Konzervativní strana k Zákonu o registrovaném partnerství

            Respektujeme přirozená práva každého člověka, zejména osobní svobody – projevu, shromažďování, právo na soukromý majetek, na spravedlivý proces, atp. Respektujeme fakt homosexuální orientace části našich spoluobčanů. Nesouhlasíme s každým znevýhodněním a s každou povinností, která by byla státem uložena některé lidské bytosti na základě příslušnosti k nějaké skupině lidí. Příkladně kdyby byla taková skupina definována národnostně, rasově, nábožensky, pohlavně a v neposlední řadě na základě sexuální orientace. Stejně tak však nesouhlasíme s každým zvýhodněním, privilegováním i s každým právem, které by bylo státem přiznáno nějaké lidské bytosti na základě příslušnosti k takové skupině lidí. Na druhé straně trváme na právu každého občana nakládat svobodně se svým majetkem a volit si sám kritéria, podle kterých se bude rozhodovat; tedy např. nevpustit do svého bytu nikoho černovlasého, nebo nezaměstnat ve své firmě nikoho, komu je méně než 35 let.

Nedávno přijatý Zákon o registrovaném partnerství je nepřijatelným státním zvýhodněním. Domníváme se, že se bez instituce „partnerství“ obejdeme. Technicky – pokud jde např. o dědictví, je třeba zvážit možnost každého občana (bez další specifikace) jednoduše obejít tzv. dědice ze zákona a odkázat svůj majetek komu uzná za vhodné a v tomto smyslu případně změnit dědický zákon. Dále je třeba využít rovné možnosti svobodného uzavírání smluv mezi občany, atp. Pokud by se však ukázalo, že je instituce „partnerství“ nezbytná, je nutno definovat ji pro všechny zcela rovně; tedy ne jen pro homosexuály, ale i pro heterosexuály a pro jakoukoliv dvojici (nebo trojici, čtveřici, atd.) vázanou i jinými vztahy než sexuálními.

V době před přijetím zmíněného zákona zazněly téměř všechny rozumné důvody pro odmítnutí návrhu – a nebyly vyslyšeny. Nehodláme zde tedy rozsáhle argumentovat ve prospěch našeho tvrzení. Vycházíme z lidské přirozenosti. Homosexualita není v souladu s lidskou přirozeností. Pokud se jedná o dobrovolný vztah dvou dospělých lidí, je nezbytné ji tolerovat (není však přitom nutné její praktikování schvalovat). V žádném případě však nelze vytvářet z homosexuálního vztahu normu a jakkoli ji jinak propagovat jako způsob života rovnocenný s heterosexuálním vztahem. To se přijetím Zákona o registrovaném partnerství stalo. K seriózní, nepředpojaté diskusi na toto téma jsme samozřejmě kdykoli připraveni.

Vyzýváme tedy všechny senátory a poslance Parlamentu České republiky (současné i budoucí) k opakovanému předkládání návrhu na zrušení Zákona o registrovaném partnerství. Tato „opakovaná“ metoda jistě není v procesu tvorby zákonných norem nijak vítaná. Vzhledem ke způsobu přijetí diskutované normy ji však právě v tomto speciálním případě považujeme za naprosto odpovídající. Dále vyzýváme všechny podobně smýšlející občany k vytváření soustavného tlaku na zákonodárce, aby návrh na zrušení opakovaně předkládali. Buďme první zemí, v které se podaří zvrátit již jednou nastartovaný neblahý vývoj, pojďme tím příkladem jiným zemím a přispějme tak jasně k zachování naší euroatlantické civilisace.

V souladu s touto výzvou bude Konzervativní strana vždy a opakovaně usilovat o zrušení Zákona o registrovaném partnerství i všech dalších případně přijatých právních norem nerespektujících lidskou přirozenost. Konzervativní strana bude naopak podporovat udržení a rozvoj všech institucí, které jsou v souladu s lidskou přirozeností (instituce církve, soukromého vlastnictví, smlouvy, vzdělávání,…). Zejména se Konzervativní strana vždy a dle svých možností bude co nejvíce zasazovat o udržení a prohloubení autonomie a výsadního postavení instituce rodiny jako místa, kde je mezi všemi institucemi největší pravděpodobnost k přirozené reprodukci všech lidských a potažmo i občanských ctností, bez jejichž zachování a opětovného rozšíření je přežití naší civilisace nemožné.

 

Brno, 1. dubna 2006, Sněm Konzervativní strany