Tento materiál je další, čtvrtou částí diskuse vedené některými funkcionáři a členy Konzervativní strany s členem ÚR KAN panem Ing. Vlastimilem Podrackým (dále jen autor). Primárním textem je jeho starší materiál "Návrh programu Obroda národa - KAN", druhou částí diskuse je oponentura sepsaná pány místopředsedy Konzervativní strany MUDr. Romanem Jochem a MUDr. Miroslavem Beňem (oba materiály - tedy primární text i oponentura k němu jsou zveřejněny - mimo jiné - na www.skos.cz, v sekci Články / Konzervativci a ti druzí...). Na tomto místě je nutno podotknout, že ani zmíněná oponentura, ani tento materiál nelze považovat za oficiální materiály Konzervativní strany, neboť nebyly žádným jejím vrcholným orgánem (Sněm, Generální rada, Předsednictvo) nikdy projednány. Dalším impulsem v diskusi je tedy odpověď autora "Odpověď na připomínky konzervativní strany k návrhu programu Obroda národa - KAN", přičemž znovu poznamenejme, že název tohoto textu je ve shora uvedeném smyslu zavádějící. Zaneprázdněného MUDr. Romana Jocha se pokusili při tvorbě textu nahradit pánové RNDr. Svatopluk Kalužík (předseda MS Konzervativní strany Brno) a RNDr. Jan Kubalčík, Ph. D. (místopředseda MS Konzervativní strany Brno). Neboť by však nebylo vhodné MUDr. Jocha - jako účastníka původní diskuse - vynechat zcela, byl mu text před závěrečnou úpravou alespoň předložen. Nyní k věci.
1. Autor píše: "Nástroje, jako sociální politika, daňová politika jsou tu od toho, aby se používaly. Pokud je nepoužijeme my, použijí je jiní - a proti nám. Samozřejmě, že není možno opouštět konzervativní stanovisko, pouze ho těmito nástroji prosazovat.". Plně souhlasíme a nikdy jsme netvrdili nic jiného. Autor uvádí tuto pasáž zřejmě proto, že je přesvědčen o opaku. Jde patrně o nedorozumění. Pro úplnost dodejme, že autor správně nerozděluje otázku sociální od otázky hospodářské. Přitom konzervativní sociální politika musí být zaměřena na předcházení sociálním problémům - nejlépe podporou funkčních rodin v daňovém systému tak, aby se posilovala jejich autonomie - a pak cíleně na občany, kteří se ne vlastní vinou ocitli v tíživé životní situaci (např. různě handicapovaní občané). Samotná daňová politika pak musí vycházet z požadavku maximální svobody a spravedlnosti - musí tedy být politikou snižování daní, s odstraněním nemravné progresivnosti zdaněné. Solidarita společnosti a státu může být skutečně účinná pouze tehdy, omezuje-li se na relativně malý počet těch, kteří se z objektivních důvodů nemohou spolehnout buď sami na sebe nebo na své rodiny.
2. V otázce uplatňování některých principů přímé demokracie se s autorem shodujeme. Zbývá snad dodat, že my bychom se velmi obávali (a to možná zejména) referend na celostátní úrovni o obecných otázkách. Je to jen další pole působnosti pro populisty a manipulátory všeho druhu. Stejně tak se ve shodě s autorem domníváme, že uzavírací klauzule (dnes už i na komunální úrovni) je výrazným negativním prvkem našeho (nejen) volebního systému, který je jednou z příčin současné "stability" naší politické scény.
3. K "šťourání" se v minulosti poznamenejme, že "...společnost je partnerstvím mezi živými, mrtvými a dosud nenarozenými" (Edmund Burke). Na tomto místě budiž řečeno, že Konzervativní strana přijala do svého programu požadavek zrušení Benešových dekretů "od tohoto okamžiku", a že tento jediný oficiální názor Konzervativní strany je nám příslušné veřejně hájit. S požadavkem posunutí restituční hranice se toto pojetí neslučuje. Někteří z nás si přesto myslí, že zrušení Benešových dekretů "od samého počátku" (a následné posunutí restitucí) je jediným správným řešením. K otázkám autora: 30. září 1938 je prvním datem (jdouce zpět po časové ose) před rokem 1989, kdy lze považovat naši republiku za právní stát. Vše co následovalo bylo ovlivněno a deformováno (postupně) nacionálním socialismem německým, nacionálním socialismem českým a internacionálním socialismem sovětským s početnou a ochotnou domácí pátou kolonou. Místo majetku, který již vlastní naši občané, by mohli restituenti obdržet finanční náhradu od ČR. Jak odškodňují Němci oběti nacistické válečné hrůzy s tím nesouvisí - separujme problémy (a pro přesnost - kdo je jednou zavražděn, tomu už odškodnění nepomůže...). Do křesťanského hodnotového systému to naopak zapadá. Odpuštění je na nás v případě zločinů způsobených nacisty. V případě vyhnání sudetských Němců je na nás naopak udělat vše pro to, aby nám bylo Němci odpuštěno. Souhlasíme s tím, že prosazování výše uvedeného postupu by rozhodně Konzervativní stranu neudělalo oblíbenou v široké veřejnosti. Poctivá politika je však také o prosazování nepopulárních věcí o kterých jsme přesvědčeni, že jsou správné.
4. V hodnocení socialistického a marxistického nebezpečí se s autorem shodujeme. Nesdílíme však jeho názor stran názvu "Obroda" (je to však jen technický problém). Jsme přesvědčeni o tom, že nejlepším názvem pro konzervativní stranu je Konzervativní strana, ať je již momentálním hlavním cílem konzervativní politiky cokoli. Kdyby byl název určován dle současného dominantního cíle politiky, bylo by logické jej po splnění tohoto cíle změnit. To nepovažujeme za rozumné.
Morální rozklad současného vyspělého světa a s ním související problémy lze nahlížet speciálně a obecně. Pokud autor speciálně poukazuje na mládež, pak bychom odpověděli - řešením je restaurace autonomní rodiny, její všemožná podpora (snad nejlépe zaměřená na fáze rodinného cyklu, zejména s ohledem na děti), resp. minimalizace intervencí státu a společnosti do ní. Obecně pak není jiné cesty než opětovný příklon ke křesťanským kořenům naší civilisace - provedení jakési novodobé nenásilné reconquisty...
Nesdílíme "...malthusiánský omyl, podle něhož chudobu způsobuje přelidněnost. Kdyby to byla pravda, bylo by lepší, aby se rodila prasata spíše než lidé: když se narodí sele, bohatství na jednoho obyvatele stoupne, zatímco když se narodí dítě, bohatství per capita klesne. V čem je chyba této úvahy? Neuvědomuje si, že člověk je tvořivý, za svůj život je schopen vyprodukovat více bohatství, než spotřebuje; prase nikoli. Příčinou chudoby je tedy nedostatek zákonného prostoru ke tvořivosti - tj. málo kapitalismu -, a nedostatek tvořivých lidí v důsledku antipopulační politiky." (Roman Joch: Jste za svobodu a kapitalismus? Zrušte MMF!). Proto se velkého počtu lidí na planetě neobáváme.
Nejlepší zábranou pro migraci obyvatel (dnes) třetího světa je vytvoření pro život důstojných podmínek na území jejich států. Prvním krokem na této cestě musí být odstranění v různé míře totalitních režimů v těchto zemích vládnoucích, čímž bude dosaženo rozšíření sféry svobody (kterou považujeme za nikoli jedinou, ale rozhodně nejvyšší politickou hodnotu) i na tyto společnosti. Dále je třeba si uvědomit, že skutečným problémem je ateismus (nikoli ateisté...). Islám, jako monoteistické náboženství, je třeba respektovat a hledět společně s ním ke společným odkazům Abrahamovým. Aby k tomu byl dostatek času, je nezbytné pragmaticky - tzn. nekompromisně, tvrdě a do důsledků zabránit (odstupňovaně dle jejich nepřátelství vůči západu) problematickým státům (nejen, ale i s islámskými režimy) vlastnit zbraně hromadného ničení. V tomto kontextu je nanejvýš správné, aby byl v dohledné době západní ozbrojenou mocí svržen zavrženíhodný režim Saddáma Husajna v Bagdádu. Izrael čelí fundamentalistickému extremistickému terorismu (také Irákem všemožně podporovanému). Jako součást naší civilisace je třeba stát Izrael pozvat a následně přijmout do NATO. Toto je též oficiální stanovisko Konzervativní strany.
Nejsme futurologové. Poslední otázku - tedy problém budoucí případné energetické a surovinové krize - tak raději nebudeme detailně komentovat. Problém nepodceňujeme, ale nesdílíme autorovu totální skepsi. Na jedné straně máme jistou, byť omezenou, důvěru v technický pokrok (rostoucí bezpečnost jaderné energetiky, vyřešení problémů s jaderným odpadem, termonukleární synthésa...). Na straně druhé nepopíráme nutnost tradiční skromnosti, která však vychází z křesťanské askese (prvopočátek to kapitalismu - viz M. Weber, M. Novak) a tak se dostáváme znovu k potřebě návratu k základům naší kultury, k němuž však nikoho nelze nutit násilím. To je proces každopádně dlouhodobý, je-li vůbec možný. Nemáme právo neusilovat o něj, ať už je naděje na případný zvrat jakkoli malá. Zároveň si však uvědomujeme konečnou neodvratnost Apokalypsy - z moderních děl viz Rio Preisner: O životě a smrti konzervatismu, tradiční literaturu si jistě každý doplní sám...
Brno, 16. dubna 2002
Zpracovali:
MUDr. Miroslav Beňo RNDr. Svatopluk Kalužík
místopředseda Konzervativní strany předseda MS Konzervativní strany Brno
RNDr. Jan Kubalčík, Ph. D. Četl a souhlasí: MUDr. Roman Joch
místopředseda MS Konzervativní strany Brno místopředseda Konzervativní strany