Socialisté a zemědělství za poslední vlády

 

Když se ujal bývalý předseda Svazu zemědělských družstev a společností ing. Jan Fencl zemědělského resortu coby ministr, dalo se tušit kam bude agrární reforma směřovat. Dílem socialistické vlády bylo zachovat rozměr socialistického zemědělství násilně vytvořeného v době nesvobody, za neslavné vlády komunistů. Panu Fenclovi a jemu spřízněným organizacím se podařil hned dvojí kousek najednou. Rozměr českého zemědělství zůstal téměř zachován a majiteli zemědělských podniků se bez zaplacení staly vedoucí družstevnické kádry. Nejednalo se však o žádnou transformaci zemědělství, jen o vytunelování majetku oprávněných osob z družstev do soukromých společností, které jsou vedeny stále v duchu socialismu, co se řízení a ekonomie týče, podpor nevyjímaje.

Majetkové nároky oprávněných osob, správně vlastnictví oprávněných osob na majetku transformovaných družstev, bylo pošlapáno za Fenclova ministrování tak dokonale, že by se mohlo zdát, že transformace je ukončena. Když se nepodařilo socialistům za přispění spřízněných lidovců prosadit neústavní novely, kdy měl být majetek oprávněných osob vypořádán tzv. "majetkovými listy", byl rozměr socialistického zemědělství zajištěn jinak:

 

I.                    Převody majetkových podílů na akciové společnosti a spol. s r.o.

Členové představenstva družstva zakládají svou soukromou akciovou společnost a stávají se členy představenstva i této společnosti, se stejnými obory podnikatelské činnosti (rozpor s obchodním zákoníkem). Členové představenstva družstva a zároveň představenstva akciové společnosti sdružují majetkové podíly oprávněných osob a členů družstva, postupními smlouvami je převádějí na svou akciovku, bez ohledu na to, že nelze převádět více práv než měla pohledávka před převodem. Takové převody, sice právně neplatné, se děly masově a na objednávku podle scénáře, resp. návodu Svazu zemědělských družstev a společností ještě za předsednictví Jana Fencla (ČSSD).

Důvod: zabránit vypořádání těm oprávněným osobám, které nechtějí v zemědělství podnikat kolektivním způsobem prostřednictvím zemědělských komunistických kádrů (nyní většinou ČSSD) a nadále zabránit, aby již majetek nešel ze společného podnikání vyjmout. Zabránění vzniku konkurenčního selského a rolnického stavu na bázi rodinných hospodářství.

II.                  Vložením majetku družstva a oprávněných osob do akciové společnosti

Členové představenstva povinného družstva zakládají akciovou společnost a stávají se členy představenstva této akciové společnosti. Záhy vkládá povinné družstvo veškerý majetek který obhospodařuje do akciové společnosti a stává se jediným akcionářem této akciové společnosti. Oprávněným osobám, jimž vznikl nárok na vypořádání a požádaly o vypořádání jsou nabízeny jen akcie akciové společnosti, kam družstvo veškerý i spravovaný majetek vložilo. Tedy i majetek cizí, nečlenů družstva, oprávněných osob.

Důvod: zabránit vypořádání oprávněným osobám, které se rozhodly se svým majetkem podnikat jinak než prostřednictvím družstva jako správce cizího majetku. Udělat automaticky z oprávněných osob akcionáře proti své vůli, když oprávněným sdělují, že již žádný majetek nemají, tedy mají jen akcie, které mohou na vypořádání nabídnout.

III.                Rozdělením družstva na dva nové subjekty  a zánikem transformovaného družstva

Transformované družstvo pod tlakem vypořádání oprávněných osob a pod tlakem obchodních věřitelů se přemění na dva nové subjekty, buď družstvo a akciovou společnost, nebo později po úpravě § 69 odst. 4 a § 69 a) odst. 1 obchod. zákoníku na družstva a dosavadní družstvo zaniká bez likvidace.

V této účetně neprůhledné a složité operaci pak na tzv. zbytkové družstvo neposlušných oprávněných osob se převede jen nepotřebný majetek a pohledávky věřitelů z předchozí obchodní činnosti, které jsou obtížné a na druhý subjekt se převede všechen vhodný majetek k podnikání a pohledávky za dotacemi a kryté nemovitostmi. U zbytkového družstva likvidátor záhy sníží jmění na cenu kovošrotu a vyhlásí úpadek. V konkurzním řízení je doslova zameteno s oprávněnými osobami a věřiteli, kterými jsou peněžní domy, Rolnický podpůrný fond, dodavatelé osiv, sadby, hnojiv a chemické ochrany, jako náhradních dílů, energií a pod.

IV.                Likvidace majetku oprávněných osob a dluhů věřitelů družstva konkurzem

Z platných zákonů a nálezů ÚS v Brně je evidentní, že transformací družstva podle transformačního projektu došlo k rozdělení majetku družstva do poslední koruny na oprávněné osoby, jen část byla blokována jako transformační rezerva na sporné a nedořešené případy. Oprávněné osoby se tak staly vlastníky majetkových podílů a družstvo správcem cizího majetku. Po složení členských vkladů vlastní družstvo jen souhrn členských vkladů a tím ručí za případné ztráty a pohledávky (viz. obchodní zákoník). Který že to majetek v hodnotě souhrnu členských vkladů si družstvo zapíše do účetnictví a na nový list vlastnictví v katastru nemovitostí, to se družstvo v žádném případě s oprávněnými osobami-nečleny družstva nedohodlo. V katastru nemovitostí nemohou být na transformované družstvo připsány žádné nemovitosti bez nabývacího titulu. Transformační projekt není nabývacím titulem, takovým podle českého práva jsou jen smlouvy darovací, kupní nebo kolaudace po vlastní investiční výstavbě. Přesto je po provedení úklidu majetku podle odst. I. a III. dáno tzv. zbytkové družstvo do likvidace a následně do konkurzu likvidátorem. Přestože družstvo je také správcem cizího majetku a to majetku oprávněných osob, je i tento jejich majetek zahrnut do konkurzní podstaty bez ohledu na to, že to není možné a že oprávněné osoby nic nezavinily a nemohou ručit za žádné ztráty a pohledávky družstva, když se nestaly jeho členy.

Nemovitosti, které mělo transformované družstvo připsáno na sebe (bez nabývacího titulu), však nemohou být převedeny na jiného, protože je jen správcem cizího majetku. Rovněž tak nemohly být převedeny na jiného členské vklady v podobě živého a mrtvého inventáře a zásob, když k tomu nebyl vysloven žádný souhlas vkladatelů (vnosy a odňatý a rehabilitovaný inventář). Takové konkurzy na cizí majetek jsou neplatné a to i s ohledem na to, že za všechny závazky a pohledávky ve smyslu obchodního zákoníku ručí nejen družstvo svým majetkem, ale po rozdělení i oba subjekty vzniklé rozdělením do výše převzatého majetku. Majetek oprávněných osob není obchodním případem.

Důvod: jednou provždy nevypořádat oprávněné osoby, které odpírají podnikat prostřednictvím kolektivní organizace v majetku nomenklaturních dnes již soukromých agrárníků, kteří se neštítí říkat si sedlák.

 

Za socialistické vlády ČSSD je činěna řada právních, administrativních a jiných překážek, aby se vlastníci zemědělského majetku a půdy nemohli ujmout svých práv a aby půda a zemědělský majetek opět patřil doslova jen těm, kdo na ní a sním pracují.

Soudy vymáhají soudní poplatky po oprávněných osobách, které se domáhají svého práva podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a ostatnímu zemědělskému majetku, ve znění dalších zákonů a nálezů Ústavního soudu. Většina oprávněných na nezákonně vymáhané soudní poplatky nemá a řízení jsou pak z důvodu nezaplacení zastavena, majetek promlčen nebo vydržen současnými držiteli nebo správci.

Pokud uspěje oprávněná osoba při nedobytnosti svého majetku u soudu pravomocným rozsudkem a povinné družstvo musí platit v penězích, strhává družstvo z peněžního plnění přisouzeného oprávněnému 15% z vysouzené částky, přestože tato povinnost je uložena povinnému, nikoliv oprávněnému. V soudní věci se nejedná o dobrovolné plnění v penězích, takže snižování přisouzené částky oprávněnému je dokonce okrádáním oprávněného státem, který by tento prospěch měl vrátit. Daňový zákon č. 586/1992 Sb. ve smyslu ust. § 2 a § 17 v odst. 1 resp. podle § 36 odst. 2 písm.c) bod 3 a podle § 18 odst. 2 písm. b) takovou povinnost ze soudního plnění neukládá, ale přesto ji vymáhá. Dávno měla tato pasáž být novelizována a tyto daně vráceny oprávněným jako neopodstatněné.

Stát dovoluje pronajímat zemědělskou půdu jen podle občanského zákoníku, což je v praxi již dlouho a do budoucna nepřijatelné. Nájemci mohou užívat zemědělskou půdu jen v rozsahu uzavřených smluv, tedy jen v rozsahu pronajatých parcel. Předmětem nájmu není polní cestní síť jiného parcelního označení, která právně existuje a tak je vedena i v katastru nemovitostí. Nikdo nedovolil nájemcům po účinnosti zákona o půdě dále rozorávat cesty, souvratě, meze a další pozemky vedené v jiných kulturách než v orné. To socialistické vládě nevadí a brání se vehementně, aby se zavedl v půdní držbě a obdělávání právní stav. Tento stav vyhovuje především kolektivním formách zemědělského podnikání a brání vlastníkům ujmout se svých pozemků v hranicích jak jsou vedeny v katastru nemovitostí. O obnově krajiny a posílení ekologické stability krajiny doslova zadarmo ani nemluvě.

Výdaje na pozemkové úpravy směřovaly doposud převážně na tzv. jednoduché pozemkové úpravy, většinou ve prospěch družstev a společností tak, aby se vlastníci půdy nedostali na své pozemky (bonitně lepší) a tento stav setrval do skončení komplexních pozemkových úprav. Tyto pozemkové úpravy tedy nebyly spojeny s výměnou vlastnických práv tak, aby užívání se krylo s vlastnictvím. Tento stav je neudržitelný, protože všechny pozemky jsou přístupné, protože ke všem existuje v katastru právně zajištěná polní cestní síť a další věcná břemena stav zajišťující. Současné velkohony vzniklé za komunistů právně neexistují, v praxi však jsou v rozporu se zákony udržovány stále (dokonce pod ochranou ministerstva). Peněz na pozemkové úpravy je uvolňováno stále méně až se jejich realizace téměř zastavuje. Stav roztroušené půdní držby vyhovuje kolektivnímu hospodaření.

Resumé: Tato zem potřebuje po následných volbách vládu a ministra, který bude ministrem všech zemědělců, vlastníků půdy a příslušného zemědělského majetku, zemědělské krajiny pro všechny občany a tím i pro obnovu venkova, což mohou zajistit především venkované svou podnikatelskou činností ve venkovské krajině a sídlech. Takovou vládu a ministra jsme neměli a v podobě ČSSD mít ani nemůžeme. Takovou záruku nedávají ani KDU-ČSL.

Proto přeji šťastnou ruku všem vlastníkům půdy a oprávněným osobám, při volbě nové vlády.

 

Ing. Jaromír S. Morávek

předseda Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků ČR

člen Předsednictva Konzervativní strany

www.skos.cz