Nepřísluší mi a cílem tohoto textu není kritika těch občanů, kteří sepsali a následně signovali dokument iniciativy Impuls 99. Naopak bych rád předeslal, že velkého počtu z nich si jako lidí nesmírně vážím. Diskuse, která se kolem této skupiny rozpoutala je sama o sobě zajímavá, poučná a kdyby nic jiného signatáři nedokázali, je to dost. Problém je však v něčem jiném. Impuls 99 kritizuje naprosto oprávněně politickou scénu ČR. Vychází ovšem z - dle mého názoru - mylného přesvědčení, že za tuto mizérii vděčíme přílišnému vlivu různých ideologií. Mám zato, že na vině je právě jejich praktická absence (namluví se toho dost - to bych zase křivdil). Pokusím se nyní o nástin vysvětlení důležitosti ideologie pro politickýřád v zemi.

Lidé - kromě jiného - touží po nějaké vznešené jednotící myšlence. Čím vznešenější idea, tím ochotnější jednota. Po roce 1918 to bylo budování samostatného státu, po roce 1948 budování socialismu. Není-li nic takového k disposici, lidé jsou samozřejmě frustrování, neboť se jim zdá, že o nic jiného než o hašteření a politikaření nejde (i když to nemusí vždy a za všech okolností být pravdou) a mají "blbou náladu". Avšak takový společný jmenovatel mohou v demokracii hledat pouze politicky dospělé subjekty (stejně jako manželství by měli uzavírat pouze psychicky vyzrálí lidé). Dovolím si definovat politickou dospělost jako jednotu slov a činů v rámci jasně vymezeného filosofického rámce - ideologie (např. "svoboda jednotlivce nadevše" - liberalismus, "každému podle jeho potřeb, diktatura proletariátu" - komunismus). Jelikož takovou dospělou politickou stranu stojící na demokratických principech v parlamentu nelze najít, není kdo by kýžený společný jmenovatel hledal. A mimopolitické iniciativy žel Bohu tento zhoubný nedostatek nevynahradí. Leda by taková iniciativa vyústila v politickou stranu. Ale text, který na jedné straně může podepsat kardinál Vlk a na druhé straně odborář Falbr na mne nedělá dojem ideologické jednoty - jedné z nutných podmínek politické dospělosti.

Všimněme si na okamžik jediného politicky dospělého subjektu. Je jím KSČM. Její příznivci vždy dokáží tu pravou jednotu slov a činů nalézt. Jestliže KSČM říká, že chce budovat socialismus, jistě to i v praxi bude dělat. Ideologická jednota a pevný filosofický základ pak dodává této straně dynamiku, která je v základech její stoupající obliby.

Z toho plyne poučení. Ideologicky vyhraněná politická strana získává na podpoře, zatímco ostatní samy nevědí čí jsou (není u nich jednota slov a činů) a stagnují, či ztrácejí. Jsou naše parlamentní politické strany natolik dospělé, aby se shodly na tom společném jmenovateli, že se zločinnými organizacemi je třeba se vypořádat ať už na sebe berou jakoukoli podobu v duchu "Vaše řeč budiž ano, ano - ne, ne"? Zdá se že nikoli - tyto elity jsou vyčerpány. Ostatně soudím,že KSČM musí být zrušena.