Malý honební zákon
Teze k malému honebnímu zákonu
Myslivost může vykonávat ten, kdo složil řádně mysliveckou zkoušku a vlastní zbrojní průkaz příslušné skupiny. Mysliveck
ou zkoušku lze složit při studiu středních lesnických odborných učilišť, středních lesnických technických škol, lesnických fakult příslušných universit. Ostatní občané mohou u těchto škol za úplatu rovněž zkoušku z myslivosti složit. Zkoušky z myslivosti mohou pořádat rovněž zkušební komise u Krajského mysliveckého rady a to za úplatu a podle zkušebních řádů, které upraví příslušná vyhláška.Za vyšší mysliveckou zkoušku se má
absolutorium střední lesnické technické školy, Vysoké lesnické školy a zkouška před zvláštní komisí u Krajského mysliveckého rady jejíž rozsah je nejméně na úrovni střední lesnické technické školyVystavuje jej na základě složené myslivecké zkoušky úřad Krajského mysliveckého rady.
Honitba se skládá z h
Honebními pozemky jsou všechny
zemědělské a lesní pozemky, když takovou vůli, aby byly honebními, projevili vlastníci pozemků. Honitby mohou být vlastní, společenstevní a státní. Nehonebními pozemky jsou i ty, když jejich vlastník si nepřeje, aby se na nich vykonávalo právo myslivosti. Honební společenstvo prezentují všichni vlastníci zemědělských a lesních pozemků bez rozdílu výměry se stejnými právy.Vlastní honitbou je ucelená výměra honebních pozemků jednoho vlastníka pokud tento vlastní alespoň 150 ha zemědělské, lesní anebo obojí půdy.
Vlastní honitbou je také ucelená
honitba nejvýše tří vlastníků pokud výměra takové honitby dosahuje alespoň 250 ha.Vlastní honitbou je také ucelená honitba nejvýše pěti vlastníků, pokud jejich vlastní výměra dosahuje alespoň 250 ha a alespoň 250 ha mají vlastníci honitby v nájmu za účelem provozování nebo zajišťování zemědělské a lesní produkce.
Je takovou honitbou, ve které jsou souvislou držbou sdruženi vlastníci honebních pozemků jejichž výměra dosahuje nejméně 500 ha.
Je takovou honitbou, kterou vyhlašuje pověřený uživatel státních honebních pozemků po konzultaci s ministerstvem zemědělství a Pozemkovým fondem ČR. Státní honitbou mohou být honitby v souvislé držbě státu o výměře nejméně 500 ha, v jelenářských oblastech o výměře nejméně 1000 ha a v souvislých lesních porostech o výměře nejméně 2000 ha.
Mohou být u všech typů vlastních a společenstevních honiteb uznány na výměře nejméně 250 ha. U státních honiteb mohou být zřizovány uznané bažantnice na výměře honebních pozemků nejméně 500 ha.
Oborou je ucelená výměra zemědělských a lesních pozemků v poměru těchto pozemků jak je uvedeno níže. Obora musí být po celém obvodu ohrazena a pokud navazuje na honitbu stejného vlastníka, může byt opatřena záskoky. O
plocení obory je stavbou podle stavebního zákona. Vlastník oboru registruje u orgánu Krajského mysliveckého rady.U vlastních honiteb mohou být zakládány obory již od výměry 50 ha honebních pozemků s poměrem lesních pozemků ku zemědělským pozemkům 1 : 5.
U
státních honiteb musí mít obora nejméně 100 ha souvislé honební plochy a z toho lesní pozemky musí být v poměru k polním pozemkům nejméně 5 : 2. O zřízení státních obor rozhoduje zakladatel, t.j. ministerstvo zemědělství.Na těchto územích může honitbu zřizovat pouze ministerstvo životního prostředí a to jen v rozsah
u celého území. Povolenky k lovu vydává jen pověřený orgán tohoto ministerstva úplatně a za zvláštního režimu stanoveného vyhláškou tohoto ministerstva.Honební právo lze v honitbách vykonávat jen tehdy, má-li provozovatel honitby odpovědného mysliveckého správce s vyšší mysliveckou zkouškou.
Provozování práva myslivosti v
honitbě lze jen na základě příslušné povolenky k lovu vystavené provozovatelem honitby a to v písemné nebo ústní podobě.Školní honitby zřizuje ministerstvo školství po dohodě s Pozemkovým fondem ČR.
H
onitby za účelem státního výzkumu zřizuje příslušný výzkumný ústav po dohodě s Pozemkovým fondem nebo vlastníkem honitby, anebo s honebním společenstvem.
Vlastní honitbu propachtovává její vlastník a zakladatel.
Společenstevní honitbu propachtovává pachtovní smlouvou honební společenstvo, které může nabývat právní subjektivitu. Stát propachtovává honitby prostřednictvím Pozemkového fondu ČR.
Pachtovní smlouva
označuje vlastníka honitby, její spoluvlastníky, předmět pachtu každého vlastníka honebního pozemku a měla by být odvozena od zvláštního zákona, který upravuje pronájem lesní a zemědělské půdy ve vztahu k odpovědnosti pachtýře k trvalé udržitelnosti půdní úrodnosti, ke tvorbě a ochraně krajiny, k udržení přirozené biodiverzity a sukcesních schopností pronajaté půdy. Zákon by měl pojímat pronájem nikoliv jen jako průmyslový, ale jako pronájem krajiny, když pachtýř musí převzít za vlastníka všechna práva a povinnosti po celou dobu pachtu, bude tedy právně odpovědný.
Zvěří se podle tohoto zákona rozumí:
Nejv
yšší orgán státní správy pro ochranu životního prostředí a přírody může měnit výčet zvěře tak, aby byly zachovány její stavy pro příští pokolení.
Ministerstvo životního prostředí a ochrany přírody po dohodě s krajskými orgány životního prostředí a ministerstvem zemědělství stanoví pro následující druhy zvěře dobu lovu. Po ostatní dobu je zvěř přísně chráněná.
Doba lovu se upravuje takto:
jeleni všeho druhu
od 1.září do 31. prosincedaněk
od 1. září do 30. listopadumuflon od 1.
října do 31.prosincelaň, danělka, kolouch a danče, muflonka a muflončata
od 1. listopadu do 31.prosincesrnec od 16.
května do 30. zářísrna a srnče
od 1. října do 31.prosincebachyně a dospělý kňour zvěře černé
od 1. října do konce únorazajíc od 1.
října do 31. prosincekuny od 1. listopadu do 31. ledna
divoký krocan od 16.
března do 15. květnabažanti a jejich slepice všeho druhu
od 1. října do 31. prosincekoroptev od 16. srpna do 31.
říjnaholub hřivnáč a hrdlička zahradní
od 1. července do 31. lednadivoké husy od 16.
července do 31. lednadivoké kachny od 1. srpna do 30. listopadu
volavka popelavá od 1.
července do 31. lednakáně
rousná od 1. září do 31. březnahavran od 1. dubna do 31. k
větnaHájeny nejsou tyto druhy zvěře:
zvěř černá kromě bachyně a dospělého kňoura, divoký králík, liška, tchoř tmavý, vrány (černá i šedivka), straka
, sojka. Volavka není hájená na rybnících třecích a plůdkových. Lov jezevců je povolen jen výjimečně v samostatných a uznaných bažantnicích a to přísl. orgány státní správy na základě žádosti uživatele honitby.Doba lovu shora ustanovená neplatí pro obor
y a zvěř, která se v ní chová a nemůže přebíhat přes oplocení obory. Za mláďata zvěře spárkaté se považují kolouši, dančata, muflončata, kamzíčata, srnčata do 31. března následujícího roku po jejich kladení.
Škody způsobené výkonem práva myslivosti existují dvojího druhu:
Za škody způsobené zvěří odpovídá provozovatel honitby. Takovou škodu však lze vymáhat až
tehdy, bude-li jasné, že zvěř je spojena s vlastnictvím pozemku. Není myslitelné, aby se vycházelo při odškodnění z teze, že zvěř nepatří nikomu, je národním bohatstvím a pouze po ulovení nebo odchytu patří provozovateli mysliveckého práva. Takové pojetí by znamenalo, že pokud je zvěř naživu nepatří nikomu a nikdo také nemůže být za škody jí způsobenou postihován.Proto základní klauzulí o odpovědnosti za škodu musí být definice, že zvěř
náleží vlastníkovi zemědělské a lesní půdy a je součástí pachtu.Za platnosti takovéto definice je možno stanovit, že za škody způsobené zvěří odpovídá provozovatel honitby a ručitelem za škody způsobené zvěří je za provozovatele honitby její majitel nebo honební společenstvo. Za ostatní škody způsobené výkonem práva myslivosti v honitbě odpovídá provozovatel honitby s tím, že se takové škody může zprostit, pokud ji odkáže na konkrétního škůdce v občansko právním řízení.
Škody
způsobené chráněnými živočichy hradí stát. Uplatňování náhrady takovéto škody upravuje zvláštní vyhláška MŽP. Škody způsobené provozování myslivosti chráněnou zvěří a chráněnými živočichy nehradí nikdo. Sám myslivec se nemůže domáhat škody způsobené mu zvěří. V ostatních škodách se použije přiměřeně občanský a obchodní zákoník. Proti škodám způsobeným zvěří, provozováním myslivosti a to i na vlastní osobě se lze pojistit. Pojistit lze i lovecky upotřebitelné psy a lovecké dravce. Při lovu zvěře musí být každý lovec pojištěn.
květen 2001
Sestavil a navrhl: ing. Jaromír Morávek,
člen Předsednictva Konzervativní strany