Desatero konzervatismu
Konzervatismus je politická teorie a praxe naplňující tradiční odkaz euroatlantické civilizace. Počítá s nedokonalostí člověka a zohledňuje existenci objektivního řádu, který je charakterizován především principy: kontinuitou a rovnováhou.
1. Kontinuita s minulostí - znamená trvání na zkušenostech a zásadách a používání tradičních pravidel, jejichž správnost ověřily generace předků, a odmítnutí konstruktivistických politických teorií (nacismu, komunismu, multikulturalismu). Kontinuita je právem na ideové, kulturní i materiální dědictví, je povinností o tyto hodnoty pečovat, považovat je za příklad i autoritu. V našem českém prostředí to znamená obnovu a návrat k tradičním hodnotám z předtotalitního období.
2. Odpovědnost k budoucnosti - znamená zejména udržování tradiční kultury a idejí a tedy i trvání populace, která je jejich nositelem; podporu podmínek, které toto udržování kultury a trvání populace povzbuzují a naopak odpor k takovým změnám, které je znesnadňují. Starší generace má jít trváním na hodnotách té mladší příkladem a tak udržovat vědomí smyslu pokračovat. Ztráta tohoto vědomí se dnes odráží v demografickém propadu a v lhostejnosti k životnímu prostředí. Tyto důsledky neodpovědnosti jsou tak pro budoucnost nejpalčivější.
3. Spravedlnost - znamená, že člověk vzhledem ke svému okolí má jednat tak, jak by si přál, aby bylo jednáno s ním. Společnost nesmí nechat špatné a zločinné jednání bez odpovídajícího trestu, který odrazuje potenciální pachatele a zároveň vytváří rovnováhu v poškození s obětí tak, aby pomsta byla zbytečná. Spravedlnost v sobě zahrnuje, že člověk není záměrně poškozován a zbídačován.
4. Rovnost práv - legitimní právo musí být dosažitelné rovně pro všechny občany, aniž by v tom bylo komukoli bráněno úmyslným stavěním zábran a omezení. Není automatické právo na rovnost hodnot, jako je rovnost majetková nebo kulturní. Neexistují práva jen na základě antropologických, kulturních, sociálních znaků nebo sexuální orientace.
5. Rovnováha práv a povinností - k právu patří i povinnost, má platit rovná příležitost plněním povinnosti právo získat. Taktéž pravomoc musí obsahovat reciproční zodpovědnost.
6. Svoboda a řád - svoboda je právo mít maximální volnost v rámci řádu, kterým se řídí i udržuje společnost. Řád slouží k udržování míry, brání zneužívání moci, ukazuje hranice, za kterými se svoboda stává anarchií, a staví se proti jejich překračování. Řád je vytvářen tradičními pravidly a zvyky, které se mění pomalu a na základě zkušenosti.
7. Přednost přirozených společenských mechanismů - konzervativní přístup dává přednost přirozeným společenským mechanismům (včetně tradic a zvyků) před přímým řízením institucemi (tržní mechanismus před přímým řízením státem, rodinnou solidaritu před státním socialismem). Demokracie je přirozený mechanismus založený na pluralitě moci, vyžaduje širokou střední třídu odpovědných a nezávislých vlastníků.
8. Subsidiarita a odpovědnost - znamená přenesení pravomocí na nižší stupně (státního) společenství - na kraj, obec, rodinu. Zvyšuje pravomoci občanů rozhodovat o společných věcech, ale také nést za stav svého společenství odpovědnost. Společenství má např. právo vyžadovat od nového člena přizpůsobení.
9. Spoluodpovědnost jedince - znamená, že cokoli činím, mám dělat u vědomí stavu i hodnot společenství, jehož jsem členem. Nemám nadřazovat svůj zájem tak, abych poškozoval hodnoty a zájmy svého společenství.
10. Státní idea - stát není neutrální technikou moci stojící nad idejemi a subjekty, ale je vyjádřením myšlenky tradičního řádu. Jednotlivá společenství ve státě musí respektovat a naplňovat podmínky takové státní ideje - ta je jim nadřazena. Konzervativní obnova je cesta ke znovunalezení a upevnění tradičních hodnot z předtotalitního období, které vyrostly z křesťanské morálky.
Konzervativní strana, 20. března 2008
www.konzervativnistrana.cz