Paní Ing. Alena Hromádková kandiduje jako nezávislá kandidátka na kandidátní listině Konzervativní strany. Alena Hromádková je od roku 1999 bez politické příslušnosti, je ale aktivní členkou občanského sdružení Panevropa, které propagovalo a propaguje sjednocení Evropy již od 20.let minulého století. Ve volbách v roce 1996 byla lídrem tehdejší DEU v Severomoravském kraji, kde získala 30.000 hlasů. Díky této podpoře voličů v moravskoslezské oblasti si DEU později uvědomila příležitost prolomit diskriminační 5% hranici nutnou pro vstup do parlamentu a 3% hranici pro udělení státního příspěvku. Díky podnětu u Ústavního soudu je dnes zapotřebí 1% voličské podpory , aby další a další zájemci o politiku získali základní prostředky pro své aktivity a šíření ideálu univerzálních civilizačních hodnot.

Otázka: Víme, že moravskoslezský region má bohatou historii a s tím souvisí řada problémů a jistá dějinná zátěž. Vy jste v roce 1996 jako kandidátka DEU kandidovala v tehdejším Severomoravském kraji.Proč ?

A.H. : Severomoravský kraj byl vydáván za výkladní skříň socialismu, přičemž důraz byl kladen hlavně na Ostravsko, to co je částí Moravskoslezského kraje tou Slezskou částí je pořád jakési bílé místo v kulturní a politické paměti ostatních českých občanů. Tehdy i já poprvé objevila tento nesmírně krásný region a uvědomila si, že v malé zemi existují mezi lidmi velké vzdálenosti- obrazně řečeno. Není těžké si představit jaké vzdálenosti nás čekají ve vztahu k vyspělým zemím, které neprošly komunistickou transformací, kde nebyli vyhánění lidé ze svých domovů, kde nebyli lidé vězněni a násilně kolektivizováni atd. Vracím se na místa, která znám již lépe a mám stále raději. Naposledy jsem zde byla před dvěmi nebo třemi lety jako člen sdružení Panevropa a mohla obdivovat pozoruhodný kus kulturně politické práce v podobě cesty česko-německého přátelství.

Otázka: Znamená to, že se znovu vracíte do aktivní politiky.Jsme rádi, že jste si jako nezávislá kandidátka zvolila po letech jisté distance právě naši neparlamentní Konzervativní stranu. Jak byste tuto skutečnost vysvětlila čtenářům a případným voličům zdejšího regionu ?

A.H. : Chci svoji dosavadní politickou a odbornou zkušenost nabídnout co největšímu počtu občanů v těch hodnotách, které opět spojují nás všechny. A to jsou hodnoty konzervativní jako je např. láska k rodnému kraji, jeho historii a tradici , láska k rodině a úcta k základním ideálům spravedlnosti a svobody. Pro tento region je důležité jako pro každý jiný učinit se přitažlivým pro všechny lidi dobré vůle, kteří mají zájem na celoevropském smíru a prosperitě.Mohu navázat na vše co jsem kdysi jako lídr kandidátky DEU v tomto regionu vysvětlovala v duchu hesla: „ Není prosperity bez morálky a práva“. Díky tomu, že mi Vaše Konzervativní strana dala prostor a zvolila mě lídrem, mohu pokračovat v této linii a nabídnout všem svým bývalým a současným sympatizantům prohloubení téhož v duchu hesla: „ Dejte šanci dobré práci pro budoucí generaci ! “

Otázka: To zní velmi působivě, můžete to upřesnit vzhledem k nastávajícím eurovolbám?

A.H.: Každý kraj trápí narůstající nezaměstnanost, poškozené zdraví krajiny i obyvatel a nárůst asociálního a kriminálního chování dalších a dalších skupin obyvatelstva . Jsem přesvědčena, že je nutno se prezentovat jako kraj atraktivní pro tuzemské a zahraniční investory a hlavně, že je nutno pro to aktivně pracovat. Vždyť nejrychleji se razí tunel, který se razí z obou stran.Je zapotřebí aby občanská společnost byla aktivnější, čehož jsem zde v tomto kraji byla svědkem a na druhé straně, aby v EU byl někdo kdo by kvalifikovaně propojoval existující možnosti a stávající potřeby u nás doma.Jako specialista na problematiku výstavbu školských systémů bych po případném zvolení ráda působila v oblasti vzdělání a kultury.Jako mnohaletý vysokoškolský učitel mám velmi dobrou zkušenost s výměnným programem SOCRATES, který nesmírně pozvedl úroveň našich studentů a učitelů.Myslím, že podobnou příležitost je třeba nabídnout učňovskému a středoškolskému studiu, prosazovat dále větší počet rekvalifikačních programů pro dospělé, kteří mají obavu z nezbytných restrukturalizačních procesů. Také veřejnoprávní televize a soukromé televizní okruhy v řadě vysp. zemí nabízejí výborné programy celoživotního vzdělávání. Dnes kdy je k dispozici videotechnika nejrůznějšího druhu a internet vč. rozhlasu by pro jasnou koncepci celoživotního vzdělávání nemělo být problémem pomoci lidem kvalifikovat se pro nová zaměstnání a přestát bát se krátkodobé strukturalizační nezaměstnanosti.V této oblasti jsem v evropských zemích svědky nesmírného pokroku a dobré vůle nabídnout nám svoji zkušenost a pomoci nám překonat dědictví půl století politické izolace.

Otázka: Z toho co jste řekla vyplývá, že své věci v oblasti vzdělávání rozumíte.Ale co byste řekla svým potenciálním voličům, pokud jde o širší mezinárodní souvislosti.

A.H. : Chtěla bych rovnou oslabit pasivní postoj k evropským červnovým volbám.Ve 20 století byla Střední Evropa jednou ovládnuta německým nacismem, podruhé sovětským komunismem. Dnes je Německo kultivovanou liberálně demokratickou zemí, která již počátkem 50.let minulého století se stala rozhodující hybnou silou evropské integrace.15 let po porážce nacismu bylo Německo nejbohatší a nejstabilnější zemí EU, kdy vzájemná propojenost s ostatními partnery dala a dává záruky, že se tam žádné radikální nacionálně-socialistické tendence nemohou uplatnit. Všichni víme, jaká je situace u nás po tzv. pádu komunismu.V souvislosti se 7 přijímanými členy, kteří prošli komunistickým režimem se zahraniční pozorovatelé ptají: Dokáží vybudovat demokracii západního typu? To znamená vznikne zde skutečně svobodný trh, vláda zákona, dobře informované veřejné mínění, kompetentní a zodpovědná politická elita.

V roce 1996 došlo ke sjednocení levice. Od té doby slýcháme, že je nutné vyluxovat strany napravo od středu.Jenže pravice je z principu politikou soutěže, decentralizace a složitého převádění osvědčených kulturně politických hodnot do roviny každodenního života. V západní Evropě proběhly diskuse o takových údajně odtažitých pojmech jako je spravedlnost, spravedlivé rozdělení daní, správná rovnováha mezi požadavky venkova a městského obyvatelstva.

Otázka: Jmenujte mi nějakou veřejnou diskusi k podstatným problémům naší země např. ke vstupu do EU.

A.H.: Pro mě evropská integrace není jenom slaďování právních norem, ale hlavně je integrací hodnot.V mezinárodním měřítku a některých věcech prostě nemáme dostatečně povědomí, neřku-li informace.A teď srovnejme fungování našich bank, investičních fondů, prací soudů, policie, správních úřadů atd.A to jsem se ještě nedostala k problematice zahraniční politiky a k tomu co chceme Evropě dát.

Otázka: Ano, lidé mají jasnou představu co chtějí od Evropy.Co tedy může chtít Evropa od nás ?

A.H.: Odhaduje se, že 7 nových postkomunistických členů EU přivede do EP v rámci přidělených 200 mandátů značný počet bývalých komunistů a socialistů, různé novým směrům poměrům přizpůsobené podoby. To může změnit rovnováhu v rámci EP ve Str.sbk. Proto je nutné zopakovat to co jsem tolikrát říkala v tomto kraji v roce 1996. Nechť co nejvíce lidí přijde k volbám, aby se zmenšil prostor pro úspěch těch, kteří by nás v EU neměli reprezentovat. Lidé často říkají, že Evropě můžeme nabídnout svoji zkušenost s totalitou. Jenomže to je teorie, prakticky nabízíme pohled na neuvěřitelný stupeň korupce státní správy, obrovské prohospodařování existujících aktivit.Fenomén tunelování a nárůst organizovaného zločinu, na který nikdo není zvědav nechávám raději stranou.

Otázka: Přesto jsou u nás zřejmé velké změny k lepšímu. Na čem tedy chcete stavět jako případný zprostředkovatel mezi našimi a evropskými zájmy?

A.H.: Ráda cizincům vysvětluji jak Češi rádi čtou, váží si kulturních památek a kde mohou sbírají peníze na opravu kostelů, božích muk a hřbitovů. V rodinách jsem svědky jak rodiče usilují o přístup svých dětí k dobrým vzdělávacím příležitostem, jak si váží možnosti cestovat, poznávat co Evropa dokázala, zatímco my jsem stagnovali pod příkrovem různých zákazů a perzekucí každého politicky uvažujícího člověka. Naši lidé se tvořivě umí zorganizovat, cítí-li , že je to zapotřebí a že mají šanci oslovit své spoluobčany. S internetem se sníží role médií a to je velká naděje pro nás pro všechny. Osobně mám velkou zkušenost s velmi agresivně , plošně a systémově vedenou dezinformační kampaní. To už dnes není zcela možné. I když veřejnoprávní televize nepřevzala od ČTK mé jméno jako lídra kandidátky Konzervativní strany není důvod k obavám a stresu jako tomu bylo v roce 1996.Dnes už občané mají více zkušeností s více politickými styly.U nás se znovu musí prosadit politika pojistek vůči zneužití moci a vytvořit instituční pojistky a brzdy po vzoru vyspělých evropských zemí. EU není nějaký velký redistribuční mechanismus kdy automaticky poplynou z různých strukturálních fondů peníze do oblastí, kde jsou občané pasivní, jen nastavují ruce a říkají : „ dávejte na to či ono více a více“.

Ve Vašem kraji lze nalézt nejrůznější neziskové organizace, občanská sdružení a způsoby alternativní občanské komunikace v součinnosti s místními samosprávami organizacemi. Při vhodném propojení lidí a projektů lze očekávat, že se věci obecného zájmu dostanou do pohybu. Jestliže komunisté tvrdí, že hodlají hájit národní zájmy, obávám se, že spíše budou hájit – velmi komplikovaně- hlavně zájmy národních komunistů a že najdou hodně kolegů jdoucích tímto směrem ve zbývajících 6 zemích vč. těch, kteří jsou v evropských strukturách ze zemí bývalé NDR. V tomto smyslu jsme všichni své budoucnosti strůjcem. Měli bychom Evropě nabídnout vyšší stupeň občanské aktivity a uvědomování si pravého stavu věci.

Konzervativní strana : Děkujeme za rozhovor a věříme, že v moravskoslezském regionu se veřejnost uchopí vaší výzvy a ukáže svou hojnou účastí v červnových volbách ostatním regionům kudy vede cesta.

Ptal se Kamil Kosturik volební manažer Konzervativní strany