Znevažování islámu z pohledu vyznavače Hospodinova

Na různých místech islámského světa nyní probíhají demonstrace na protest proti karikaturám proroka Mohameda. Máme únor a karikatury vyšly v říjnu.

Jana al-Oukla, muslimka českého původu, se snaží reakci muslimů hájit. Mimo jiné klade otázku: „Jak by se líbilo křesťanovi či židovi, kdyby verši z jejich svatých knih bylo popsáno nahé ženské tělo?“ Jako vyznavač Hospodinův, tedy křesťan, mohu odpovědět jednoznačně: Nelíbilo. Nicméně to není vše, co k tomu mohu říci. Mohu Janu al-Ouklu ujistit, že takové znevažování hodnot mě svatých se v oné části světa, který muslimové mylně považují za křesťanský, děje dnes a denně. Kolik bylo natočeno filmů, znevažujících Ježíše? Kolik bylo vydáno knih, zesměšňujících to, co je křesťanům svaté? Není to tak dávno, co u nás vyšel jakýsi nechutný komiks pro děti, kde se tvrdilo něco v tom smyslu, že kadidlo se používalo jako droga. Jana al-Oukla se tedy mylně domnívá, že znevažování bylo namířeno specielně proti islámu. Západ je zvyklý znevažovat kdejakou hodnotu.

Otázka je, co s tím. Ani mě nepřekvapuje, že muslimové protestují. Nevyčítám jim, že je karikatury pohoršily. Co je ale zvláštní, je ona míra protestu. Karikatury vyšly v jednom dánském časopise, o jehož existenci naprostá většina obyvatel světa neměla ani tušení. Reakcí má být bojkotování zboží celé země? Nebo dokonce celé Evropské unie?

Jana al-Oukla se ve svém článku dopouští další chyby. Klade otázku: „Když je (západní svět) pobouřen zpochybňováním holocaustu, proč mu na druhé straně nevadí zneuctění islámu a jeho Proroka?“ Milá dámo, srovnáváte „jabka s hruškama“. Při holocaustu zahynuly miliony lidí, a íránský prezident, který holocaust zpochybnil, se tváří, že by mu nevadilo, kdyby se to zopakovalo. Když vyšly prorokovy karikatury, nezahynul nikdo. Ptáte-li se, má-li to být dvojí metr, pak odpovídám – a v tom se i jako konzervativní křesťan s liberály shodnu – ano, má. Karikování a zabíjení není totéž.

Mně vadí, že liberálové neprotestují, když v Británii uteče dívka z islámské rodiny, protože nechce být provdána proti své vůli, její rodina si najme (nemuslimskou) detektivní agenturu, aby jim dceru našla, a když agentura splní svůj úkol, otec či bratři dívku surově zmlátí nebo dokonce zabijí. Vadí mi, když jsou v Pakistánu odsuzovány k smrti negramotné děti, které údajně napsaly něco, co hanobí Mohameda. Vadí mi, když z muslimských zemí musí utíkat konvertité ke křesťanství, protože jim hrozí jistá smrt. Shodou okolností jednoho takového osobně znám. Vadí mi, že u nás byl islám povolen, protože povinností každého muslima je zabít svého rodinného příslušníka, který islám opustil.

Nicméně ještě slovo k nám, zatím nemuslimským Evropanům. Holedbáme se svou svobodou slova. Svoboda slova je dobrá věc, ale poněkud plytká a jalová, pokud je spjata s lhostejností vůči pravdě. Budu svobodu slova hájit, protože bez ní se pravda hledá obtížněji. Lhostejnost vůči pravdě ale může být pro Evropu smrtelná. Čtenář Bible dobře ví, že když se Izrael odvrátil od Hospodina, Hospodin jej vydal všelijakým modlářům. Evropa se odvrátila od Hospodina a nic jí není svaté. Možná ji Hospodin vydá onomu nemilosrdnému náboženství, které sice opakuje, že Alláh je slitovný, ale nemá slitování ani s ženami a dětmi.

Evropa se doposud utěšovala nadějí, že většina muslimů nejsou žádní fundamentalisté. Vítězství Hamasu by mělo mnohým otevřít oči. Teď se Evropa utěšuje něčím jiným: Hlasy pro Hamas nebyly hlasy pro terorismus, byl to protest proti Fatáhu. Jana al Oukla píše, že muslimský svět už dávno není dítětem, které lze oklamat. Souhlasím s ní. Lidé hlasující pro Hamas dobře věděli, že hlasují pro teroristy. Proto usedne v parlamentu poslankyně Hamásu, která je hrdá na to, že její synové pobili mnoho izraelských žen a dětí.

Ale Evropa možná oči neotevře. Je pohodlnější mít je zavřené. Za pár desetiletí se bude modlit pětkrát denně. Směrem k Mekce.

Dan Drápal

člen Konzervativní strany