Ústava je jedním z nárožních kamenů stability. Je nanejvýš nutné, aby každá manipulace s ní byla navýsost uvážená. V historicky krátké době nás tento riskantní krok nemine. Ano, tento krok je vskutku riskantní. Vzhledem k nejisté míře sebekontroly našich zákonodárců lze totiž s velkou pravděpodobností předpokládat, že nedojde pouze ke změně, která je avizovaná jako důvod k "otevření" Ústavy (první vlaštovky jsou ostatně tady). Důvod, který byl zajisté netrpělivě očekáván těmi, pro které je změna pravidel během hry principem, důvod, který je s obavami přijímán jinými, kteří si jsou vědomi úskalí s ním spojených.

Současná Ústava ČR existuje sedmým rokem a dodnes není naplněna. Vyváženost systému je stále jen na papíře. Jestli je tedy systém vyhovující či nikoli nemohlo být v praxi plně ověřeno. Jistota některých, jakým směrem je třeba vést změny, je tudíž více než podezřelá. (Kdyby bylo možno v písemném projevu ráčkovat, dovolil bych si tak učinit zde.) Nepochybuji o dostatečném počtu dostatečně šílených návrhů (s dostatečnou šancí na přijetí) na změny vedoucí k Ústavě účelové, nebo přímo zmrzačelé. To by zajisté vedlo k umenšení svobody. Jedním z pohodlných argumentů po takovém znásilnění by jistě bylo konstatování, že jiné návrhy nebyly. Aby to manipulátoři neměli tak snadné, je třeba formulovat návrhy na takové změny, které by naopak přispěly k rozvoji svobody. Dr. R. Joch již začal. Ve zjednodušené podobě zopakuji jeho návrh uveřejněný v LN - ke snížení daní je třeba nadpoloviční většina, ke zvýšení daní většina dvoutřetinová.

Pokusím se přidat další, ještě o něco naivnější návrh (naivnější co do šancí na přijetí nebo i jen vznesení na zákonodárné půdě). Navážu proto logicky na fakt, že inicializace změn Ústavy tkví ve vstupu ČR do NATO. Jedním z hlavních rysů této aliance je odpovědnost. Naši partneři přebírají díl odpovědnosti za naši bezpečnost a my bychom jim měli oplácet stejnou mincí. Co pro to můžeme v nejbližší době reálně udělat? Mám za to, že v současné době nemůže armáda ČR sdělit spojencům nic, co by nevěděli. Naopak, aby co nejrychleji kráčela ke kompatibilitě s armádami aliance, musí absorbovat obrovské množství jistě delikátních informací. Mimo místo svého určení se v případě zájmu tyto informace vždy dostanou k uším těch poslanců, kteří jsou členy branně-bezpečnostního výboru. O zájmu poslanců zvolených za KSČM nepochybuji. Existence jakékoli politické strany s názvem "komunistická" je pro naše spojence jedním z největších bezpečnostních rizik v ČR. V našich zeměpisných šířkách jsou to právě komunisté, kdo jsou nejkrvelačnějšími nepřáteli svobody, tedy hodnoty, která stojí v samých základech NATO. Dokud takové politické subjekty budou existovat, nelze vyloučit jejich účast v parlamentu a tedy ani v jeho výborech - včetně těch informačně "nejzajímavějších". Výrazem toho, že přijetí odpovědnosti bereme vážně, by měla být snaha o minimalizaci bezpečnostních rizik nejen proČR, ale i pro NATO jako celek.

Navrhuji proto, aby Ústava ČR byla doplněna o zákaz organizací šířících politickou, rasovou, náboženskou či národnostní nesnášenlivost a/nebo propagujících potlačování lidských práv a svobod; zejména těch politických stran, které by ve svém názvu a/nebo programu obhajovaly nebo jen v pozitivním smyslu používaly pojmy "komunismus" a/nebo "fašismus", popř. odvozené verze těchto pojmů, které by byly s těmito obsahově svázány. Důvodem k této změně je jednak zmíněná minimalizace bezpečnostních rizik, jednak trpká historická zkušenost a obecně - ubylo by jedu v studnicích pravdy.