Transformaci lze ukončit elegantněji po právu

Nelze nepominout, že povinné osoby, zejména zemědělská družstva měla dost času (7 let) na to, aby postupně vypořádala oprávněné osoby, když jejich majetek měla celých 7 let bezplatně a podnikala s ním. Oprávněné osoby nemusí vůbec zajímat, jak které družstvo bylo úspěšné či naopak a v čem vězí příčiny případného neúspěchu, nyní i nepřipravenosti, své závazky vůči oprávněným osobám vyrovnat. Pokřik neúspěšných se blíží pokřiku těch, kteří mají nejvyšší náklady, tudíž nejvyšší ceny svých výrobků a nemohou v konkurenci uspět - prodat, jejich výroba je zbytečná, protože je nadvýrobou, kterou nikdo nechce.

Krizi z nadvýroby, podmíněnou také zejména vysokým procentem zornění zemědělské půdy, začínají lobyisté řešit zcela nesystémově, a když to nejde na úkor státní kasy (ta je prázdná), tak přenášejí problémy na oprávněné osoby, ale i na ostatní nezainteresované občany. Celá společnost, zejména však nevypořádané oprávněné osoby, sledují v posledních dvou letech boj družstevní lobby o to, aby povinnost vypořádat majetkové podíly a doposud nevypořádané majetkové nároky oprávněných osob byla odložena, ne-li, aby již nemusela družstva nikdy nic vydávat, tedy plnit. Nejde o nic jiného, než o přivlastňování si cizího majetku bez náhrady, což není nic jiného, než jiný druh vyvlastnění. Proto byly předloženy již nejméně dvě novely zákona o transformaci, které by měly družstevníkům zajistit ještě nějaký ten rok existence, dokud snad nespotřebují majetek oprávněných osob zcela a beze zbytku. Způsoby jakými to činí družstva nad rámec zákona jsou různé a nevybíravé. Vždyť ani tak nejde o zemědělství, ale o existenci funkcionářů, což je patrné a hesla typu odevzdáme klíče od družstva na ministerstvo, vypovídají něco o stavu jejich duše a vztahu k majetku, který není vůbec státní.

Naposledy nepodepsal novelu transformačního zákona pan president a udělal právu a spravedlnosti jenom velmi zadobře. Zbývá opět hlasování Poslanecké sněmovny, a poslední pojistkou je Ústavní soud ČR. Dá se vcelku spočítat, že tato vyvlastňovací a socializační novela nemůže ve vztahu k zákonům o vyšší právní síle projít.

Co tedy potom. Nabízí se řešení, které musí ctít zásady práva a Listiny. Taková novela, která by zabezpečila vyrovnání všech doposud nevypořádaných oprávněných osob musí vycházet ze zásady, že zaplatí-li v přiměřené lhůtě nějaká instituce k tomu určená zákonem pohledávky oprávněným osobám, musí je pak po povinných osobách v přiměřené lhůtě vymáhat zpět. Jakou přiměřenou dobu na zaplacení určené instituci vymezí zákon, je věci konsensu v parlamentu. Domnívám se, že by povinné odkoupení pohledávek ze zákona mělo být přijato ještě v letošním roce, vyplacení oprávněným osobám by se nemělo protáhnout vzhledem k celkovému objemu pohledávky více jak na tři roky s tím, že by ve splátkách měla být zahrnuta od druhého roku splátek i valorizace o inflaci. Povinné osoby - družstva, včetně všech právnických osob, na které přešel majetek povinné osoby jiným způsobem než podle obchodního zákoníku, by musely uhradit stanovené instituci celý dluh nejpozději např. do pěti let.

Nelze tedy připustit, aby majetek oprávněných osob zaplatili všichni daňoví poplatníci, a dokonce významná část daňových poplatníků vyplatila sama sebe, a aby majetek oprávněných osob zůstal zadarmo v majetku soukromých družstev a společností vzniklých z jejich majetku.

Nezbývá, než urychleně předložit Poslanecké sněmovně obdobnou verzi, která by mohla jedině napravit reputaci všech, kteří se okolo transformace družstev točili. Jinak hrozí, že se celý parlament znemožní a o to více budou zahlceny soudy oprávněnými žalobami.

V Branišovicích dne 16.6.1999

Ing. Jaromír Morávek