Volby očima konzervativního voliče

Předně vymezím pojem konzervativní volič. Je nutné odlišit běžné použití pojmů liberalismus a konzervatismus od toho co tyto pojmy znamenají v politice. Některé jakoby politology překvapím, ale konzervativcem není v politickém smyslu každý kdo něco konzervuje (např. moje babička, která ráda zavařuje plody zahrady a lesa). Podobně, liberálem není v politickém smyslu každý kdo rád volně cestuje nebo kdo je proti levici či státnímu dirigismu. Ve starých komunistických slovnících najdeme tuto definici konzervatismu (též: konzervativismus): "Lpění na tom co je užité, minulé, zaujetí proti všemu novému a pokrokovému, zpátečnictví." Je smutné, že tuto bolševickou definici používají i naši současní politologové. Konzervatismus je vedle liberalismu tradičním a výrazným politickým směrem naší euroamerické civilizace. Neschopnost vytvořit jednu jasně liberální a jednu jasně konzervativní politickou stranu vedla k propadu pravice jako celku v těchto volbách. Konzervativec věří v objektivní existenci pravdy, jakkoliv jí třeba sám nemá. Věří, že je smysluplné se k pravdě vždy pokusit alespoň přiblížit (hledat jí). Právě tato základní tendence liší konzervativce od liberálů - liberál totiž věří, že každý máme "tu svou pravdu" a žádná objektivní pravda tudíž neexistuje. Podle liberále tedy vše záleží na onom pověstném "úhlu pohledu" - z tohoto základu se pak odvíjí všechno chápání světa. Pokud se pravda nemusí hledat, ušetří liberál spoustu energie na prosazování své pravdy - v průsečíku těchto siločar se pak vyloupne subjektivní pravda, která vznikla dohodou resp. prosazením nejsilnějšími (přesněji: nejvyčůranějšími) jedinci. Konzervativec věří, že volný trh (a demokracie) je důsledkem určitého institucionálního uspořádání společnosti (trh sám je jednou z institucí), přičemž základ této společnosti tvoří její kultura v nejširším slova smyslu. Protože na většině naší planety nejsou vytvořeny institucionální předpoklady pro vznik volného trhu a demokracie, tyto instituce jsou velkou vzácností. Liberál věří opaku - tj., že nejdříve je nutné zavést volný trh a vše ostatní (včetně demokracie) pak přijde tak nějak samo. Realita je jiná: zavedením volného trhu do prostředí, které k tomu nemá institucionální předpoklady, vede pouze k rozkradení zbytku toho co z nějakých příčin dosud rozkradeno nebylo. Bez těchto ideových základů nikdy nepochopíme třeba Klausovo váhání s dokončením reforem u nás (za jeho poslední vlády). Klaus ustavil volný trh a prohlásil reformu za skončenou - vše ostatní již měl zařídit trh (a jeho samočistící schopnosti). Proto třeba do dneška čekáme až nám trh vyčistí profesi taxikářů a to místo toho, abychom raději stanovili jasná a náročná kritéria pro tuto profesi. Za tuto liberální zaslepenost jsme všichni těžce zaplatili - tedy zaplatili nejenom symbolicky, ale skutečně (např. za zkrachovalé banky). Zatímco liberál tradičně reprezentuje zejména majitele a manažery velkých podniků, konzervativec hájí zájmy zejména střední a vyšší střední třídy resp. malých a středních podnikatelů. Pro liberála jsou velké podniky symbolem efektivity trhu - nějak se ale zapomíná na to, že bez různých monopolistických zásahů by řada velkých podniků již dávno zkrachovala. Kolik např. velkých českých bank bychom dnes měli, kdybychom je netržně nezachraňovali? Pod heslem volného trhu se pak likvidují malé a střední podniky, které nemají to štěstí, že by byly miláčky liberálních (a socialistických) politiků. Teď se pokusím o několik postřehů k následujícím parlamentním i neparlamentním stranám:
ČSSD
Ve skutečnosti ji volilo 17,51 % ze všech oprávněných voličů. Pod ©pidlovým vedením (po odchodu ©loufovců) jde o moderní levo-středovou stranu, která nemá obdobu v bývalých sovětských satelitech a která i ve srovnání s nejprogresivnějšími severoevropskými socialistickými stranami nijak nezaostává (spíše naopak). ©pidla sám je slušný, skromný, ale přitom schopný politik. Také se mi líbí třeba Tvrdík (tedy jako politik). Název strany je jednoznačný (nejde o žádnou "Naději" apod.) a jasně profilovaná je i politika. Voliče tvoří zaměstnanci v nižších pozicích resp. nižší střední třída. Díky jasné profilaci a srozumitelnosti vyhráli tyto volby. Vůči EU zastává velmi vstřícný postoj, nicméně se snaží hájit naše národní zájmy.
KSČM
Ve skutečnosti ji volilo 10,73 % ze všech oprávněných voličů. Jak Aston na Psu ve svém nedávném úvodníku ze své dovolené ve Francii trefně postřehl, jde u nás o "ochočené komunisty". Nejde o trockisty (či stalinisty) jako jinde v Evropě. Svým programem se výrazně neliší od "socialistických" stran v západní Evropě - např. britská Labour Party odstranila ze svého programu kolektivní státní vlastnictví jako svůj hlavní cíl až po nástupu Tonyho Blaira (a to je tato strana považována za vlajkovou loď západoevropského socialismu). Na rozdíl od řady soc. dem. stran v bývalém východním bloku, které vznikly změnou názvu z komunistických stran, nemá ve svém středu bývalé bolševické špičky. Kdyby se přejmenovala na nějakou tu stranu "demokratické levice" jako jinde, tak by asi byla pro mnohé redaktory a politology docela přijatelná (neboť většina našich novinářů a politologů není schopna jít hlouběji než za název strany). Reprezentuje zejména nejchudší vrstvy našeho státu a všelijaké bývalé nomenklaturní kádry. Pokud tuto stranu někdo považuje za nebezpečnou, pak je asi stejně nebezpečná jako většina socialistických stran v (jižní a východní) Evropě (tedy dost nebezpečná). Na 9 místě v Praze kandidoval Gottwald (30 let) - tak nevím jestli je to vnouček původního vůdce (nebo že by reinkarnace?).
KDU-ČSL
Ve skutečnosti volilo Koalici 8,27 % ze všech oprávněných voličů. Faktický vítěz těchto voleb (vedle komunistů si také jako jediní polepšili v počtu mandátů!). Klidná síla. Lidovci jsou čitelní (a to i ve své určité "vyčůranosti") a jasně profilovaní (křesťansko-sociální katolický proud). Hájí zájmy zejména venkovské nižší střední vrstvy a Moravy. Vůči EU zastává velmi vstřícný postoj - naše národní zájmy přitom zjevně nejsou její prioritou. Proč má tato strana stále v názvu přívlastek "československá"? US-DEU Ve skutečnosti volilo Koalici 8,27 % ze všech oprávněných voličů. Voliči jí v těchto volbách oprávněně "zařízli". Tato strana, která se čím dál více podobá ODA, nemá smysl a proto jí také skoro nikdo nevolil. Ze všech parlamentních stran je její program nejbližší zájmům střední a vyšší střední vrstvy - její vnější projev je však zmatený a spíše liberální. Jinak pracovitý a slušný poslanec Mlynář nazve ředitele NG rasistou, když ten prohlásí, že zatím nezná Róma vhodného k vystavení v NG (resp. jeho práci). Na kandidátku dají zeleného anarchistu a do čela zvolí svobodnou matku, která má programově hájit rodinu jako základ státu. Profesní samosprávu, která byla jedním z pilířů minulého volebního programu, tato strana vůbec nerealizovala (např. problém profesního vymezení správců konkurzních podstat či odhadců majetku). Standardní požadavky na prosazování národních zájmů a zachování poválečného stavu nazvou pokleslým národovectvím. Vůči EU zastává servilní postoj. US-DEU si zřejmě myslela, že její voliči jsou "padlí na hlavu" a absenci národních zájmů v jejím programu dožene opožděným pochodem na Říp a vyfocením předsedkyně strany vedle nadrženého mladého lva (a taháním tohoto nešťastného lva na volební mítinky). Pozitivní je zařazení některých nezávislých na volební kandidátky - např. Sváťa Karásek se skutečně dostal do parlamentu!
ODS
Ve skutečnosti ji volilo 14,19 % ze všech oprávněných voličů. Pokud by byl v čele ČSSD nyní Zeman, pak by bezesporu došlo k natáčení dalšího dílu oblíbeného seriálu o stabilním politickém prostředí. Svým programem a činy jasně liberální strana - ale s konzervativním vnějším projevem. Těch cca 25 % v těchto volbách je pro ní velkým úspěchem! V jiných vyspělých státech mají liberálové ve volbách standardně nejvýše 10% (a to ODS ještě ve zdraví přečkala monopolistickou oposmlouvu a svůj nevybíravý útok na ČT). Pokud chce tato strana vedle Jaromíra Jágra, lídrů českého šoubyznysu a ředitelů českých bank oslovit ještě střední stav, musí něco přidat. Tím konzervativním přídavkem byly "národní zájmy" a "stop přistěhovalcům". Co se týká národních zájmů, je škoda, že si na ně ODS nevzpomněla už při přípravě česko-německé deklarace a přišla s nimi až nyní. Propagace zavedení rozumné přistěhovalecké politiky je ze strany ODS kuriózní - vždyť to byl právě tehdejší předseda vlády Václav Klaus, kdo osobně smetl ze stolu opakované návrhy tehdejšího ministra vnitra Jana Rumla na zavedení vízové povinnosti pro některé zejména východoevropské země (prý to bylo neliberální opatření bránící mezinárodnímu obchodu). Teprve Tošovského vláda začala se zavedením těchto vízových povinností, ale fakticky je zavedla až vláda Zemanova (je to jedna z těch nesmyslných regulací zavedených ČSSD, které chce ODS zrušit?). Odstraňování různých regulací (pod názvem "průvan v byrokracii") mi děsí - vždyť právě řada (nikoliv všechny!) těchto regulací vytváří naší současnou svobodu! Chápu nicméně, že velkému kapitálu se tyto regulace pletou pod nohy a řada podnikatelů nemá ráda, když se jim při podnikání někdo dívá pod ruce (viz třeba líbivé návrhy na zrušení povinného členství v profesních komorách). Tento průvan v byrokracii (absence přirozené a tudíž smysluplné regulace) předvedl Klaus už při svém vládnutí a dodnes jsou z toho mnozí nachladlí (např. akcionáři některých státních bank - tj. my, střadatelé kampeliček či turisté některých cestovních kanceláří). Kdo si dnes vzpomene na tu absolutní impotenci posledních měsíců Klausovy vlády - ještě že přišel "Sarajevský atentát" a Klaus mohl začít mečiarovsky rozehrávat všechna ta spiknutí hradu (pro nezasvěcené: nejedná se o tajemný hrad v Karpatech, ale o prezidenta ČR a jeho milce) a hrozby nepolitické politiky (jejíž nečekaným zhmotněním byla právě tzv. "opoziční smlouva"). Pokud by nepřišlo "Sarajevo", museli by sami členové této strany "umlátit" svého vůdce stranickými legitimacemi. Po oddělení konzervativně smýšlejících "mladíků", kteří následně založili US, je posarajevská ODS stranou jednoho muže a tedy stranou značně nestabilní. Jak to ale řešit, když většina lidí nevolila ODS, ale Klause?! Nezvolením poslance Bendy končí i "křesťanská epizoda" ODS - končí pokus o liberalismus s lidskou tváří. Je přitom realitou, že např. Zahradil by byl nejlepším ministrem zahraničí ze všech možných kandidátů a ODS by byla nejlepší stranou pro hájení našich pozic vůči EU - právě proto jí také mnoho voličů volilo. To co je u nás některými novináři a politology považováno za nacionalismus, je ve všech západních zemích považováno za standard. Pokud by jim někdo vyhrožoval změnou poválečného uspořádání a současně po nich chtěl omluvu za to, že po něm za druhé světové války (v obraně) stříleli, okamžitě by odvolali svého velvyslance z dané země a zmrazili kontakty na nejvyšší úrovni. Ostatně spolkový kancléř Německa udělal to samé, když promptně odřekl návštěvu naší země poté, co Zeman nazval sudeťáky pátou kolonou. Je příznačné, že pokud jsme v některých otázkách přitvrdili, pak to mělo úspěch (Temelín i tzv. prezidentské dekrety v orgánech EU). Pokud si někdo vzpomene na jedinou věc, kterou udělala "posarajevská ODS" pro střední stav včetně malých a středních podnikatelů, ať to řekne!
Balbínova poetická strana
Takovéto šaškování ve ©vejkově stylu nemám v této věci rád - všeobecné a demokratické volby jsou vzácným privilegiem, za které bojovaly celé generace našich předků. Cožpak Balbínovci nemohou pařit jen tak, bez založení vlastní strany? Česká strana národně sociální Na prvním místě v Praze kandidovala bývalá poslankyně Machatá, která se proslavila tím, že měla v PS (spolu se Zemanem, ale ten byl předsedou vlády) největší pracovní absenci (cca 50%). Na druhém místě kandidoval liberální sexuolog Uzel - prý tato strana jako jediná zastává "zájmy sexuálních menšin" (Bůh nás chraň!).
Strana zdravého rozumu
Hlavním volebním programem této strany byla "absence pěkné české písničky v našich médiích" - je ten přívlastek v názvu správně?
Sdružení nezávislých
Zajímavé osobnosti, slušný volební úspěch - voliči včetně mně ale chtějí závislé kandidáty!
Strana za životní jistoty
Na prvním místě v Praze kandidoval bývalý poslanec ČSSD Wagner. Já nevím, ale zdá se Vám, že by ČSSD nabízela málo životních jistot? - já bych spíš řekl, že nabízí jistoty na několik životů.
Pravý blok
Pubertální vzpoura proti autoritám není volebním programem. Nevěřím, že jsou za vším agenti StB - podobně jako nevěřím, že je za vším spiknutí Hradu. Jinak na kandidátce pro Prahu tvořili kandidáti v důchodovém věku mezi 36 kandidáty naprostou většinu.
Strana zelených
Její program už propaguje hlavně ČSSD a řada dalších stran, takže to v nejbližší době nevypadá na zvolení.
Volba pro budoucnost (VPB)
Jediný skutečný pokus o konzervativní alternativu v těchto volbách. 5 základních chyb, které VPB udělala:
1. špatný název strany: odkazuje na nevyhraněná hnutí typu "Cesta změny" či "Naděje" - přimlouval bych se alespoň za název "Konzervativní volba".
2. návrh volby Petra Pitharta prezidentem: pravicovým voličům leží hodně v žaludku (opakovaně zpochybnil smysl české státnosti) - nebyl důvod se předčasně tlačit do konkretizace kandidáta na prezidenta.
3. negace EU bez skutečné alternativy: voliči mají k EU kritický vztah, ale nejsou rozhodnutí. Pokud se rovnou předkládá nevstoupení do EU, pak chybí relevantní alternativa (např. bližší přimknutí k USA - to je pak zřejmě jediná smysluplná alternativa). Je nevstup do EU opravdu nejlepším řešením? Není lepší vstoupit do EU a ovlivňovat jí zevnitř? Nebude nás EU ovlivňovat více, pokud do ní nevstoupíme a současně (zde ve střední Evropě) nebudeme mít jiného velmocenského partnera (USA). Nepereme špinavé peníze z celého světa jako ©výcaři a nesedíme na ropě jako Norové.
4. rozpolcenost v obraně národních zájmů: odsun tzv. "sudetských Němců" bylo bezpráví vs. nevstoupení do EU jako nepřítele našich národních zájmů. Nynější postoj VPB v této věci je ovlivněný humanismem a tzv. sudetskou lží: žádná kolektivní vina se nepraktikovala, bylo to spravedlivé. Viz mé články "Národ zbabělců?", "Presumpce viny a dnešní morálka" a "Lidská práva a právo na území".
5. negativní kampaň Je také škoda, že při televizní debatě k otázce korupce řekl kandidát VPB, že je proti řízeným provokacím - odůvodnil to naváděním ke zlu. To je stejné jako tvrzení, že bezpečnostní rámy na letišti navádějí potencionální atentátníky k leteckým atentátům. Řízená provokace přeci nemá jiný smysl než bezpečnostní rám na letišti - má testovat potencionální korupčníky. Jinak program VPB je velice dobrý (www.vpb.cz) - podobně jako program Konzervativní strany (www.skos.cz). Je tam řada výborných nápadů. Problém je jeden - nikdo z voličů programy nečte! Volič se soustředí na 2-3 hlavní témata, která považuje pro nejbližší období za nejdůležitější (20% rozhodovací váha), přihlédne k osobnostnímu profilu politiků (20% rozhodovací váha), k vlastní zkušenosti (60% rozhodovací váha) a volí.

Hlavním tématem těchto voleb byla ochrana národních zájmů (zejména ve vztahu k Německu a EU). Bohužel právě v tomto zásadním bodě nabízí VPB jen neslanou vizi podepřenou tezí o údajném uplatnění kolektivní viny na tzv. "sud. Němce". Právě z tohoto důvodu je nyní VPB bohužel nevolitelná (jak správně postřehli i někteří diskutéři na Psu). Možná právě v tomto citu co je klíčovým tématem doby je rozdíl mezi parlamentními a neparlamentními stranami.

Závěr
Pro ČSSD, KSČM, ODS a KDU-ČSL byly letošní volby za daných okolností docela úspěchem. Vlastně vyloženou tragédií skončil jen pro US-DEU a pro střední stav (konzervativní voliče). Střední (a vyšší střední) stav a malí a středně velcí podnikatelé po letošních volbách tedy znovu nemají v PS Parlamentu ČR účinné zastání. Zato maxikapitál (ODS) a minikapitál (ČSSD a KSČM) opět vydatné zastání má. ODS a US-DEU doplatily na svou nevyhraněnost - obě tyto strany se totiž pod svou taktovkou snaží vytvořit na pravici jedinou konzervativně-liberální stranu a to místo toho, aby se profilovaly buď jasně liberálně nebo jasně konzervativně (jsou-li toho schopné). Snaha o spojení konzervatismu a liberalismu je snahou o spojení vody s ohněm.

Miloslav P. Jokl
www.jokl-appraisal.cz