Globální soud nad každým z nás

Za několik měsíců stanou první obvinění před Mezinárodním trestním soudem (MTS). Nejrůznější bojovníci za lidská práva jásají nad tím, jak se svět zbaví svých diktátorů a jak se ohleduplnější zacházení s člověkem stane univerzální realitou. Kritikové MTS jsou obviňováni z cynismu a přehlížení lidských tragédií, způsobených válkami a zločiny proti lidskosti. Ještě dříve, než je případně odmítneme, zabývejme se jejich námitkami s věcností a chladnou hlavou. Tímto způsobem postupoval také poslanec Marek Benda (ODS), kterému se podařilo přesvědčit svou stranu a později i většinu poslanců, že ratifikace Římských statut Mezinárodního trestního soudu není v zájmu České republiky.

Předně je třeba připomenout Bendova slova z parlamentní rozpravy, že na dané téma, spojené s bezprecedentním omezením státní suverenity v otázkách spravedlnosti a práva, neproběhla odpovídající veřejná diskuse. Lze se oprávněně domnívat, že veřejná diskuse neproběhla ani v jiných signatářských státech, jako je tomu v případě nedávno ratifikujících Kambodže, Jordánska a Demokratické republiky Kongo. Již souhlas těchto "rájů lidských práv" by v nás měl vzbudit podezření o apolitičnosti globální soudní instituce.

Zamysleme se teď nad tím, co čeká občany České republiky od příštího roku, kdy bude činnost MTS oficiálně zahájena a to i přesto, že jsme jeho statuta neratifikovali. Jurisdikce MTS je v přímém rozporu s dosavadní tradicí mezinárodního práva. Stále ještě platí vídeňská Konvence o mezinárodních smlouvách z roku 1969, ve které se praví, že "stát, který není signatářem smlouvy, není touto smlouvou vázán". Statuta MTS však nárokují univerzální jurisdikci, které podléhají občané států, jež mezi signatáře smlouvy nepatří!

Předmětem trestního stíhání mají být "zločiny proti lidskosti". Jak ale zajistit, že mezi členy tribunálu bude existovat shoda v názoru, co zločinem proti lidskosti je a co není. Podle původních představ by rozhodování MTS mělo odrážet existující pluralitu právních tradic. Když je však více než pravděpodobné, že se členové tribunálu nebudou shodovat v základních představách o spravedlnosti, nemůžeme od něj spravedlivá rozhodnutí ani očekávat. Takový soud bude snadno manipulovatelný politickými zájmy a agendou, která bude v orgánech OSN prosazena do dokumentů o lidských (dětských, ženských) právech. Pokud se v dokumentech OSN etablují tzv. reprodukční práva, bude možné trestně stíhat ty osoby, které se angažují ve prospěch omezení přístupu k potratům. Podobné je to v případě tzv. zločinů z nenávisti (hate crime), chránící skupiny obyvatel před diskriminací. Pokud se v dokumentech OSN prosadí idea "registrovaného partnerství", bude možné případné kritiky expanze "gay" ideologie pohnat před MTS bez ohledu na to, jak tuto otázku upravují zákony státu, jehož je obviněný občanem.

Obhájci MTS se odvolávají na údajnou návaznost na Norimberský soud. Takové tvrzení je holým nesmyslem. Tehdejším vykonavatelem práva nebylo "mezinárodní společenství", ale vítězné státy Druhé světové války. Daleko pravdivější je tvrzení, že MTS má svůj předobraz v dnes existujícím tribunálu pro zločiny v bývalé Jugoslávii. Kdybych byl obhájcem MTS, raději bych o této podobnosti pomlčel. Dosavadní činnost ICTY a zvláště pak stíhání Miloševiče názorně ukazuje rizika, která jsou spojena s budoucí činností MTS. O Miloševičovi a jeho zločinném režimu si není třeba dělat žádné iluze. Pokud však existovala vůle Koštunicova režimu soudit Miloševiče v domácím prostředí, pod přímým dohledem místních obyvatel, byla jeho extradice zásadní politickou chybou (navíc v rozporu s jugoslávskou ústavou), které se "mezinárodní společenství" dopustilo. Do Haagu byl předveden na základě údajné genocidy v Kosovu. Poté, co i sama Carla del Ponte přiznává, že není možné Miloševiče za tento čin odsoudit, neboť k němu nedošlo, přistoupilo se ke změně obžaloby a namísto Kosova byly dosazeny Chorvatsko a Bosna a Hercegovina. Také dosavadní průběh procesu vypovídá o politické objednávce více než o příkladné starosti "mezinárodního společenství" (co to vlastně je?) o spravedlnost.

Předpokládá se, že MTS bude rovněž sídlit v Haagu. Haag je městem státu, jehož zákony dovolují snadný přístup k potratům, homosexuálním sňatkům, drogám a v poslední době též eutanázii. V tomto "hájemství lidských práv" bude soudit planetární soud, vůči kterému se již nelze odvolat k soudu vyšší instance, soud, který ruší dosavadní suverenitu jednotlivých národů a států na svébytnou existenci.

Je třeba poslanci Bendovi poděkovat za to, že jako jeden z mála českých poslanců rozumí kontextu sjednocovacích procesů, kterých jsme dnes svědky.

Michal Semín

Autor je ředitelem Občanského institutu

Text vyšel v dubnu 2002 v deníku MF DNES