Vážení přátelé v Konzervativní straně. Nevím, jestli mi přísluší, jako nečlenovi Vaší strany, kritizovat Váš program. Protože jsem členem KANu, tedy spřízněného politického subjektu, mám zájem na propracování pravicových programových dokumentů, které by se měly vzájemně sbližovat. Protože KAN v současnosti žádnou programovou diskusi nedělá (jinak bych kritizoval i program KANu) snažím se přispět do diskuse o Vašem programu. I když se považuji za člověka konzervativního smýšlení, možná nemáme stejná politická východiska a některé věci v mé kritice nebudou pro Vás přijatelné. Přesto se pokusím zcela poctivě se vyrovnat s kritikou Vašeho programu s cílem vylepšení konzervativních postojů.
Váš program je kultivovaně sestaven a správně pojmenovává věci. Je jasný a logický. Svým rozsahem je spíše jen programovým prohlášením, než podrobným (snad volebním) programem. K věcnému obsahu mám jen spíše připomínky, než kritiku. Hlavní kritika je v nedostatečném rozsahu a vynechání závažných oblastí politiky.
Nyní k jednotlivým bodům:
Ve vztahu k občanské společnosti bude KS….
Prohlášení KS k této otázce je správné. Je v něm jedna chyba a to předpoklad, že občanská společnost v našem státě existuje a není narušena. Já tvrdím, že obč. spol. je silně narušena. Občanské struktury již zaručují přirozenou diferenciaci společnosti a v jisté míře naplňují individuální cíle občanů, ale netvoří protiváhu mocenským strukturám státu a také nejsou schopny tuto úlohu plnit. Nerad bych o tom zde nyní psal publikaci, ale musím zodpovědně prohlásit, že dát nyní větší pravomoci občanským iniciativám by bylo zcestné, až nebezpečné. Mnohé z nich mají jen několik členů a velké peníze z neprůhledných zdrojů. Řeknu jeden příklad za všechny. Známe dobře jak fungují ekologické organizace placené ze zahraničí, mající jen několik dobře cvičených a profesionálních aktivistů. Těchto několik aktivistů je schopno blokovat výstavbu dálničního obchvatu velkého města, přitom občanská společnost tohoto města je tak nefunkční, že si s nimi nedovede poradit To jen jeden příklad, jak nefunguje občanská společnost a jak je scestné dávat dnes slovo nějakým aktivistům, kteří suplují občanské struktury. Proto si myslím, že bod programu by měl být trochu opatrnější vzhledem k „moci“ občanských struktur. Zato by měl možná být další bod asi ve znění: Budeme se snažit o vybudování a zlepšení funkčnosti občanské společnosti.
V sociální politice bude KS. prosazovat reformu penzijního systému…
Fondový systém důchodů je sice správný, ale jeho zavedení je problematické k celkové krizi svěřeneckého systému (viz moji knihu: Pozor na tunelování…) – tunelování fondů apod. Aby se celá věc neodkládala, navrhoval jsem ve svém programu (Obroda národa) zřízení státní banky s jistými vklady. Vy jste to ovšem kritizovali, protože to není dost liberální. Bez jistoty vkladů nelze zavést fondový systém důchodů.
Ve školství, vědě……..bude KS.
S body programu v tomto odstavci lze v podstatě souhlasit. Na vysoké školství mám tento názor, který není v programu obsažen:
Vysoké školství nemůže být masové a počet vysokoškolsky vzdělaných lidí nelze rapidně zvyšovat, protože talentovaných lidí je omezené množství, které se může teoreticky zvyšovat snad v horizontu generací. Titul musí být pro zaměstnavatele známkou kvality a výjimečnosti. Není možno připustit, aby byl každý doktor a měl průměrné znalosti. Zmasovění vysokých škol a titulů znamená nutnost se přizpůsobit masám a jejich průměrným schopnostem. Pokud je potřeba zvýšit všeobecnou vzdělanost, nechť to vytvoří střední školství, možná i formou různých nástaveb. V EU je nastartován bohužel v této oblasti špatný trend. Je to též dáno honbou za tituly a tím za lepším uplatněním, kterému v přehnaně liberálním prostředí (vše jen za peníze) nejsou schopny školské instituce dobře vzdorovat. Podléhat tomuto trendu je scestné, protože to je právě ten liberálně-socialistický marasmus, který bychom měli kritizovat.
Jinak souhlasím s příspěvky studentů na vysokých školách a s možností, aby se studium mohlo třeba protáhnout a student měl více času na vydělávání během studia. Podle mého názoru se kvalita projevuje nejen kvalitními studijními výsledky, ale i schopností řešit životní situace.
V oblasti zahraniční politiky…bude KS.
Vstup Ruska do NATO bych nevylučoval a možná bych o této otázce nemluvil. Rusko potřebuje pomoci ve svém demokratickém vývoji. Víme jak NATO pomohlo v našem vývoji. Rusko je budoucím potenciálním spojencem Západu v budoucím střetu s islámským světem, který je nevyhnutelný (nemyslím válečný, ale třeba jen na úrovni studené války), protože islámský svět je avantgardou zaostalého světa, který se bude snažit získat bohatství, které podle nich dnes uzurpují vyspělé země. Nebudujme si nepřátele z Ruska jen historickými reminiscencemi.
Zrušení Benešových dekretů (viz můj článek: Benešovy dekrety nejsou vyhaslé) je otázka právní. Jen krátce: Protože majetkové nároky jsou věčné, mohou Sudetští Němci požadovat po jakémkoliv zrušení Benešových dekretů, svůj majetek. V podstatě by se jednalo o vydání toho majetku, který je dosud ve státních rukou. Jiný majetek není možno vyžadovat, protože byl našimi občany nabyt platnou právní normou v době jejího trvání. To by samozřejmě nebylo nijak zdrcující, protože by se jednalo asi jen o nějaké zříceniny. Horší jsou jiné důsledky. Možnost nastěhování se zpět apod. Nerad bych aby zde vzniklo nové Severní Irsko nebo Baskicko.
Nevidím OSN jako nějakého nepřítele, který by se měl omezovat. Pokud přijmeme globalisaci jako nutný vývoj, musí se v souladu s tímto vývojem posilovat i OSN. Tento bod asi není v pořádku.
Dále bych si dovolil nadhodit ty problémy, které nejsou v programu řešeny, nebo jsou jen na úrovni nějakého prohlášení. Občany zajímají především konkrétní věci (otázka trestu smrti, potraty apod.). K níže uvedeným bodům bychom měli (možná společně) zpracovat podrobnější výklad.
Otázek je samozřejmě ještě více. Ale hlavní otázky vidím ty, které se týkají budoucnosti světa a řešení globálních problémů. To ani není otázka programu, je to otázka světonázoru, který by se měl ovšem také v preambuli programu nějak vyjádřit. Neomarxisté mají na některé problémy dostatečně pádné odpovědi. Pokud je nenajdeme i my nemáme zřejmě šanci (hlavně naši potomci). Já bych si dovolil některé nadhodit:
Svět bude mít během jedné generace devět miliard lidí. Většina jich bude žít v bídě. Opět se povedou války. Ale to nestačí. Nelze nechat žít většinu lidstva v bídě. Pokud by měli být vybaveni technologiemi, nebudou mít dostatek surovin, protože většinu jich již těží vyspělý svět. Pokud by se těžba zvýšila, vytěží se dostupné neobnovitelné zdroje za několik desetiletí na nulu. Atomová energie je jen omezeně použitelná, nelze zavalit svět nebezpečnými odpady. Co s tím? Neomarxisté mají jasnou odpověď. Oni jsou schopni v jejich komunizmu zajistit všem živobytí i když skromné. Lidé se nebudou (podle nich) obklopovat stále do nekonečna věcmi, budou žít skromně, ale kulturně.
Nejhorší je, že liberalismus řešení nedává. Všimněme si V. Klause, jak se vyhýbá řešení ekologie. Nezapadá do jejich systému. Je to pro ně noční můra. Co uděláme my? Myslím si, že tato věc je řešitelná konzervativními metodami. Samozřejmě, že to také musí vést k větší skromnosti a vzdát se konzumního způsobu života. Nutno tomu dát ovšem filosofickou náplň a trochu praktické představy jak toho dosáhnout ještě dříve než nastanou neřešitelné problémy a střety civilizací.
Do tohoto řešení je nutno zapojit všechny tvořivé konzervativní síly.
Zdravím Vás a přeji mnoho zdaru.
Ing. Vlastimil Podracký