Globální soud nad každým z nás
Za několik měsíců stanou
první obvinění před Mezinárodním trestním soudem (MTS). Nejrůznější bojovníci
za lidská práva jásají nad tím, jak se svět zbaví svých diktátorů a jak se
ohleduplnější zacházení s člověkem stane univerzální realitou. Kritikové
MTS jsou obviňováni z cynismu a přehlížení lidských tragédií, způsobených
válkami a zločiny proti lidskosti. Ještě dříve, než je případně odmítneme,
zabývejme se jejich námitkami s věcností a chladnou hlavou. Tímto způsobem
postupoval také poslanec Marek Benda (ODS), kterému se podařilo přesvědčit svou
stranu a později i většinu poslanců, že ratifikace Římských statut
Mezinárodního trestního soudu není v zájmu České republiky.
Předně je třeba připomenout
Bendova slova z parlamentní rozpravy, že na dané téma, spojené
s bezprecedentním omezením státní suverenity v otázkách spravedlnosti
a práva, neproběhla odpovídající veřejná diskuse. Lze se oprávněně domnívat, že
veřejná diskuse neproběhla ani v jiných signatářských státech, jako je
tomu v případě nedávno ratifikujících Kambodže, Jordánska a Demokratické
republiky Kongo. Již souhlas těchto "rájů lidských práv" by v nás měl
vzbudit podezření o apolitičnosti globální soudní instituce.
Zamysleme se teď nad tím, co
čeká občany České republiky od příštího roku, kdy bude činnost MTS oficiálně
zahájena a to i přesto, že jsme jeho statuta neratifikovali. Jurisdikce MTS je
v přímém rozporu s dosavadní tradicí mezinárodního práva. Stále ještě
platí vídeňská Konvence o mezinárodních smlouvách z roku 1969, ve které se
praví, že "stát, který není signatářem smlouvy, není touto smlouvou vázán".
Statuta MTS však nárokují univerzální jurisdikci, které podléhají občané států,
jež mezi signatáře smlouvy nepatří!
Předmětem trestního stíhání
mají být "zločiny proti lidskosti". Jak ale zajistit, že mezi členy tribunálu
bude existovat shoda v názoru, co zločinem proti lidskosti je a co není.
Podle původních představ by rozhodování MTS mělo odrážet existující pluralitu
právních tradic. Když je však více než pravděpodobné, že se členové tribunálu
nebudou shodovat v základních představách o spravedlnosti, nemůžeme od něj
spravedlivá rozhodnutí ani očekávat. Takový soud bude snadno manipulovatelný
politickými zájmy a agendou, která bude v orgánech OSN prosazena do
dokumentů o lidských (dětských, ženských) právech. Pokud se v dokumentech
OSN etablují tzv. reprodukční práva, bude možné trestně stíhat ty osoby, které
se angažují ve prospěch omezení přístupu k potratům. Podobné je to
v případě tzv. zločinů z nenávisti (hate crime), chránící skupiny
obyvatel před diskriminací. Pokud se v dokumentech OSN prosadí idea
"registrovaného partnerství", bude možné případné kritiky expanze "gay"
ideologie pohnat před MTS bez ohledu na to, jak tuto otázku upravují zákony státu,
jehož je obviněný občanem.
Obhájci MTS se odvolávají na údajnou návaznost na
Norimberský soud. Takové tvrzení je holým nesmyslem. Tehdejším vykonavatelem
práva nebylo "mezinárodní společenství", ale vítězné státy Druhé světové války.
Daleko pravdivější je tvrzení, že MTS má svůj předobraz v dnes existujícím
tribunálu pro zločiny v bývalé Jugoslávii. Kdybych byl obhájcem MTS,
raději bych o této podobnosti pomlčel.
Dosavadní činnost ICTY a zvláště pak stíhání Miloševiče názorně ukazuje
rizika, která jsou spojena s budoucí činností MTS. O Miloševičovi a jeho
zločinném režimu si není třeba dělat žádné iluze. Pokud však existovala vůle
Koštunicova režimu soudit Miloševiče v domácím prostředí, pod přímým
dohledem místních obyvatel, byla jeho extradice zásadní politickou chybou
(navíc v rozporu s jugoslávskou ústavou), které se "mezinárodní
společenství" dopustilo. Do Haagu byl
předveden na základě údajné genocidy v Kosovu. Poté, co i sama Carla del
Ponte přiznává, že není možné Miloševiče za tento čin odsoudit, neboť
k němu nedošlo, přistoupilo se ke změně obžaloby a namísto Kosova byly
dosazeny Chorvatsko a Bosna a Hercegovina. Také dosavadní průběh procesu
vypovídá o politické objednávce více než o příkladné starosti "mezinárodního
společenství" (co to vlastně je?) o spravedlnost.
Předpokládá se, že MTS bude
rovněž sídlit v Haagu. Haag je městem státu, jehož zákony dovolují snadný
přístup k potratům, homosexuálním sňatkům, drogám a v poslední době
též eutanázii. V tomto "hájemství lidských práv" bude soudit planetární
soud, vůči kterému se již nelze odvolat k soudu vyšší instance, soud,
který ruší dosavadní suverenitu jednotlivých národů a států na svébytnou
existenci.
Je třeba poslanci Bendovi
poděkovat za to, že jako jeden z mála českých poslanců rozumí kontextu
sjednocovacích procesů, kterých jsme dnes svědky.
Michal Semín
Autor je ředitelem Občanského institutu
Text vyšel v dubnu 2002 v deníku MF DNES