Máme právo odsuzovat Čínu za nedodržování lidských práv v Tibetu?


Olympijské hry v Pekingu zase znovu otevřely otázku nedodržování lidských práv v Tibetu. Z tohoto problému se už dávno stal jakýsi fetiš. Mnoho světových organizací nedodržování lidských práv spojuje výhradně s Tibetem. Nekompetentnost novinářů a jednostranně informovaných aktivistů obvykle vede protesty proti něčemu, co sice existuje, ale ve světě plném násilí je mnoho jiného zcela podstatnějšího zla, které se zanedbává. Za těchto okolností je vůbec otázka, zda protesty proti čínské politice nejsou pro informovaného člověka směšné. Co tak protestovat proti politice vlády v Súdánu nebo postupu mezinárodních sil v Kosovu? Co takhle se zamyslet na tím, co dělat v Iráku? Nejsou to snad otázky aktuálnější a principiálnější?

V Súdánu jsou plánovitě likvidovány statisíce lidí jen proto, že nejsou muslimové, v Kosovu bylo vyhnáno 300 000 Srbů, kteří se nevrátili (prý jich zůstalo 40 tisíc), to nemluvím o Iráku, Indočíně, Filipínách a nepřehledné situaci v subsaharské Africe. Přesto jsou nošena výhradně trička s nápisem: Svoboda Tibetu. Proč proboha zrovna Tibetu, když je tam momentálně klid, nejsou hromadné humanitární katastrofy? Je snad Tibet něco jiného než ostatní? Má snad Tibeťan vyšší cenu než kosovský Srb živořící v utečeneckém táboře, nebo súdánský křesťan umírající v cíleném hladomoru ne nepodobném stalinským likvidačním hladomorům na Ukrajině ve třicátých letech? Abych nebyl napadán, že hájím čínskou politiku, připomínám, že jen srovnávám fakta.

Už Ježíš Kristus řekl: Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve svém vlastním oku nepozoruješ? Tím trámem bych si dovolil nazvat Kosovo. Jednak je v Evropě a jednak se Česká republika zúčastnila ve všech misích v Kosovu, a naposledy dokonce ostudně uznala samostatnost Kosova. Máme vůbec právo někoho kritizovat (třeba Čínu), když jsme si ještě ani svůj trám z oka neodstranili?

Srovnání

Dovolím si srovnat trochu Kosovo s Tibetem, abychom si uvědomili, že opravdu jde o podobný problém a že naše zodpovědnost je shodná s čínskou.
Kulturní památky, většinou chrámy a kláštery, zničila v Tibetu tzv. kulturní revoluce, v Kosovu Albánci pro patronátem NATO a KFOR. Tibeťany z jejich země vyhnala komunistická vláda, Srby vyhnali Albánci pod patronátem NATO a KFOR. Do Tibetu byli nastěhováni Číňané komunistickým režimem, do Kosova přišli Albánci z Albánie nekontrolovaně a zabrali majetky Srbů. Poměr vyhnaných event. vystěhovaných je nepříznivější pro Kosovo. Odhaduje se, že Číňané donutili v padesátých letech k vystěhování asi třetinu Tiběťanů. Z Kosova bylo vyhnáno 80% Srbů. V dnešním Tibetu vládne komunistický režim, mající na svědomí zločiny, v Kosovu vládnou zločinci z UČK.

Myslím, že to zcela úplně stačí k tomu, abychom svlékli trička s nápisy: Svobodu Tibetu a zamysleli se sami nad sebou a navlékli je opět, až si před vlastním prahem zameteme.

Dne 27.7.2008 proběhla od 20-té hodiny na druhém programu České televize rozprava o Kosovu, ve které byly uvedeny úvodem dva snímky: Jeden již dlouho avizovaný a diskutovaný snímek pana Dvořáka: Uloupené Kosovo, následovaný francouzským snímkem. Dvořákův snímek byl agresivní, protialbánský a prosrbský, převážně převzatý ze srbských zdrojů. Pan Diensbier v následující diskusi to komentoval tím, že konečně se stala Česká televize vyváženou, protože dosud uváděla jen protisrbské a proalbánské snímky (převzaté obvykle ze Západu); zároveň ji také pochválil, že oproti zpravodajství v západních sdělovacích prostředcích je přece jen relativně objektivnější. Osobně Dvořákovu snímku nevyčítám jeho neobjektivitu, protože je to vlastně jen příspěvek do diskuse na srbské straně, kterou dosud nikdo nehájil. Jinak si cením celé diskuse a jejího perfektního vedení.

Typickým příkladem neiformace a nezájmu o skutečný problém Kosova byl následný francouzský snímek. Byl oním typickým novinářským dílem, které předpokládá, že diváci o oné zemi stejně nic nevědí, a je zapotřebí jim předhodit „upoutávky“, tedy jakési drasťáky a slaďáky, prostě bavit je a základní věci neuvést. Takže sice tam nějaké válečné akce byly zaznamenány, ale nebylo jasné kdo na koho útočil. Zbořený srbský chrám tam byl jen jeden, to ještě velmi okrajově bez komentáře. Ale zřejmě to bylo uděláno tak, aby se útoky obou etnik uvedly do souladu, informace byla vyvážená, potažmo relativistická (všichni jsou stejní, obě etnika dělala zločiny, co od nich chcete, jsou to všechno barbaři). Informace byla tedy omezena jen na nějakou ukázku prostředí. Z toho si mohl divák udělat představu, jak tam lidé žijí, což je sice dobře, nicméně málo na to, aby získal zásadní názor, kdo vlastně válku začal, jaké byly příčiny, a jaké je celé morální zázemí konfliktu a jaká je situace. Chyběly základní informace o vyhnání podstatné části Srbů, záběry utečeneckých táborů v Srbsku a prostě to, co v případě Tibetu se velmi senzačně propaguje. To byl snímek opravdu ve smyslu: nevidět trám ve svém oku.

Jsme věrohodní ve světě?

Rádio Jerevan: Proč albánští zločinci nemohou jít před Haagský tribunál? Nemají čas, musí vládnout v Kosovu.

Nevím do jaké míry je kosovský problém, mimo Ruska, frekventován v jiných zemích. Číňané se brání nařčení z nedodržování lidských práv právě poukazem na Irák a Kosovo. Ostrakizaci Číny považují za jednostrannou propagandu. Přitom mají pravdu. Vždyť jim nedodržování lidských práv předhazují právě ty země, které při obsazování Kosova nechaly vyhnat srbskou menšinu a nechaly řádit teroristy z UČK, aby ničili památky. Po desetiletém období jejich vlády se srbská menšina nevrátila a chrám byl snad obnoven jenom jeden, aby se mohl v jednostranných a propagačních přenosech ukazovat, stejně jako to dělají Číňané v Tibetu na několika vybraných nezbořených nebo obnovených památkách. Číňané klidně mohou říci, že při tzv. kulturní revoluci bylo vyrabováno a zbořeno v Tibetu klášterů shodné množství jako v Kosovu (navíc v Tibetu to už bylo pěkně dávno). Kdyby byli důslední, a to nepochybně budou, až půjde do tuhého, mohou velice dobře použít všechny tyto argumenty. Zatím to nedělají, protože sami mají máslo na hlavě a kosovský problém spíše přivítali, protože jim umožňuje, aby problém lidských práv v Tibetu neřešili. Tak chtěně nebo nechtěně kosovský neřešený problém a černé svědomí Západu oslabuje věrohodnost jeho slov o svobodě a lidských právech a nahrává, aby se jiné porušování lidských práv ve světě neřešilo. A tak ti, kteří nosí trička s nápisem: svobodu Tibetu, jsou vlastně hloupí nebo navedení. Tím nechci dehonestovat ty, kteří to myslí dobře, ale jaksi ztratili orientaci ve světě.

Další nevěrohodností je uznání nezávislosti Kosova. Nechci se zapojit do diskuse, zda je jednostranné vyhlášení kosovské samostatnosti právně podložené nebo ne. Jednak je to záležitost právníků a jednak bylo už v souvislosti s Jugoslávií, a potažmo s Kosovem, porušeno tolik právních norem, že porušení další je jen vrcholkem ledovce nemorálnosti a opouštění základních principů evropské civilizace. Přesto by mělo být snad mezinárodní společenství vzorem spořádanosti, morálky a práva, což viditelně není a tak se stává špatným vzorem k následování. Myslím si, že ani není důležitý status Kosova, ale poměry a lidská práva. Teoreticky může být i samostatné Kosovo, které bude dodržovat lidská práva, práva menšin apod. Srbům potom může být jedno, jaký je politický status. Jenže ono takové není. Ve vládě jsou příslušníci UČK, kteří páchali zločiny. Organizovaný zločin a drogové mafie ovládají zemi. Do země se nevrátilo 300 000 Srbů (opět potvrzeno v televizní diskusi). Pokud mezinárodní společenství nepotvrdilo jejich vyhnání jako legální, nemůže podle všech základních morálních a právních principů uznat vládu na základě hlasů, ve kterých chybí 10 - 15 % voličů. To přece nejsou demokratické volby! Taková vláda nemůže být legální a nemůže být uznána kýmkoliv, kdo morální a právní principy uznává, taktéž nemohou být platná její ustanovení (třeba vyhlášení samostatnosti).

Nemorální jednání provokuje síly zla k následování. Co tak třeba v Baskicku vyhnat z určitých oblastí cizí obyvatelstvo a udělat tam potom svobodné volby? Jak jinak by se potom vyhlašovala samostatnost (doposud je totiž ve většině oblastí Baskicka převažuje obyvatelstvo jiných národností). Co tak v Severním Irsku vyhnat nějakou podstatnou část protestantů, zajistit katolickou většinu a potom udělat svobodné volby a následně vyhlásit odtržení od Velké Británie? Uznal by svět takový stát? Asi by musel, protože Kosovo je precedens, kde totéž udělal. A tak můžeme jmenovat snad desítky míst na světě, kde by vyhnání části obyvatelstva a následné svobodné volby mohly vést k nezávislému státu nebo jinému řešení. Jsme snad povinni takové řešení akceptovat? Ano, po vzoru Kosova, ano.



8. srpna 2008

Vlastimil Podracký
www.konzervativnistrana.cz