V sobotu 24. 3. se na pražském Staroměstském náměstí sešlo na 700 osob, usilujících o změnu postoje české veřejnosti k potratům. "Pochod pro život” pořádalo Hnutí pro život ve spolupráci s dalšími občanskými iniciativami. Požadavky Hnutí pro život podpořily některé české politické subjekty, mimo jiné Akce národní obnovy, Strana konservativní smlouvy a Konservativní strana. Pochodu se zúčastnili i někteří poslanci KDU-ČSL, kněží, řeholníci a řeholnice, především však desítky rodin z celé republiky. Málokdy se v našem hlavním městě setkáte s tak početným shromážděním malých dětí, kočárků a maminek v požehnaném stavu. Těch si však veřejnoprávní televizní kamery nevšímaly. Mylně diváky informoval redaktor ČT o počtu účastníků (uvedl 200) a jediný obrazový dokument z celého shromáždění přinesl pohled na rozhněvanou starší ženu, která, jak bylo každému přítomnému zřejmé, trpěla duševní chorobou. Z celého počtu 700 pochodujících se takto projevovala pouze jedna osoba. Ostatními byla důrazně napomínána a upozorňována na to, že jedná proti duchu celého shromáždění. Poučen dosavadní zkušeností s Českou televizí jsem však již v ten okamžik věděl, že se s touto nešťastnou dámou setkám ještě jednou, a to u večerních zpráv.

Celá tato epizoda trvala jen několik minut, pochod a jeho vyvrcholení na Václavském náměstí však trval přes hodinu. Přesto se do televizního vysílání již více nevešlo. Kdyby se ČT chovala zpravodajsky, spatřili by televizní diváci mnoho mladých lidí, spořádané rodiny, poklidně probíhající diskuse s okolo stojící lidmi. Režisér tele-lži však raději věnoval svou pozornost nepočetné skupince hlučných anarchokomunistů, kteří, ač žádnou manifestaci předem nenahlásili, zorganizovali protiakci s cílem průběh Pochodu pro život narušit. Levicoví aktivisté se nezmohli na víc než na výtky přítomným rodinám, proč nebojují za děti v rozvojovém světě. Když byli organizátory upozorněni na to, že se mezinárodní pobočky Hnutí pro život aktivně angažují proti úsilí levicových vlád Západu demograficky rozvrátit rozvojový svět hlučnou a finačně dobře zajištěnou propagací abortivní mentality, poněkud jim spadla čelist. Není divu. Je to pochopitelná reakce na okamžik, kdy se někdo dozví, že jeho největší nepřítel (v tomto případě MMF, Světová banka a nadnárodní společnosti) je vlastně jeho největším spojencem!

Za současnou zpravodajskou redakci se v průběhu Velké televizní revoluce postavili mnozí veřejně známí křesťané, neboť se domnívali, že je ohroženo "objektivní zpravodajství” a veřejnoprávní charakter televizního vysílání. V onu chvíli měli ochotu pozapomenout na všechny v minulosti odvysílané pořady, které křesťanský pohled na svět učinily předmětem zesměšnění. Až se bude v budoucnosti některý z kněží opět angažovat v "bitvě o velín”, budu s napětím očekávat, zda přítomným redaktorům připomene, že manipulace s fakty je lží a zda před tím, než jim odslouží mši svatou, je vyzve k pokání a vysílání pravdivého zpravodajství.

autor je ředitelem Občanského institutu