Socialisté a zemědělství za poslední vlády
Když se ujal bývalý předseda Svazu zemědělských družstev a společností ing. Jan Fencl zemědělského resortu coby ministr, dalo se tušit kam bude agrární reforma směřovat. Dílem socialistické vlády bylo zachovat rozměr socialistického zemědělství násilně vytvořeného v době nesvobody, za neslavné vlády komunistů. Panu Fenclovi a jemu spřízněným organizacím se podařil hned dvojí kousek najednou. Rozměr českého zemědělství zůstal téměř zachován a majiteli zemědělských podniků se bez zaplacení staly vedoucí družstevnické kádry. Nejednalo se však o žádnou transformaci zemědělství, jen o vytunelování majetku oprávněných osob z družstev do soukromých společností, které jsou vedeny stále v duchu socialismu, co se řízení a ekonomie týče, podpor nevyjímaje.
Majetkové nároky oprávněných osob, správně vlastnictví oprávněných osob na majetku transformovaných družstev, bylo pošlapáno za Fenclova ministrování tak dokonale, že by se mohlo zdát, že transformace je ukončena. Když se nepodařilo socialistům za přispění spřízněných lidovců prosadit neústavní novely, kdy měl být majetek oprávněných osob vypořádán tzv. "majetkovými listy", byl rozměr socialistického zemědělství zajištěn jinak:
Členové
představenstva družstva zakládají svou soukromou akciovou společnost a stávají
se členy představenstva i této společnosti, se stejnými obory podnikatelské
činnosti (rozpor s obchodním zákoníkem). Členové představenstva družstva a
zároveň představenstva akciové společnosti sdružují majetkové podíly
oprávněných osob a členů družstva, postupními smlouvami je převádějí na svou
akciovku, bez ohledu na to, že nelze převádět více práv než měla pohledávka
před převodem. Takové převody, sice právně neplatné, se děly masově a na
objednávku podle scénáře, resp. návodu Svazu zemědělských družstev a
společností ještě za předsednictví Jana Fencla (ČSSD).
Důvod: zabránit vypořádání těm oprávněným osobám,
které nechtějí v zemědělství podnikat kolektivním způsobem prostřednictvím
zemědělských komunistických kádrů (nyní většinou ČSSD) a nadále zabránit, aby
již majetek nešel ze společného podnikání vyjmout. Zabránění vzniku
konkurenčního selského a rolnického stavu na bázi rodinných hospodářství.
Členové představenstva povinného družstva zakládají
akciovou společnost a stávají se členy představenstva této akciové společnosti.
Záhy vkládá povinné družstvo veškerý majetek který obhospodařuje do akciové
společnosti a stává se jediným akcionářem této akciové společnosti. Oprávněným
osobám, jimž vznikl nárok na vypořádání a požádaly o vypořádání jsou nabízeny
jen akcie akciové společnosti, kam družstvo veškerý i spravovaný majetek
vložilo. Tedy i majetek cizí, nečlenů družstva, oprávněných osob.
Důvod: zabránit vypořádání oprávněným osobám, které se rozhodly se svým majetkem podnikat jinak než prostřednictvím družstva jako správce cizího majetku. Udělat automaticky z oprávněných osob akcionáře proti své vůli, když oprávněným sdělují, že již žádný majetek nemají, tedy mají jen akcie, které mohou na vypořádání nabídnout.
Transformované
družstvo pod tlakem vypořádání oprávněných osob a pod tlakem obchodních
věřitelů se přemění na dva nové subjekty, buď družstvo a akciovou společnost,
nebo později po úpravě § 69 odst. 4 a § 69 a) odst. 1 obchod. zákoníku na
družstva a dosavadní družstvo zaniká bez likvidace.
V této účetně neprůhledné a složité
operaci pak na tzv. zbytkové družstvo neposlušných oprávněných osob se převede
jen nepotřebný majetek a pohledávky věřitelů z předchozí obchodní
činnosti, které jsou obtížné a na druhý subjekt se převede všechen vhodný majetek
k podnikání a pohledávky za dotacemi a kryté nemovitostmi. U zbytkového
družstva likvidátor záhy sníží jmění na cenu kovošrotu a vyhlásí úpadek.
V konkurzním řízení je doslova zameteno s oprávněnými osobami a
věřiteli, kterými jsou peněžní domy, Rolnický podpůrný fond, dodavatelé osiv,
sadby, hnojiv a chemické ochrany, jako náhradních dílů, energií a pod.
Z platných
zákonů a nálezů ÚS v Brně je evidentní, že transformací družstva podle
transformačního projektu došlo k rozdělení majetku družstva do poslední
koruny na oprávněné osoby, jen část byla blokována jako transformační rezerva
na sporné a nedořešené případy. Oprávněné osoby se tak staly vlastníky
majetkových podílů a družstvo správcem cizího majetku. Po složení členských
vkladů vlastní družstvo jen souhrn členských vkladů a tím ručí za případné
ztráty a pohledávky (viz. obchodní zákoník). Který že to majetek v hodnotě
souhrnu členských vkladů si družstvo zapíše do účetnictví a na nový list
vlastnictví v katastru nemovitostí, to se družstvo v žádném případě
s oprávněnými osobami-nečleny družstva nedohodlo. V katastru
nemovitostí nemohou být na transformované družstvo připsány žádné nemovitosti
bez nabývacího titulu. Transformační projekt není nabývacím titulem, takovým
podle českého práva jsou jen smlouvy darovací, kupní nebo kolaudace po vlastní
investiční výstavbě. Přesto je po provedení úklidu majetku podle odst. I. a
III. dáno tzv. zbytkové družstvo do likvidace a následně do konkurzu likvidátorem.
Přestože družstvo je také správcem cizího majetku a to majetku oprávněných
osob, je i tento jejich majetek zahrnut do konkurzní podstaty bez ohledu na to,
že to není možné a že oprávněné osoby nic nezavinily a nemohou ručit za žádné
ztráty a pohledávky družstva, když se nestaly jeho členy.
Nemovitosti, které mělo transformované
družstvo připsáno na sebe (bez nabývacího titulu), však nemohou být převedeny
na jiného, protože je jen správcem cizího majetku. Rovněž tak nemohly být
převedeny na jiného členské vklady v podobě živého a mrtvého inventáře a
zásob, když k tomu nebyl vysloven žádný souhlas vkladatelů (vnosy a odňatý
a rehabilitovaný inventář). Takové konkurzy na cizí majetek jsou neplatné a to
i s ohledem na to, že za všechny závazky a pohledávky ve smyslu obchodního
zákoníku ručí nejen družstvo svým majetkem, ale po rozdělení i oba subjekty
vzniklé rozdělením do výše převzatého majetku. Majetek oprávněných osob není
obchodním případem.
Důvod: jednou provždy nevypořádat oprávněné
osoby, které odpírají podnikat prostřednictvím kolektivní organizace
v majetku nomenklaturních dnes již soukromých agrárníků, kteří se neštítí
říkat si sedlák.
Za
socialistické vlády ČSSD je činěna řada právních, administrativních a jiných
překážek, aby se vlastníci zemědělského majetku a půdy nemohli ujmout svých
práv a aby půda a zemědělský majetek opět patřil doslova jen těm, kdo na ní a
sním pracují.
Soudy vymáhají soudní poplatky po
oprávněných osobách, které se domáhají svého práva podle zák. č. 229/1991 Sb.,
o úpravě vlastnických vztahů k půdě a ostatnímu zemědělskému majetku, ve
znění dalších zákonů a nálezů Ústavního soudu. Většina oprávněných na nezákonně
vymáhané soudní poplatky nemá a řízení jsou pak z důvodu nezaplacení
zastavena, majetek promlčen nebo vydržen současnými držiteli nebo správci.
Pokud uspěje oprávněná osoba při
nedobytnosti svého majetku u soudu pravomocným rozsudkem a povinné družstvo
musí platit v penězích, strhává družstvo z peněžního plnění
přisouzeného oprávněnému 15% z vysouzené částky, přestože tato povinnost
je uložena povinnému, nikoliv oprávněnému. V soudní věci se nejedná o
dobrovolné plnění v penězích, takže snižování přisouzené částky
oprávněnému je dokonce okrádáním oprávněného státem, který by tento prospěch
měl vrátit. Daňový zákon č. 586/1992 Sb. ve smyslu ust. § 2 a § 17 v odst.
1 resp. podle § 36 odst. 2 písm.c) bod 3 a podle § 18 odst. 2 písm. b) takovou
povinnost ze soudního plnění neukládá, ale přesto ji vymáhá. Dávno měla tato
pasáž být novelizována a tyto daně vráceny oprávněným jako neopodstatněné.
Stát dovoluje pronajímat zemědělskou půdu
jen podle občanského zákoníku, což je v praxi již dlouho a do budoucna
nepřijatelné. Nájemci mohou užívat zemědělskou půdu jen v rozsahu
uzavřených smluv, tedy jen v rozsahu pronajatých parcel. Předmětem nájmu
není polní cestní síť jiného parcelního označení, která právně existuje a tak
je vedena i v katastru nemovitostí. Nikdo nedovolil nájemcům po účinnosti
zákona o půdě dále rozorávat cesty, souvratě, meze a další pozemky vedené v jiných
kulturách než v orné. To socialistické vládě nevadí a brání se vehementně,
aby se zavedl v půdní držbě a obdělávání právní stav. Tento stav vyhovuje
především kolektivním formách zemědělského podnikání a brání vlastníkům ujmout
se svých pozemků v hranicích jak jsou vedeny v katastru nemovitostí.
O obnově krajiny a posílení ekologické stability krajiny doslova zadarmo ani
nemluvě.
Výdaje na pozemkové úpravy směřovaly doposud
převážně na tzv. jednoduché pozemkové úpravy, většinou ve prospěch družstev a
společností tak, aby se vlastníci půdy nedostali na své pozemky (bonitně lepší)
a tento stav setrval do skončení komplexních pozemkových úprav. Tyto pozemkové
úpravy tedy nebyly spojeny s výměnou vlastnických práv tak, aby užívání se
krylo s vlastnictvím. Tento stav je neudržitelný, protože všechny pozemky
jsou přístupné, protože ke všem existuje v katastru právně zajištěná polní
cestní síť a další věcná břemena stav zajišťující. Současné velkohony vzniklé
za komunistů právně neexistují, v praxi však jsou v rozporu se zákony
udržovány stále (dokonce pod ochranou ministerstva). Peněz na pozemkové úpravy
je uvolňováno stále méně až se jejich realizace téměř zastavuje. Stav
roztroušené půdní držby vyhovuje kolektivnímu hospodaření.
Resumé:
Tato zem potřebuje po následných volbách vládu a ministra, který bude ministrem
všech zemědělců, vlastníků půdy a příslušného zemědělského majetku, zemědělské
krajiny pro všechny občany a tím i pro obnovu venkova, což mohou zajistit
především venkované svou podnikatelskou činností ve venkovské krajině a
sídlech. Takovou vládu a ministra jsme neměli a v podobě ČSSD mít ani
nemůžeme. Takovou záruku nedávají ani KDU-ČSL.
Proto
přeji šťastnou ruku všem vlastníkům půdy a oprávněným osobám, při volbě nové
vlády.
Ing. Jaromír S. Morávek
předseda Svazu vlastníků půdy a soukromých
rolníků ČR
člen Předsednictva Konzervativní strany
www.skos.cz