Dovolání
Ano, je to složité. Je to snad
tak, že lumpovi stačí aby podal
kandidaturu do Parlamentu a hned od něj mají dáv všichni ruce pryč? Nebo je to
tak, že stát – jehož jménem jedná příslušný úředník – někoho obviní a ten má
coby nevěrohodný rezignovat na případnou politickou ambici? Vladimír Hučín není
žádný lump. To říkám za sebe. Vím jak zatím soudy
rozhodly. Nevím, jak rozhodnou ty případné příští.
Nechci srovnávat Vladimíra
Hučína, kandidáta Konzervativní strany do Senátu v obvodu Prostějov, např.
s panem Vladimírem Železným. Nechci spekulovat, proč až nyní využila
nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká svého zákonného oprávnění a podala
proti Vladimíru Hučínovi dovolání k Nejvyššímu soudu. Obhájce Vladimíra
Hučína pan Stanislav Devátý k tomu svůj názor řekl. Samozřejmě bych velmi
rád slyšel jeden jediný dobrý důvod proč paní Vesecká žádá
neveřejné projednávání. Ale hlavně se chci zeptat každého jednoho čtenáře, čeho
se víc obává a proti čemu je tedy nezbytné se ostražitěji bránit. Vidím dvě
rizika:
1.
Jednotlivec,
případný lump, který se zkouší „schovat“ v politice – patrně za imunitu.
2.
Zvůle státu,
která se snaží zlikvidovat „nebezpečí“, že by se čestný a respektovaný člověk
dostal do vrcholné politiky a měl třeba i možnost ledaskomu nahlédnout pod
prsty.
Jak
si kdo z Vás odpoví, nevím. Tuším, jakou odpověď si v aktuálním
konkrétním případě dají ti, kteří jsou spolu se mnou skálopevně přesvědčení o
nevině Vladimíra Hučína. Prosím ale i ty, kteří o jeho nevině pochybují, krčí
rameny, nebo se dokonce přiklánějí k oprávněnosti jeho postihu – zamyslete
se. Já se totiž i v takovém případě neskonale víc bojím státu.
Stát má a musí mít moc. Tu lze vždy zneužít. Proto je
třeba důsledných kontrolních mechanismů a protivah. V širším slova smyslu
je takovým systémem Ústava. Tento stát má velmi dobrou Ústavu. Ale sebelepší
dokument, naplňovaný lidmi s pochybnými cíli, zůstává jen cárem papíru. A
to, co se již dlouhodobě děje v případu Vladimíra Hučína, nelze označit
jinak, než zvůle. Zvůle, která chce svobodným občanům nahnat strach. Jak jinak
si v této souvislosti vysvětlit „návštěvu“ policejní protiextrémistické
jednotky u maminky Zbyňka Horvátha, Hučínova asistenta a volebního zmocnence, a
jeho následný výslech? Jak je vidět, pět let nestačilo, je zájem pokračovat.
Vážení čtenáři: nenechte se zastrašit a podpořte
Vladimíra Hučína, protože tohle už dlouho není jenom o něm, ale o každém
z nás.
V Brně
24. srpna 2006
Jan
Kubalčík
místopředseda
Konzervativní strany
www.konzervativnistrana.cz