Vážení přátelé, vážení přítomní!

Nejprve bych chtěl poděkovat řediteli Občanského institutu MUDr. R. Jochovi za možnost uskutečnit toto setkání na půdě Institutu.

Za 13 let Konzervativní strana prošla mnohými úskalími, úspěchy a i neúspěchy. Podařilo se však udržet morální profil této strany na vysoké laťce české společnosti. Patříme také do skupiny těch, kteří odmítli vyměnit postoj za materiální podporu. Proto také se nepodařilo shromáždit finanční prostředky v takové míře, která by umožnila širokou propagaci. Jsme přesvědčení, že je prospěšné, aby konzervativizmus promlouval v reálném politickém životě. Na jedné straně si uvědomujeme, že Konzervativní strana v nynější podobě takovou reprezentaci nepředstavuje, na straně druhé však nevidíme žádnou politickou sílu, která by se snažila důsledně hájit konzervativní pozice.

Konzervativizmus končí tam, kde akcentuje ideu svobody na úkor vztahů k pravdě, kterou relativizuje. Pokud se tato svoboda promítá jen do úrovně ekonomických struktur, znamená to její přeceňování a konzervativizmus pokračuje v tradici marxismu. Následuje nedůvěra ke společenským institucím jako je rodina, národ, církev. Proto konzervativizmus tohoto století v Evropě nemůže spočívat na pouhém přihlášení se k tradičním hodnotám jako je právo, stát, vlastnictví, práce, rodina, morálka, náboženství – ale na jejich znovupochopení.

Český, podobně jako evropský konzervativizmus, ať se to líbí či nikoli, musí navazovat na hodnoty a pravdy, které do české kultury vtisklo křesťanství. Proto také meze konzervativizmu vedou na jedné straně od svobody veřejně vyznávat a žit Boží pravdu a pravdu vůbec a na druhé straně, kde jde o pouhé „osvobození“ od pravdy, morálky, práva, vlastnictví, rodiny, státu, spravedlnosti a náboženství. Za hranicí „osvobození“ končí konzervativní postoje a podle historických zkušeností, ale i současných extrémů, začíná cesta vedoucí ke lžím, krutostem a nespravedlnostem, které jsou důsledkem ztotožnění státu, strany, národa, rasy, třídy, ale i demokracie, lidských práv a trhu a jejich povýšení na jediné hledisko poznávání a rozhodování člověka.

Kromě minulých slov se také snažíme dívat se do budoucnosti. Mísí se tak naděje i obavy. Abychom mohli vše náležitě zvážit, dovolili jsme si podmínit konání tohoto diskusního setkání. Jeho cílem je poradit se s Vámi formou diskuze nad navrženými otázkami.

Uvolním nyní místo dalšímu aktéru.