Odpusťme jim, že rádi citují především sebe sama přímo nebo přes usnesení příslušného stranického výboru. Na pováženou však je, když předem spolubesedníky dosti nejapně podezírají, že by právě uváděnou perlu jejich ducha vůbec mohli znát, jak předvedl v posledním pořadu Sedm čili sedm dní zkoprnělé moderátorce předseda vlády. Přestože z Miloše Zemana oslnění sebou samým čiší každým coulem, viditelně se projevuje hlavně jako neomalenost. Nebrání mu však v celkem racionálním jednání i s těmi, na které by mohl mít pifku.

Humornou vložku ješitce předvedl krátce předtím Karel Kühnl ve zpravodajství ČT, když nejdříve vyjmenoval jaké vlastnosti má mít premiér budoucnosti a ihned podotkl, že to je právě on. Sebevědomí politika, který chce obsadit nejvyšší stranický post a se svou stranou pak vyhrát volby, zde zřetelně již není diktováno pouze jeho mediálními poradci. Spíše se zdá, že čím prázdnější je programová kapsa politika či strany, tím více se to vyvažuje halasnějším voláním já, já, já...

Alarmující jsou však kroky politických ješitů, které se dotýkají celé země, především života občanů v míru a řádu. Příkladů je mnoho, z různých oblastí života a nejenom z naší kotliny. Neskrývá se za voláním po změně Ústavy především zhrzenost těch, kteří u její přípravy zrovna nebyli? Nemaskují senátoři snahou posílit své pravomoci především svoji vlastní nečinnost? Nejsou kroky zmocněnce vlády pro lidská práva vedeny především jeho vnitřním přesvědčením, že pouze jeho názor je správný? Proč by se jinak rozhádal s představiteli romské komunity? Proč by jinak bojkotoval program PHARE krátce poté, co jeho koncepci vláda odmítla? Proč neumí Václav Klaus jednat s přirozenějšími politickými spojenci? Neuvědomují si snad politici ODS, že v matení pojmů pokračují v linquistické linii Josefa Visarionoviče, když zavedené pojmy nejdříve vyprázdní a pak je naplní jakýmkoli obsahem? Není křik politiků EU proti Haiderovi podvědomě motivován především tím, že on je, byť trochu přehnanou, ale karikaturou jich samotných? Není náhodou také jejich volební úspěch výsledkem populistických lží a demagogie vůči svým vlastním voličům?