Rusofobie a západofobie na prahu třetí světové války - průběžná reakce
Dovolím si reagovat na text kolegy Podrackého (dále jen Autor) velmi nestandardní formou - průběžného vepisování do jeho textu. Vede mě k tomu to, že jeho text na jedné straně nemohu přejít a na straně druhé, že povaha reakce pro mě neposkytla dostatek smysluplné látky na článek samostatný…
Konflikt na Kavkaze, odbývající se zrovna v době 40-tého výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v r. 1968, nám umožnil získat spoustu vyjádření různých lidí, ať už politiků, publicistů, reportérů apod. k problémům dnešního Ruska, jeho současnému režimu a pozici ve světě. Je s podivem jak málo vyjádření bylo opravdu vyvážených a jak se společnost téměř rozdělila na dva tábory. Přitom si nemyslím, že jsou to tábory reprezentované levicí a pravicí. Kdo by považoval rusofily za levičáky a rusofoby za pravičáky, je na omylu, protože takto už dnes problém nestojí. Dělicí čára jde napříč politickým spektrem, i když určitou setrvačností a nedostatkem opravdových informací o Rusku mnozí pravičáci jsou spíše rusofobové. Tito lidé jsou možná zvláštní skupina, která ovšem svoje postoje může hlásat jen na základě opravdu omezených argumentů a obvykle je to výsledek jakéhosi myšlení: „hledání viníka za komunizmus“.
Kdejaké větší město ma hlavní třídu Lenivu ci Socialistickou, Komunistickou, nebo Sovětskou. Aeroflot má ve znaku srp a kladivo... Co by si asi Autor řekl o Německu, kdyby se bylo možné (řekněme v roce 1965…) běžně setkav v Mnichově, v Haburgu,… s Hitlerovou či Národně-socialistickou ulicí nebo třídou Třetí říše a Lufthanza létala pod znakem hákového kříže? Obával by se? Já ano a o to víc, kdyby v čele takového Německa stál bývalý důstojník Gestapa. Dalo by se o člověku, který by se takového Německa obával, říct, že je germanofob? Já myslím, že ne.
Vina za každou cenu
Základní otázkou je vina ruského národa na komunizmu.
Na špatně položené otázky v zásadě neexistují žádné dobré odpovědi. Autorovu „základní otázku“ si položil on sám. Nevím o tom, že by ji, zejména jako „základní“, kladl ještě někdo jiný.
Zjednodušené pohledy obvykle, možná na základě záměrné neznalosti nebo opravdové snahy za každou cenu najít viditelného viníka za komunistické zločiny, dávají vinu pouze Rusům a jiné národy berou jako oběti. Přitom dobře víme, že jiné národy si obvykle komunistický režim přály, třeba zrovna Češi, nevyjímaje však ani většinu národů Sovětského svazu. Umýt si prostě ruce a svádět všechno na Rusy, je opravdu nepoctivé. Opravdové oběti (Čečenci, Krymští Tataři) však vznikly až za druhé světové války, obzvláště proto, že se postavily na stranu Německa.
To je snad jenom velmi špatný žert… Ano, ono obludné vysídlování celných národů skutečně proběhlo až po druhé světové válce, ale všechny ty hromady zavražděných před ní nejsou „opravdové oběti“?
Sovětské Rusko bylo opravdu možno považovat za komunisticky internacionální. Vždyť i povolžští Němci měli svoji republiku a ve dvacátých a třicátých letech nadšeně (samozřejmě ne všichni) budovali socializmus. Ani dnes tak obhajovaní Gruzíni nebyli protikomunističtí, jak je jistě známo (socha jejich velikého vůdce Džugašliviho, který byl zároveň největším vrahem dějin, v Gori ještě stojí).
To prvenství patří v absolutních číslech Maovi… a relativně k počtu lidí v daném státě je na pomyslné špici masových vrahů Pol Pot.
Rusové bojovali v krvavé občanské válce, aby se komunistů zbavili, ale ti, s podporou právě těch různých národů, především však židů, různých zajatců z Rakouska Uherska (mezi nimiž ovšem bylo Čechů jen málo, ovšem zrovna třeba J. Hašek, autor známého Švejka), Lotyšských střelců, Tatarů apod. zvítězili a ruský národ snad ze všech nejvíce doplatil na komunistický režim obrovským množstvím popravených a umučených v nelidských podmínkách pracovních táborů. Především si musíme uvědomit, že to byla ruská šlechta a celá střední třída, která nejvíce vadila komunistům a která byla téměř beze zbytku likvidována.
Tohle si zapamatujme - „…byla téměř beze zbytku likvidována“.
Tvůrci zjednodušených pohledů obvykle srovnávají Rusy s Němci za druhé světové války. To je srovnání naprosto nepravdivé, Němci byli nacionalisté a likvidovali jiné národy cíleně, Sovětský svaz ovšem nacionální politiku cíleně nevedl, snad jenom jako důsledek vzdoru některých národů.
To má být argument? Ano, tam, kde němečtí národní socialisté chtěli ukout dokonalého Árijce, jejich rudá dvojčata měla skvělého komsomolce… tam, kde u nacistů figuroval Žid, stál u internacionálních socialistů - komunistů kulak… snad proto, že povaha nenávisti nebyla primárně národnostní ale třídní nelze tyto dva režimy srovnávat? Oby byly výhonkem jediného zla… více snad Erich Voegelin „Gnosticismus - podstata modernosti“.
Dokonce ani v Kyjevském muzeu ukrajinského holocaustu se nemluví o Rusech jako iniciátorech a Ukrajinci si jsou vědomi prohřešku svých lidí. Rusofobie založená na zjednodušeném obviňování jen Rusů jako dominantních iniciátorů komunizmu je obvykle snahou o vlastní očištění a zbavení se viny. Je to typické čecháčství. Když jde o boj proti zlu, tak se schovávat a potom se mstít na komkoli, kdo je po ruce.
Ano, např. vyhnání sudetských Němců byl ten případ. Ale neznám ve svém okolí nikoho soudného, kdo by obviňoval „jen Rusy jako dominantní iniciátory komunizmu“. Obraz jakého nepřítele si zde Autor vytváří?
Vytváření obrazu nepřítele
Každá fobie, stejně jako rusofobie je založena na záměrně lživých argumentech. Taktéž názor, že současné Rusko je komunistický stát, snad nějaký pokračovatel Sovětského svazu nebo alespoň diktatura bez demokratických prvků.
Viz výše. Nevím, co k tomu dodat. Nelze než konstatovat, že i tak zkušený člověk, jakým Autor nesporně je, v této věci podléhá propagandě…
Na tom se zakládá boj proti němu jako proti nějaké „říši zla“, jak nazval kdysi Reagan úplně jiný stát a režim. To je samozřejmě umělé „vytváření obrazu nepřítele“, tak známé z komunistického režimu. Rusové, stejně tak jako Iráčené, Číňané a stejně tak jako Latinská Amerika, těžko mohou mít nějakou demokracii řekněme „atlantického“ typu, tedy bez velkých vůdců, bez loajality k nějakému monarchovi.
Demokracii „atlantického“ typu možná ne (viz např. text „Duskuse o demokracii: Může se každý stát Atéňanem?“ vydaný v Bulletinu OI v roce 2004, nebo rovnou Fareed Zakaria: Budoucnost svobody). Ale právní stát a dobré vztahy alespoň se svými sousedy, to by se snad při troše dobré vůle dalo, ne? Ale vážně - chce snad Autor tvrdit, že tito lidé jsou nějak méněcenní, že mají nějakou jinou přirozenost než my? Ano, kultura, tradice, atd. atp. To je však velmi ošidné. Japonsko mělo před druhou světovou válkou velmi autokratickou tradici… a o konfucianismu asijských národů se dlouho soudilo, že je to právě on, co jim brání dosáhnout ekonomického úspěchu - dnes se tvrdí pravý opak… (viz Fareed Zakaria: „Kultura je osud: Rozhovor s Li Kuang-jaem“)
Přesto to nemusí být zrovna komunizmus a víme, že takový režim byl v carském Rusku, které zase nebylo tak špatné, na Volyni žilo 80 tisíc Čechů a stěhovali se tam stále další, v Povolží žilo 3 miliony Němců, měli v usedlostech obrazy cara a milovali ho. Domů by se nikdo z nich nevrátil, jak se měli dobře. Takový režim se silným mandátem vůdčí osobnosti nemusí být zrovna nesvobodný. Dnešní Rusko se k tomuto režimu navrací včetně velkého církevního hnutí. V podstatě je to konzervativní návrat, Rusko tím silně posiluje a vytváří mocenské konkurenční prostředí ve světě.
Ano, autokracie není komunismus, neboť komunismus je totalita. Ta snad v dnešní Ruské federaci snad ještě není. Ale Putin není Pinochet. O „konzervativní návrat“ se jedná pouze tehdy, pokud za konzervativce označíme Brežněva…
Kulturní rozdíl
Rusko po pádu komunizmu odmítlo přijmout západní kulturu jako celek a podřídit se jí, jak to udělalo Česko.
Podle Autorovy interpretace tedy ve skutečnosti na Západ nepatříme, ale jen jsme se mu podřídili. Nezbývá než doufat, že nemá pravdu. Samozřejmě by mě velmi zajímalo, proč si to Autor myslí.
Vytváří si svoji kulturu a tím sklidilo zlost mnohých západních sdělovacích prostředků. Nejspíše proto, že producenti Hollywoodu a jiných továren na bulvár tím přišli o kšefty, které už měli na dosah. Západní úpadkovou kulturu odmítají všechny nezávislé kultury světa. Muslimové ji mají za nemravnou a zkázonosnou. Východní národy Asie s ní jaksi zápasí a vyrovnávají se s ní, zdaleka ovšem na tom braku nejsou tak závislí jako my. Kdo si otevře televizi a pustí si americký, západoevropský nebo náš film, zjistí, že mají pravdu. Hodnoty, které se tam podávají jsou rozkladné a morálně pokleslé, ničí rodinu a lidskou solidaritu. To přece všichni víme, přesto rusofobové budou obhajovat „hodnoty západní kultury“.
Ti, kteří tuto „úpadkovou kulturu“ tvoří, jsou často zároveň těmi, kteří stojí v čele šiku levicových liberálů s požadavky práva na potrat, na homosňatky a adopce dětí homosexuálními páry, na legalizaci drog… Přece Autor nemyslí vážně, že se seriózní obhájci Západu - konzervativci zaštiťují „dílem“ těchto lidí. Alespoň já nikoho takového neznám.
Osobně nevím, co v kulturní oblasti oproti cizím civilizacím hájit? Běžný občan ovšem srovnání nemá, z ruských filmů se k nám žádný nedostane, neboť navzdory všem prohlášením o svobodě tvorby jsme pod cenzurou. Cenzuru v Rusku ovšem rusofobové považují za nesvobodu.
Moc nevím, co na to říct. Jména jako Nikita Michalkov, Oleg Menšikov… díla (když už tedy) jako Unaveni sluncem nebo i skvělý Svéráz národního lovu… Než Autor něco takového napíše, měl by si zjistit fakta. Film, na který se chodí do kina a který tedy vydělá peníze, zde bude promítán i kdyby se všichni dnešní hypotetičtí cenzoři postavili na hlavu. Řeči o skutečné cenzuře jsou holým nesmyslem.
Ruská kultura vytváří jednu z variant světových kultur. Je dobře, že všechny civilizace mají možnost nezávislého rozvoje a možnosti kreativity.
Nejsem si zcela jistý, zda v dnešní Ruské federaci je svoboda tvorby… např. vůči Kremlu kritická média dnes prakticky neexistují.
Nebezpečné jsou jen ty útočné. A to jsou především muslimové, neboť jejich náboženství jim přikazuje bojovat o nadvládu nad všemi ostatními. Proti nim jsme ovšem s Ruskem na jedné lodi.
Zápodofobové, rodní bratři rusofobů
V Rusku je s fobiemi stejný problém. Vidí se stále ohroženi. Hlavně na základě historických zkušeností, nepravdivým výkladem druhé světové války, americkým tvrdým postojem nedovolit rozmach komunizmu. Zbytnělým problémem je protest proti obraným systémům na našem a polském území. Je to neuznání, že země mají právo se bránit. Je to zbytek poručnictví, ve kterém se domnívají, že vyhrožováním a vydíráním se jim podaří obhájit své zájmy, které nikdy nebyly zcela v souladu se zájmy jiných národů.
Václav Havel tvrdí, že Rusko trpí fobií k Západu (západofobií) zbytečně. Ano, je to opravdu zbytečné, pokud by se Rusko zcela podrobilo západním hodnotám, jako kdysi Západní Německo.
Tedy nejen my, ale ani Německo nepatří na Západ, ale jen se „podrobilo“? A kdo tam tedy vlastně podle Autora patří?
Vždyť i Irák by neměl problém, kdyby přijal západní hodnoty a nastolil demokratický režim. Žili by si spokojeně v kulturním prostředí amerických vzorů, všech těch levných filmů s polonahými ženami, obhajujícími hédonický život v nicnedělání a užívání si, střídání partnerů a vyzýváním modly mamonu. Jenže cizí civilizace nepřijmou západní hodnoty a nepřijmou je ani Rusové. V tom je problém. Proto zůstávají Rusové na seznamu nevyzpytatelných zemí, protože jen země tzv. demokratická, otevřená a dovolující průnik americké kultury rozkládající morálku a peněz ovládajících volby, je jistá a není nebezpečná pro Ameriku a Západ vůbec.
Nikdo nechce z Ruska udělat žádnou kulturní kolonii. Ale děsí mě, že bychom měli akceptovat, když se Rusko uplatnit jakési právo veta, pokud se jiná země chce stát členem nějakého společenství a to jen proto, že má s Ruskem společnou hranici. Respektuji, že každý má své zájmy. Ale zájem o svobodný obchod na jedné straně a zájem o energetický monopol za účelem možnosti politického diktátu, to jsou dvě velmi rozdílné věci. Kdyby se Rusko chovalo racionálně, rešilo by (jak nakonec i Autor naznačuje…) úplně jiné problémy - demografickou implozi, Čínu, Islám... Rusové nepřijmou západní hodnoty… Rusové, nebo jejich vládci? Hlavně - nebavme se o jejich karikatuře, ale o skutečných hodnotách Západu. Není přece nic špatného přát Rusům alespoň takovou míru svobody (a v jejím důsledku i prosperity...), kterou my sami požíváme. Ruská mocenská elita odolává a svobodu přeje jen sobě, ne svým lidem...
Česko je už dávno ovladatelné penězi zcela stoprocentně a kultura včetně propagací je úplně v rukou peněz o jejichž původu se lze dohadovat.
Ano. Můžeme se dohadovat. Jediní, kteří zde měli po roce 1989 prostředky na financování politické činnosti a podplácení médií byli komunisté. Co s tím má co společného Západ?
Také v Srbsku a na Ukrajině proběhly převraty podporované západními penězi zcela úspěšně, protože, jak víme, peníze jsou až to první na čem záleží.
Také vlastně u nás, když to tak vezmu, proběhl převrat podporovaný západními penězi… Třeba takový podvratný živel Roger Scruton k nám dokonce vozil západní literaturu a šiřil tady západní vzdělanost. Hamba!
Ty peníze samozřejmě nejsou vždy hned na ruku. Jsou to přísliby evropských fondů, přísliby vstupu do EU, přísliby zaměstnání s vysokými platy jako na Západě. Ale Rusové tolik peněz nemají a tak se vztekají a zkouší jiné způsoby, které ovšem mohou být vždy jen horší. Všechny vzdorující země neovládnutelné penězi jsou však potenciálními nepřáteli Západu. To je tam, kde lidé věří nějaké emotivní ideji, nějakému vlastenectví, nějaké náboženské ideji, prostě tam kde peníze neplatí, kde lidé mají nějakou morálku a nejsou tak snadno uplatitelní, prostě tam, kam ještě nepronikly tzv. západní hodnoty, které ovšem dnes už převážně reprezentují jen morální rozklad a osobní prospěch.
Potenciálním nepřítelem Západu je někdo úplně jiný. Je to ten, kdo se rozhodne Západ a jeho spojence (vojensky) ohrožovat. Že jsou to často zároveň země, jejichž obyvatelstvo je svými vůdci zfanatizované (nějakou emotivní ideou…), je zajímavý postřeh. Ale nezaměňujme příčinu a následek. Myslí si snad Autor, že lidé pod vládou Hucha Chaveze jsou nějak obecně morálnější, méně úplatní, atd. atp. a že to je důvodem, proč jsou Spojené státy se současným venezuelským vůdcem v (zatím diplomatickém) konfliktu?
Takový vzdor morálních tradičních hodnot proti lákavým nabídkám materiálního prospěchu vidíme v případě muslimských zemí. Proto je i v Rusku vlastenecká idea v popředí.
V Rusku je vlastenecká idea v popředí, neboť ji k ovládání mas obratně využívají kremelští vládci.
Západofobii vyvolávají v Rusku všechny atributy nesouhlasné kultury: Snahy evangelických misionářů pravoslavné Rusy přimět ke konverzi. Úpadková idea feminizmu a rovnosti sexuálních orientací. Rozkladné kulturní tendence, pornografie, propagace rozvodů a volného sexuálního života, propagace hédonického života. Průnik drog. Vnucované tzv. protidiskriminační zákony a zákony ponižující význam rodiny. Tady je možná nesouhlas na místě. Ale fobie je přesahující odmítání hodnot, které nebezpečné nejsou a mohou být přínosné. To je západní individuální svoboda, občanská rovnost, zodpovědnost sama za sebe, lidská práva, prostě všechno to, co euroamerická civilizace v minulosti světu přinesla. A tak ruští západofobové vylévají s vaničkou dítě.
Ano, s tímto nelze než souhlasit…
Rusofobové a západofobové si podávají ruce v nenávisti a plédují nesmyslné přesahující emoce, přestože opravdu racionální základ pro nenávist nemají.
Třetí světová válka
Rusko je de facto pouze mocenský konkurent vojenských uskupení a mocností jako NATO a Spojené státy. Není to nepřítel v pravém smyslu slova.
To záleží hlavně na něm.
Nicméně určitá vojensko-bezpečnostní opatření jsou pro něj nutná. Je otázka do jaké míry může považovat NATO za nepřítele, či nikoliv. Vždyť Amerika a NATO mohli Rusko převálcovat v době po pádu Sovětského svazu, když bylo slabé, a neudělali to. Takže to asi zase tak antagonisticky nevypadá. Selhání Západu v Kosovu není snad ani tolik cílenou snahou, jako spíše neschopností se bránit zločinům UČK, raději ustoupit, nehájit lidská práva a hodnoty západní civilizace, protože by to bylo obtížné.
O Kosovu toho bylo, i v mých debatách s Autorem, napsáno poměrně dost. Jak vidno Autor neakceptoval jediný z argumentů a stále si vede svou. Miloševičův režim (když to velmi zkrátím…) Kosovo Srbsku svým jednáním definitivně ztratil, když před tím demografická situace Srbů (i díky tomu, že v Srbsku platí - patrně stále - jeden z nejliberálnějších potratových zákonů dovolující provedení potratu prakticky kdykoli před porodem…) byla podstatnou předehrou. Konečný výsledek za asistence Západu bylo jen nutným uznáním fait accompli…
Západ je spíše úpadková civilizace a jeho nemorálnost má základ v ústupu od hodnot než v expanzi.
Ano, a měli bychom se pokusit to změnit…
Kavkaz je kotel vroucích národnostních problémů. Konflikt na Kavkaze má čistě nacionalistické pozadí. Vůbec nejde o demokracii.
Nejde o demokracii ani o žádný nacionalismus. Otázka zní, zda jako stát stojíme o to, aby existoval alespoň jeden koridor, kterým k nám mohou proudit strategické energetické suroviny, který by nebyl pod ruskou kontrolou (a to bez ohledu na to, kdo je zrovna v Moskve u moci...). Já si na tu otázku odpovídám „ano“. Kreml udelal z Gruzie téměř nehájitelný útvar vydaný jim bezpečnostně na milost a nemilost. Dokud budou v Jižní Osetii, mohou se kdykoli opět rozšířit po zbytku Gruzie... Tohle a nic jiného bylo důvodem ruské akce - tím mám na mysli ruskou činnost mnoho let tomu nazad čestně reprezentovanou rozdáváním pasů Ruské federace. O národnostní cítění pár tisícovek Osetinců se v Moskvě nikdo nestará - pokud tomu Autor věří, je naivnější, než jsem se kdy domníval.
Diktátor Saakašvili se nechal slyšet, že chce Osetii pouze bez Osetinců. Jak by si takovou Osetii představoval? Osetince by buď pozabíjel nebo vyhnal. Jaký by byl asi osud Osetinců v „územně celistvé Gruzii“ jak to prohlašují všechny státy, které odsuzují ruský zásah v Gruzii? Ale to rusofoby nezajímá. V Kosovu se to nesmělo stát, protože to byli Albánci, ale v Osetii se to stát může, protože Osetinci jsou spojenci Rusů. Ať chcípnou!
Tohle je opravdu divoká konstrukce.
Všechny tři zakavkazské republiky po osamostatnění začátkem devadesátých let se snažily svoje území etnicky vyčistit. Arménie a Azerbejdžán bojovaly o náhorní Karabach, až si ho rozdělili a etnicky vzájemně vyčistili. Vyčištění Tališů zabránil Irán. Gruzie začala čistit Osetii a Abcházii, ale nakonec to prohrála. Uhájila pouze Adžírii, kterou ovšem nedovolilo vyčistit Turecko. Rusko má dnes bezkonfliktní vztah s Azerbejdžánem a Arménií, ale v Gruzii se vyskytl problém odštěpeneckých provincií Osetie a Abcházie, které se po pádu Sovětského svazu odmítly připojit ke Gruzii.
Přesně je to takto: v Gruzii byl Ruskem vytvořen problém odštěpeneckých provincií…
Bez Ruska by asi už neexistovaly (těžko spekulovat, jaký by byl osud obyvatel). Dnes se Saakašvili domnívá, že může s pomocí NATO tyto provincie opět ovládnout a etnicky vyčistit. Když NATO dovolilo UČK pod svojí patronací etnicky vyčistit Kosovo od Srbů, proč by nemohl Saakašvili pod stejnou patronací vyčistit Osetii a Abcházii? Vždyť euroamerická civilizace už upustila od dodržování lidských práv, takže proč toho nevyužít!
Celé to stále křečovitě omílané srovnávání s Kosovem je jen překrucováním logiky. Jak jsem již napsal v jiném textu, Kosovo by šlo srovnat s Alžírskem…
Přitom nelze zcela nepostřehnout, že ruské zájmy na Kavkaze začínají být ohroženy a Rusko může mít také důvod konflikt eskalovat, aby z toho vyšlo vítězně. Asi by si přálo jiného prezidenta v Gruzii. Asi vidí dobrou příležitost konflikt vyhrotit a konečně vyřešit. Jaké řešení má, nevíme. Těžko si může dovolit Gruzii anektovat. Z toho by byly jen problémy, dnes už to nejde. Asi se opravdu snaží o změnu vlády v Tbilisi. Je otázka, jestli se to touto cestou podaří.
Ano, v tom s Autorem souhlasím. Když už mělo Rusko důvod konflikt svou dlouhodobou činností vyvolat, jistě může mít také důvod jej eskalovat. Změna vlády v Tbilisi však není cílem, ale prostředkem…
Gruzie v NATO by mohla být rozbuškou třetí světové války. Války zcela zbytečné, jako byla první světová. Války konkurentů v rámci stejné civilizace, nikoliv opravdových nepřátel.
Asi tomu nerozumím. Celou dobu Autor klade Rusko do protikladu k Západu a pak je oba dva hodí do jedné civilizace… Ale budiž, máme (ano, „máme“, na rozdíl od Autora si myslím, že my jsme součást Západu, která z něj byla dočasně násilně vytržena…) k Rusku blíž než k jiným. Ale to by si měli v první řadě uvědomit kremelští vládci. My to víme.
Vždyť už uznání územní celistvosti Gruzie a zároveň schválení jejího vstupu do NATO, by znamenalo, že NATO je povinno Gruzii pomoci odštěpenecké provincie získat. Tedy útočit proti Rusům v těchto provinciích. Bylo by to vyhlášení války Rusku. Doufejme, že šílené plány rusofobů nevyjdou. Svět přece nepůjde do války za nacionalistické záměry Gruzie. O nic jiného by totiž nešlo.
NATO nepříjme žádný stát, který má nějaké nevyřešené územní problémy. Je jistě pravda, že přijmout Gruzii do NATO s sebou nese jistá a patrně nemalá rizika - bylo by velmi nezodpovědné je nezvažovat. Je také možné, dokonce snad i velmi pravděpodobné, že se po zvážení těchto rizik ukáže, že Gruzie do NATO být přijata nemůže. Rozhodně to však nebude důvod k jásotu. Bude to jen ústup před silou. Možná ale odchodem Borise Jelcina, i když si toho tehdy nikdo nevšiml, v Rusku padla Výmarská republika a tohle je další krok v procesu, který je nám v tom případě dáno prožít znovu, když jsme se z toho předchozího nepoučili…
5. září 2008
Vlastimil Podracký
22. září 2008
Jan Kubalčík