na základě odpovědné úvahy a pečlivého zvážení faktů vůbec neznamená státi se nacionalistou a nepřítelem civilizace?

Spolupráce, svobodný obchod a všestranný rozvoj totiž zdaleka nejsou vázány pouze na struktury EU - naopak, jak konzervativci jistě dosvědčí, právě instituce unie svobodnému rozvoji těchto hodnot v mnoha ohledech velmi brání. Může být alternativou ke vstupu do EU např. přičlenění k EFTA (Evropské asociaci volného obchodu)? Ta sdružuje západoevropské země, které nejsou členy EU a zřejmě nemají o členství v EU zájem (Norsko, Švýcarsko).

Úkolem dne je proto informovat občany před referendem o připojení k EU o všech důsledcích tohoto kroku a poskytnout jim tak informace ke kvalitnímu rozhodnutí. Učiňme tuto debatu o budoucnosti naší země tématem volební kampaně. Je načase.

Petr Kůdela, Ostrava