17. listopad 1989 - vzpomínka a zamyšlení

 

Je tomu již skutečně 10 let, co naše mládež s planoucím srdcem nastavila holé ruce proti pendrekům totality. Ať již jakkoliv, s odstupem 10 let hodnotíme tuto událost, která po dlouhých letech beznaděje rozsvítila světlo na konci nekončeného tunelu reálného socialismu. Tedy jistě stojí zato vzpomenout a hluboce se zamyslet.

O co asi šlo těmto horoucím srdcím, co chtěla, aby se konečně změnilo? Heslo znělo krásně "Pravda a láska zvítězí!" Nuže, kam až jsme došli po této cestě započaté se srdcem planoucím ideály, nadšením a elánem?

Nálada ve společnosti je na bodu mrazu. Ti kdo volají "hlavu vzhůru" činí tak často proto, abychom se nedívali na jejich prsty chtivě se pakující a s úhlavním nepřítelem se paktující.

Při desátém výročí listopadu a při pohledu na demoralizaci společnosti je skutečně nejvyšší čas vzpomenout na tato planoucí srdce a vzít rozum do hrsti, neboť zatím spíše vítězí lež a nenávist!!

Je skutečně nejvyšší čas začít rozsévání semen, jak říká evangelické podobenství o rozsévači, z jehož setby pravdy a lásky mnohé padne na skálu a jen málo do prsti. Ale jelikož semena, která padnou do prsti, vydají mnohonásobnou úrodu, je čas setby časem naděje.

Totiž naděje, že pomalu, postupně a nenápadně prokvasí zatuchlé těsto české společnosti. Naděje, že nastane v této zemi čas, kdy se nedržení slova, podvod a kamufláž stanou nepřijatelnými a přivodí tomu, kdo se jich dopouští, střelhbitý pád.

Právě takovou setbou chce Strana konzervativní smlouvy zachovat naději, že ideály planoucích srdcí 17. listopadu nakonec skutečně zvítězí.

 

Tábor 17.11.1999

 

František Lejčar

Předseda Městského společenství Strany konzervativní smlouvy Tábor