Příštích 12 měsíců Konzervativní strany


V posledním období si mnoho z nás položilo otázku po smyslu našeho počínání. Situace země je tristní a dění na politické scéně žalostné.

Popišme podstatu problému: v České republice neexistují žádné skutečné politické strany! Stávající politická uskupení jsou jen instituce prosazující zájmy - vesměs ekonomické - svých chlebodárců. Prakticky všechny strany jsou financovány z často podobných a neprůhledných zdrojů. Socialismus, liberalismus i konzervatismus jsou pro ně jen prázdná slova. Podle potřeby je vyprazdňují a záhy po orwellovsku naplňují jiným obsahem.

Lidé, kteří vědomě udržují a rozvíjejí současný stav, potřebují zákony šité na míru momentální situaci. Potřebují zachovat korupci a klientelismus. Jejich finanční prostředky jim totiž zajišťují vždy a všude otevřené dveře a jsou to právě oni, vůči kterým je řada politiků a úředníků ve vazalském vztahu.

Je v zájmu tohoto politicko-podnikatelského komplexu oddálit konec zlatých časů - nejlépe navždy. Přitom si uvědomují potřebu udržet formální znaky demokracie. Výslednicí těchto potřeb je snaha nastolit systém dvou politických stran - stran bez jakýchkoli pozitivních tradic, které by je rozptylovaly od jejich úkolu. Tím je funkce převodové páky pro uplatňování zájmů politicko-podnikatelského komplexu.

V případě problémů je u takových stran možné vyměnit vedení, značku, dokonce i formální politickou orientaci, prostě vše, jen aby nikdy nebylo možné vyvozovat odpovědnost za cokoli. K tomu by byl samozřejmě ideální systém jedné jediné strany - ale ten nesplňuje nutnost demokratické fasády.

Každá strana navíc znesnadňuje koordinaci a tudíž zvyšuje riziko nějakého lapsu - např. někoho, v kom by se hnulo svědomí a začal by podle něj jednat… Ideálem je tedy systém právě dvou stran. Reprezentanti jsou zřejmí: tzv. vpravo ODS a tzv. vlevo KSČ(M). Docílit kýženého stavu lze nejsnáze prosazením systému většinové volby do Poslanecké sněmovny. Jednou z posledních bariér, která tomuto vývoji stála a stojí v cestě, je Senát.

Za této situace je povinností konzervativců snažit se ze všech sil uhájit demokratický řád a stávající ústavní pořádek České republiky, tedy existenci dvoukomorového Parlamentu a poměrného volebního systému do Poslanecké sněmovny.

Na podzim roku 2006 nás čekají senátní doplňovací volby. Navíc tak, jak byla situace popsána, ji reflektuje pouze Konzervativní strana. Proto je naším úkolem postavit kandidáty ve všech 27 obvodech s cílem získat maximum mandátů. Každé snížení či oddálení našeho úspěchu výrazně snižuje šance na odvrácení uvedeného degenerativního vývoje.

Neméně důležité je dát dobrý příklad. A to je také odpovědí na otázku, jaký smysl má počínání Konzervativní strany. Russel Kirk k tomu píše ve svém Konzervativní smýšlení: "Chybí-li skutečná politická strana, podlehne nakonec každá vláda nějaké klice nebo kdejakému demagogovi.".

Bezprostřední plán má dvě roviny: získat kandidáty do Senátu, kteří sdílejí názor na životní důležitost udržení stávajícího ústavního pořádku a vnímají jeho akutní ohrožení. A zároveň získat členy a příznivce, kteří budou pro tyto kandidáty ochotni ve volební kampani investovat svůj čas a energii. Konečně je nezbytné již se jmény kandidátů a s pomocí členů a příznivců shromažďovat finanční prostředky na volební klání. To bude velmi obtížné a proto musíme znát tyto kandidáty co nejdříve - ty první hned. Mezi těmi, kteří budou ochotni a schopni vstoupit za sebe a za Konzervativní stranu na politické kolbiště, hledejme i stranickou reprezentaci včetně předsedy strany.

Co zatím zůstává mimo možnosti Konzervativní strany, jsou podle našeho názoru volby do Poslanecké sněmovny. Psychologie propadnutí hlasu při volbě tzv. malých stran je silně zakořeněna. Volná soutěž politických idejí a programů je degradována diktátem výsledků předvolebních průzkumů. Budeme apelovat na odbourání této degradace.

Jsme přesvědčeni, že politický program Konzervativní strany zůstane pouhou proklamací, pokud se nepodaří zastavit neblahý proces směřující k vládě jedné - byť dvouhlavé - strany. Konkrétní návrhy nutných reforem - daní, právního systému, důchodového systému,… jsou důkazem naší schopnosti je formulovat a jistě je lze považovat za zdroj oprávněné hrdosti.

Volební program však musí být ukotven ve věrohodnosti kandidátů a v prostém - byť ne zjednodušujícím - sdělení: ostudně se nyní dělá vše pro to, abychom zapomněli na minulost. Ale bez ní jsme jen stádem, které jde tam, kde mu jsou slíbeny plnější žlaby. A nám jde v první řadě o zastavení tohoto děsivého trendu. Teprve až bude tento cíl splněn, má smysl začít diskutovat o tom, jaký směr a jaké priority zvolit při cestě k lepšímu. Teď však musíme udělat jediné: Postavit hráz!

Co pro to udělat? Neztrácet čas. Včasná nominace kandidátů nám nejen dává čas na lepší finanční zabezpečení kampaně, ale řeší za nás otázku případných volebních spoluprací. Taková jednání bude jistě rozumné vést - ovšem budeme v jiné pozici, pokud k nim budeme přistupovat s již představenými reprezentanty a jistým finančním krytím. Snad se pak podaří s případnými partnery dojednat podporu kandidátů Konzervativní strany. Aby bylo takové jednání vůbec možné, musí být naši kandidáti skutečně politicky i osobnostně relevantní. V tom musí sehrát roli v první řadě Předsednictvo. Hledání je však na nás všech.

Jde nám o dobrou věc a bez ostychu budeme oslovovat i nám soukromě neznámé spoluobčany, kteří ve svém okolí - v tom nejlepším slova smyslu - něco znamenají. Každý kontakt nemusí znamenat kandidáta do Senátu - může to být budoucí sympatizant, sponzor, člen, kandidát v komunálních volbách, odborný spolupracovník a v neposlední řadě náš volič.

Stran financování je třeba si uvědomit, že každý kandidát oslovuje jinou skupinu. Některý může být znám mezi určitými lidmi celostátně, jiný může být zakotven ryze regionálně, další zase např. profesně. Tyto skutečnosti je třeba reflektovat a pracovat s nimi. Forma shromažďování finančních prostředků tak bude individuální. Pro začátek máme v ruce Konservativní smlouvu, Politický program, doposud zpracované podrobné programové texty a konečně zde a v posledním Zpravodaji Konzervativní strany popsané jasné důvody nutnosti naší politické aktivity a její cíl.

Abychom mohli potenciálním sponzorům nabídnout i rámcovou představu využití jejich prostředků, připravíme základní obecný návrh rozpočtu typické senátní kampaně. Tuto osnovu pak bude nutné konkretizovat podle charakteru daného obvodu a po dohodě se samotným kandidátem. Velmi uvítáme, když se diskuse o základních parametrech takového obecného rozpočtu rozvine již nyní na tomto Sněmu. Navrhujeme zde ustanovit odpovědného člověka, který za tímto účelem sestaví pracovní skupinu.

Budeme dále rozvíjet náš program. Řadu oblastí máme stále zachycenu pouze v rámcových formulacích. Využijeme příležitosti přizvat k práci nad programovými texty odborně způsobilé lidi z řad nečlenů Konzervativní strany a tím je oslovíme. Soustřeďme se na čtyři oblasti: zdravotnictví, životní prostředí, zemědělství a školství. Navrhujeme uspořádat ještě letos na tato témata programové konference. Vyberme dnes mezi sebou čtyři ochotné administrátory, kteří tyto akce organizačně zaštítí.

Vrátíme do diskuse otázky, jejichž zadušení byla věnována v prvních polistopadových létech taková energie a jejichž jasné řešení by při každé skutečné změně režimu bylo jediným logickým vyústěním: právní diskontinuita, zákaz Komunistické strany, důsledné restituce. Tato témata nebyla nikdy uspokojivě vyřešena. Jsou úhelnými kameny a i proto se periodicky v různých podobách vracejí.

Nevoláme však po žádné další revoluci. To, oč usilujeme, je RESTAURACE! Restaurace normálních poměrů, skutečné politiky, ochrany soukromého vlastnictví, právního prostředí a vymahatelnosti zákona v kterém platí, že po každém zločinu následuje trest a teprve po něm může přijít pokání a odpuštění.

Vstupné na současného bastarda mezi tragédií a fraškou platíme všichni. Prostřednictvím stále většího zadlužení státu a odkládaných reforem platí i příští generace. Burke měl samozřejmě pravdu: společnost je vskutku kontraktem mezi živými, mrtvými a dosud nenarozenými. Lidé, kteří v této zemi přijali odpovědnost založit rodinu a mít děti, jsou ve velmi složité situaci. Chceme být nositelem jejich přirozených zájmů a zastavit nehorázné chování státu k tradiční rodině, která zejména vychovává budoucí hrdé občany. Těmto odpovědným lidem dáme hlas.

To vše a ještě víc je před námi. Velké cíle, prostředky zatím skromné. Máme však své zkušenosti, své přátele, svoji vůli, své přesvědčení. Vyjděme s tím vším ven. Vždyť politika, to je v první řadě otevřená diskuse. Jen v ní můžeme oslovit ty, kteří o nás dosud neslyšeli, přesvědčit váhavé, získat pochybovačné. Zjistíme také, že máme více spojenců, než jsme si zprvu mysleli. Naším prvořadým úkolem je rozptýlit právě jejich skepsi a apatii, vzbudit v nich naději, nabídnout jim spolupráci, představit jim návrhy řešení. Ty nejlepší z nich a z nás pak postavit ve volbách do Senátu. Konzervativci dneška musí být velmi odvážní. Konzervativci zítřka velmi vynalézaví. Hledejme takové a pracujme pro ty, kteří jsou podle našeho nejlepšího mínění tak odvážní a tak vynalézaví, že by obstáli i v těch nejtěžších zkouškách minulosti.

V Praze, 19. března 2005

Předsednictvo Konzervativní strany


Předneseno na Sněmu Konzervativní strany