Kritické poznámky k textu "Volební zákon - shrnutí"
Stanislav Balík (S.B.):
Nic tak dramatického a nedemokratického se nestalo (schválení 5% uzavírací klauzule pro komunální volby Parlamentem ČR - pozn. edit.). Např. v Německu se lze ve dvou ze spolkových zemí s pětiprocentní uzavírací klauzulí setkat. Lze se také setkat s uzavřenými listinami - tzn. nemožnosti preferenčního hlasování.
Jan Kubalčík (J.K.):
Německo na rozdíl od nás prošlo vývojem, kterým se k tomu dopracovalo (podobně jako Angličané k systému dvou stran). My na to podle mne nejsme zdaleka zralí - jedná se o účelový krok, takto se bude "snadněji vládnout" už i na komunální úrovni. Nejsou to z mé strany "jen" kyselé hrozny, i když samozřejmě jde i o to, že šance Konzervativní strany (už ta
k malé) se tímto ještě snižují... Stačí si však poslechnout několik bývalých i současných brněnských zastupitelů (různé politické příslušnosti, případně nestraníků) a zjistíš, co se ve skutečnosti děje (v malých obcích je samozřejmě situace jiná...) - "velké" strany nechtějí diskusi, chtějí bez překážek rozhodovat, přidělovat... a ti malí, zvláště je-li mezi nimi nedej Bože někdo, u něhož se snoubí poctivost a přemýšlivost, což se občas kupodivu stává, jim v tom zatraceně překáží - samozřejmě, že jej tak jako tak přehlasují, ale co kdyby křičel a někdo to uslyšel...S.B.:
S Tvým článkem nemohu souhlasit - a teď budu psát o obcích, protože mi to je v současnosti nejbližší. 5% klauzule neumlčuje minoritní názory, pouze umlčuje ty, jež nemají patřičné zastoupení a reprezentaci. A představovat minimálně pět procent obce či společnosti není nějak moc. Ano, tato klauzule by neměla být v zemích nějakým způsobem roztříštěných. Ale ČR roztříštěna není - ani národnostně (od roku 45), ani nábožensky (těch 5 - 10% prak
tikujících věřících skutečně neznamená výraznou polarizaci společnosti), ani co se týká vztahu centrum - periferie, či město - venkov. A obce - ty jsou v těchto ohledech homogenní víc než celá společnost.Co se týče Německa - oni k tomu nedospěli. Oni tento systém nastolili hned po válce, ba naopak - teď od něj spíše couvají, přesto někde zůstává. Snaží se, aby občané mohli co nejvíce participovat, ovšem jak se jim to se snažením o posílení participace daří, o tom svědčí minimálně zajímavý fakt - mezi dvěma
komunálními volbami (cca 1994 a 1999) klesl počet zúčastněných voličů cca o 15-20%, mnohde nyní činí jen 45%, ačkoli to před změnami bylo i 70%.J.K.:
Vycházím zejména ze zkušenosti z velkých obcích, u nichž je (ne)homogenita v zásadě stejná jako v celém státě. A druhá věc - strach z propadnutí hlasu zkresluje výsledek voleb - jde o sebenaplňující se proroctví svého druhu... Jsem přesvědčen, že u nás to bude znamenat zhoubu. Obecní majetky jsou mnohdy tím posledním, co zbývá rozkrást...
S.B.:
Píšeš, že většinová volba nemá v našich zemích žádnou tradici a přirovnáváš to k anglosaskému školství a našemu školství vyrostlému z rakousko-uherského systému. Postavit tyhle dvě věci vedle sebe nejde.Od roku 1873 do roku 1911 (1913) se v Rakousko-Uhersku volil
o prostým většinovým způsobem, právě jako v Anglii! Ano, nejdříve to bylo jen v kuriích, ale minimálně od roku 1894, kdy byla zavedena pátá všeobecná kurie a pak od 1907 (všeobecné rovné právo) to je součástí naší tradice. A kdybychom tam započítali dobu od roku 1873 (což lze), tak je ta tradice delší, než tradice poměrná.Na otázku, proč "něco měnit" Ti briskně odpovím - protože to nefunguje. To, že v roce 1992 to náhodou vyšlo a vznikla akceschopná vláda, byla možná jenom shoda náhod (nevolilo se do Poslanecké sněmovny, ale do ČNR, což bylo považováno za tzv. druhou volbu atd.) Následně dvoje volby dopadly jak dopadly. A ve většinové, neroztříštěné společnosti se doporučuje mít především akceschopnou vládu, která je upřednostněna před principem reprezentat
ivity. A kde je společnost roztříštěna, tam je tomu naopak.A co se týče literatury, vhodnější než Klíma (ten je dobrý na konkrétní volební systémy) je k základním teoretickým otázkám vhodný Novák, Miroslav: Systémy politických stran.
Irský systém jednoho p
řenosného hlasu je pěkný, mně se taky líbí. Mnozí jej hodnotí jako jediný skutečně většinový. Jenomže klíčový problém je ve velikosti těch obvodů. Právě proto, že se tam volí 3 - 5 poslanců, tak minimální bariéra pro vstup je 20% v určitém obvodu. To je v rozporu s Tvými argumenty pro odbourání uzavírací klauzule. V takovém systému (podobně jako v britském) má šanci uspět malá strana tehdy, má-li územně koncentrovanou podporu. Proto např. ve VB třetí liberálové získávají 20 - 25% HLASŮ, ale mnohdy jenom 5% MANDÁTŮ. A naopak welšští nacionalisté ačkoli mají mizivý počet hlasů, dokáží ho proměnit v několik mandátů.J.K.:
S
těmi počty je to samozřejmě tak (ale mám však silný pocit, že ta irská bariéra je - i ta relativní, nejen ta absolutní - více méně pohyblivá...), ale já si dokážu představit fungování tohoto systému i v cca 20 mandátových obvodech a považoval bych to za technicky možné i rozumné...Vrátím-li se na okamžik k (ne)roztříštěnosti společnosti -
já tady přece jenom jakousi diversifikaci vidím a to (s trochou básnické licence) na tri skupiny:Tě
ch posledních je velmi málo. O pravdivosti výroku však nerozhoduje počet hrdel, která jej hlásají. Myslím, že všechny Tvé správné vývody musí doznat jistých korekcí tváří v tvář nenormálnostem celého našeho systému (např. existence KSČM...). Jestliže se politické spektrum uzavře, což by se u nás samozřejmě s případným většinovým systémem stalo (stačí se podívat na Senát), tak nejen že zkostnatí ve šťárání se ve vlastních nesmyslech a kotrmelcích typu Opoziční smlouva, Čtyřkoalice (čímž se z politiky naprosto vytlačuje střet ideí...), ale bude to ještě horší o to, ze stávající "velcí" se budou ještě méně než nyní obávat případné konkurence - a to na trhu není nikdy dobře...S.B.:
S tím
členěním společnosti máš pravdu. Jenomže co s tím? Volební systém to rozhodně nevyřeší...A k t
ěm obvodům takový podotek - i při tom navrhovaném 20 mandátovém obvodu by stále platila hranice cca 5%, kterou navrhuješ zrušit. Většinový systém, ať děláš, co děláš prostě směřuje k vyšší akceschopnosti vlády, kdežto poměrný k větší reprezentativnosti.J.K.:
Jist
ě, ale když k tomu přidáš tu možnost preferencí napříč kandidátními listinami (čemuž se parlamentní strany brání seč mohou...), tak z toho máš docela "user friendly" systém (hlavně pro voliče a to je dobře - já bych v takovém případě chodil k volbám bez traumatu, které u mě čím dál víc vyvolávají...), kde ta 5% bariéra je implicitní, nikoli explicitní (je to tedy podstatně menší strašák ve smyslu onoho již zmíněného "sebenaplňujícího se proroctví" = strachu z propadnutého hlasu) a vůbec by byla podstatně jiná než ona dnešní, tvrdá, plošná...Ano, volební syst
ém to nevyřeší, ale je to jedna z procedur, která se dá (vzhledem k onomu zjištění příslušné společenské diversifikace) nastavit buď hůř nebo líp. A - "smyčkou" zpět k prapůvodnímu - explicitní 5% bariéra v komunálních volbách je s tohoto úhlu pohledu rozhodně tou výrazně horší (ne-li úplně nejhorší - jistě ne, mohlo by to být i 10%) variantou...
Se souhlasem spoludiskutují
cího PhDr. Stanislava Balíka upravil Jan Kubalčík