Motto:

Moderní konzervatismus musí být syntézou velkorysého individualismu, odporu ke státnímu vměšování, úcty ke společenství lidí, majetku a zájmům, smyslu pro posvátnost a zdravého rozumu.

Roger Scruton pro Konzervativní stranu, 3. 3. 2003

Vážení spoluobčané!

Když „došlo“ k 17. listopadu 1989, přirozeně jsem se dal do služeb a k dispozici studentům a jejich revoluci. Chtěl jsem pomáhat odstranit zločinný komunistický režim a pomáhat nastolit skutečnou lidskou (já říkám raději občanskou) svobodu. Byl jsem vlastně, díky maminčině chrudimské „modré“ krvi, dědečkovu antikomunismu a „pobytu“ několika mých příbuzných v komunistických lágrech předurčen k politice při její změně. Stal jsem se jedním z nejvyšších ústavních činitelů ČR. A jako „dítě revoluce“ jsem pak byl „po zásluze touto revolucí požrán“. Jsem hrdý na to, že jsem jedním z těch, kteří (často téměř proti všem) přijali Ústavu ČR, prosadili alespoň částečné rehabilitace a restituce, prosadili vstup do Severoatlantické aliance, probojovali transformační privatizaci, či dali základy svobodnému podnikání a výrazně se podíleli na vytvoření podmínek, když se občané po roce 1989 rozhodli žít ve svobodě. Ať si kdo chce, co chce říká, byl a je to zázrak.

Ale na druhé straně jsme s dalšími konzervativci nedokázali vyhrát boj s postkomunisty, etatisty a pseudoliberály – bylo nás proklatě málo. Zklamali jsme voliče, kteří podporují pevný řád, svobodu, spojenou s odpovědností a proto zdůrazňují vládu zákona. V obecné rovině se nám nepodařilo prosadit novou a moderní politickou kulturu, nepodařilo se v ekonomice opustit nesmyslné třetí cesty, nepodařilo se zabránit otřesnému státnímu zadlužení. Také se nepodařilo razantněji prosadit cenové deregulace, provedení důchodové a zdravotní reformy, odluku církví od státu apod. Za nejdůležitější chybu pak považuji, že se nám nepodařilo vyrovnat se důstojně s komunistickou minulostí. Za zločiny minulosti se udělala tlustá čára, což do paměti národa uložilo informaci, že zločiny se vyplácejí pokud jsou dostatečně velké a navíc jsou konány kolektivně.

Demokratická společnost stojí na dobrém fungování, ale také na téměř absolutním oddělení tří struktur – elity politické, ekonomické a morálně kulturní. Téměř po deseti letech jsem dobrovolně odešel z tzv. velké politiky. Nebyl jsem ochoten akceptovat praktiky starých, staronových i nových politických elit, které oddělení politiky od ekonomiky odmítly a morálku popřely. Při svém odchodu jsem připustil svůj návrat pouze v případě, že budou ohroženy zásady, na nichž byl postaven vývoj po listopadu 1989. Nejsem nadšen, ale musím konstatovat: je to tady!

Na současné politice mě mnoho věcí pěkně štve. Vždyť místo nové politické kultury a transparentnosti moci se přestávaly střetávat různé politické názory a hodnoty, setřel se rozdíl mezi pravicí a levicí, mezi liberály, konzervativci a socialisty. Každý se dokáže spojit s každým, v ekonomice se stále hledá nesmyslná třetí cesta plná korupce, desatero se stalo cizím pojmem, natož slovo Bůh. Vzniká oprávněně dojem, že demokracie je vlastně amorfním politickým prostorem pro dlouhodobé přežívání jistých politických elit, propojených s elitami ekonomickými.

Je evidentní, že právě pro chybějící pevné morální zásady současné politické reprezentace může být, a také bude, konzervativní politika politikou budoucnosti. Návrat k mravnosti, svobodě zákona a biblické pravdě může zastavit degeneraci západní společnosti. A výjimkou nebude, a nemůže být ani Česká republika. Je evidentní, že konzervativní politika se právě pro tyto důvody prosadí.

I proto jsem přijal nabídku nezkorumpované a politicky čisté Konzervativní strany, abych za ní kandidoval v letošních senátních volbách. Mohu-li navíc navázat na rodové tradice, více než 300 let spojené s Chrudimskem, je to pro mne čest o to větší. Předpokládám, že mohu oslovit ty, které zklamala současná politická reprezentace a ty, kteří jsou přesvědčeni, stejně jako já, že se musíme vrátit k myšlenkám listopadu 1989. Při setkávání s lidmi od Vysočiny k Železným horám až ke Košumberku jsem se přesvědčil, že Vás je mnoho.

Pokud máte pevná a jednoznačná stanoviska, že morálka patří do všech složek našeho života bez vyjímky a pokud současně chcete zabránit totalizaci české politiky, prosím Vás o účast v letošních volbách do Senátu Parlamentu České republiky. I proto si dovoluji požádat o Váš hlas.

V Chrudimi, 1. září 2006

Váš Karel Ledvinka