Pohled na stranickou volební scénu.
(pár poznámek Romana Jocha ze dne 16.2.2006, mírně aktualizovaných s přihlédnutím k SZ)
  1. V únoru 2006 se zdálo, že do PsP ČR měly šanci vstoupit jen 4 strany: KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, ODS. V tom případě by KSČM a ČSSD představovaly levicový blok, KDU-ČSL a ODS blok středo-pravý.
  2. Kdyby KSČM a ČSSD získaly nadpoloviční většinu, KDU-ČSL je ven z jakýchkoli úvah o povolební koalici. Připadaly by pak do úvahy jen možnosti dvě: KSČM-ČSSD nebo ČSSD-ODS. Ta první by byla pravděpodobnější než ta druhá, neboť proč by se ČSSD měla dělit o ministerská a náměstkovská křesla s ODS, když je může mít všechny sama s podporou KSČM; případně část přepustit tzv. „nezávislým odborníkům“, nominovaným ovšem z KSČM.
  3. V únoru, kdy průzkumy naznačovaly většinu KSČM-ČSSD v PsP, bylo lze konstatovat: (a) ODS jako hlavní opoziční strana selhává; (b) KDU-ČSL vede dlouhodobě krátkozrakou politiku; v jejím zájmu je redukovat socialisticko-komunistický tábor, a tedy zaútočit proti ČSSD, nikoli být v jejím tichém závěsu.
  4. Jiří Paroubek působil jako „těžká váha“ nikoli díky vlastním excelentním zásluhám či úspěchům (žádné nebyly) ale především ve srovnání se svými předchůdci: Zeman byl vulgární, Špidla nesrozumitelný, Gross malý fraškovitý podvodníček. Paroubek ve srovnání s nimi působil státnicky. Ale tento dojem je prázdnou bublinou, která časem praskne či vyprchá; otázkou rozhodující pro ČSSD i ODS je, kdy: do voleb, anebo až po nich? ODS jako opozice selhávala, tj. ta otázka je otázkou načasování imploze či sebe-destrukce ČSSD.
  5. Jaké jsou možnosti pravicového voliče? (A) považovat všechny strany se šancí vstoupit do PsP za stejně či podobně nepřijatelné, zkorumpované či špatné, a tudíž si říci, že na výsledku voleb v červnu 2006 nezáleží. Nevolit, anebo odevzdat protestní hlas straně, jež se do PsP nedostane, a tedy svůj hlas zmařit. To je pozice, již já nezastávám. (B). Snažit se o redukci komunisticko-socialistického bloku v PsP. Tj. hlasovat proti KSČM-ČSSD. Usilovat o to, aby tento blok neměl většinu. To znamená buď (B.a) volit ODS nebo KDU-ČSL; anebo (B.b) domnívat se, že nějaká další strana středu-pravice má šanci na vstup do PsP. Já se nedomnívám, že nějaká jiná strana středu-pravice má šanci na vstup do PsP v červnu 2006. Proto já doporučuji možnost (B.b)
  6. Od té doby nastal v průzkumech raketový vzestup Strany zelených a nyní je racionální očekávat, že SZ do PsP v červnu vstoupí. Co to znamená?
  7. SZ není stranou středo-pravou. Je stranou středo-levou (její předseda) s extrémně levicovou částí (menšinou? většinou? kdo ví?) členů a kandidátů, jakož i s extrémně levicovou orientací části svého volebního programu (adopce dětí homosexuály, atd.). Lze očekávat, že uvnitř SZ nastanou po volbách tenze mezi jejím umírněným a ideologickým křídlem; nelze vyloučit ani frakční štěpení či rozpad strany. Je pravděpodobné, že SZ bude v PsP jen jedno volební období.
  8. V současném kontextu je však zásadní, že vzestup SZ ničí perspektivu komunisticko-socialistické většiny v PsP a SZ je tak stranou, která opět vrací do hry ODS jakožto adepta na hlavní stranu příští vládní koalice a stranu premiéra! Možná SZ bude nakonec paradoxně silou, která zabrání vytvoření vládní koalice ČSSD-KSČM. Ve hře je většinová koalice ODS-KDU-SZ, pokud se tyto tři strany ideově snesou – ta koalice by byla ideologicky velice napjatá, jak mezi kapitalistickou, liberální a středo-pravou orientací ODS na jedné straně a anti-industriální, anti-kapitalistickou a středo-levou orientací SZ, tak i mezi hodnotově tradicionalistickou orientací KDU na jedné straně a hodnotovým libertinismem SZ na straně druhé. Ideově by naopak byla možná i koalice ČSSD-KDU-SZ, ale dle průzkumů by nyní neměla většinu v PsP. Tu by sice měla koalice ODS-ČSSD, ale ta by byla největším ideologickým kotrmelcem.
  9. Kde se berou voliči SZ? Částečně jsou to lidé z ekonomicky centristického a hodnotově liberálního křídla ČSSD (jimž je sympatická Buzková, ale nikoli Zeman), ale především jsou to mnozí bývalí voliči US či předtím 4K. Tedy lidé centrističtí, někdy i napravo od středu, pro něž je Václav Klaus rudým šátkem, ODS moc technokratická, ČSSD moc hrubá, KDU moc staromódní a SZ vnímají jakou neškodnou, občanskou stranu. Náhrada ideologických šílenců Beránka a Patočky umírněným ex-lidovcem Bursíkem je ukolébala k představě, že SZ není nebezpečná, jen bude chtít více chránit přírodu.
  10. „Leninská“ otázka pro pravicového voliče: co dělat? Tento pravicový volič tíhne k odpovědi: ve volbách do PsP v červnu 2006 volit buď ODS nebo KDU-ČSL.

Roman Joch