Ministr vlády ČR J. Bašta odpověděl na dotaz po úspěšnosti akce "Čisté ruce", že je již podáno 75 trestních oznámení. Odhlédnu nyní od smyslu této akce jako takové (smyslu jistě velmi sporného) a vezmu její existenci jako fakt. Pak je samozřejmě otázka efektivity případná. Daňový poplatník má právo vědět, co za své peníze obdrží. Vzniká tedy problém, jak tuto efektivitu měřit. Na tomto místě poznamenávám, že nehodlám navrhnout jiné, lepší měřítko než kritérium pana ministra Bašty - já jsem si tuto komedii nevymyslel (ostatně soudím,že je zbytečné vytvářet nestandardní postupy mimo tradiční instituce policie a soudů), takže to nechám na tvůrcích.

Když už tedy akci "Čisté ruce" máme, pak podle mého - doufám stále zdravého - rozumu, je jejím cílem postihnout korupční jednání, ke kterému došlo v uplynulých letech (dvou letech? deseti letech?), resp. chce se mi věřit, že tomu tak je. Dovolím si odbočku. Úspěšnost středních škol je často měřena počtem absolventů, kteří byli přijati na školy vysoké. Tvrdím, že lepším kritériem je počet absolventů, kteří svá vysokoškolská studia dokončili. Chápu, že na to, aby byl v rámci akce "Čisté ruce" někdo po právu odsouzen, uběhlo málo vody. Lze však vůbec takto uvažovat? Je mírou správné činnosti prošetřovací mašinerie počet provedených kontrol? Nebo počet odhalených zlořádů? Nebo počet odhalených zlořádů ku počtu provedených kontrol? (Nemáme už náhodou právně zakotvený NKÚ?) V absurdní situaci neexistence zlořádu je výsledkem správně fungující kontroly "počet odhalených zlořádů - nula". Byl by to neúspěch?