RNDr. Čestmír Hofhanzl

Narozen 9. října 1941 v Borovanech. Má tři sourozence (Hana 1936 - kuchařka, Jan 1939 - řidič, Helena 1944 - účetní). Otec v letech 1950 - 1952 internován v pracovním táboře (odmítal vstoupit do družstva). Následovalo stěhování (někam, kde je nikdo nezná), aby bylo možné navštěvovat alespoň nějaké školy...

Aktivní sportovec (skokan o tyči). Po maturitě na střední zemědělské škole v Táboře nedostal třikrát posudek na vysokou školu. Rok po absolvování vojenské základní služby byl přes záporný posudek přijat na dálkové studium nově vzniklé Vysoké školy zemědělské v Českých Budějovicích -škola potřebovala studenty. Po roce přestup na Přírodovědeckou fakultu UK do Prahy, obor biologie. Oženil se, jeho paní skončila medicínu a nastoupila v Tatrách na plicní léčebnu ve Štóle pod Vyšnými Hágy. Přestoupil na denní studium a do školy do Prahy dojížděl z Tater...

Školu ukončil počátkem roku 1971. Se ženou nastoupili v Plicní léčebně v Jablunkově. Odmítl vstoupit do ROH, "napadl" veřejného činitele (soud skončil na nedostatku důkazů). V roce 1974 Zlín, laboratoř funkčního vyšetřování Nemocnice s poliklinikou. Odmítl účelově manipulovat s výsledky vyšetření. V roce 1983 dělal chataře na Portáši a pak správce tenisových kurtů. Manželka byla v té době na mateřské dovolené se třetím potomkem... 1983 přestěhování na Vysočinu.

1983 - 1990 biochemická laboratoř nemocnice Jihlava. V Třešti nastoupila manželka na místo závodní lékařky. V listopadu 1989 se v Telči postavil na kašnu s výzvou: "Málokteré generaci se dostane té příležitosti a štěstí, že dostane takovou možnost ovlivňovat svůj budoucí osud. Nejsem domorodec, neznám, kdo je zde kdo, prosím slušné lidi - vezměte zodpovědnost za své městečko. Neuděláte-li to, až přejdou city, znovu se toho ujmou lidé špatní." Zakládal Občanské fórum v Telči, v Jihlavě. V prosinci 1989 se stal prvním "venkovským" členem Občanské demokratické aliance. V červnu 1990 byl zvolen na Jižní Moravě do České národní rady...

Jako člen výboru pro životní prostředí se s několika kolegy již na podzim 1990 postavil proti vládou prosazované transformaci lesního hospodářství. Cíleně byla nastavena na zneužití a proti dlouhodobému zodpovědnému hospodaření s lesem. Oddělila vlastnictví lesa a zodpovědnost za les před zákonem od ziskových činností. Tvrdí, že to byl první model tunelu, který se pak uplatnil ve všech odvětvích. Za svá hořká, někdy patetická vystoupení ve sněmovně si vysloužil od svých kolegů jen úšklebky a několik přezdívek (Don Quijot, Neřízená střela,...).

Příznačným je jeho působení v Jihlavě v létě 1997. Starosta v době dovolených svolal k odsouhlasení bezúplatného převodu městských pozemků na jistou velkou firmu mimořádné zastupitelstvo. Hofhanzl to považoval za špatné hospodaření s městským majetkem. Šel na zastupitelstvo, aby svojí přítomností ukázal, že ví, jakou hru starosta hraje. Byla to jedinečná ukázka, kam věci v naší zemi za sedm let došly. Starosta, ač ze zákona nic takového neexistuje, prohlásil jednání zastupitelstva za neveřejné a nechal jej vyvést městskou policií. Hofhanzl podal stížnost k Ústavnímu soudu. Byla zamítnuta - Hofhanzl si totiž nestěžoval na porušení svých práv, ale práv veřejnosti na informace. Tedy procesní důvod...

Na sklonku roku 1997 figuroval v Pravé frakci ODA. Spolu s dalšími, kteří se odmítli smířit s definitivním deformováním původních hodnot, na nichž byla ODA postavena (Ing. Ivan Mašek, Ing. Viktor Dobal, PhDr. Daniel Korte, MUDr. Roman Joch,...), založil na jaře 1998 Stranu konzervativní smlouvy (SKS), v jejímž předsednictvu od samého založení působil. Aktivně se zúčastnil jednání, která vedla ke sloučení Strany konzervativní smlouvy s Konzervativní stranou. Zúčastňuje se schůzí Předsednictva Konzervativní strany jako zástupce Smírčího soudu Konzervativní strany.

Při posledním střetu ve sněmovně s vůdcem našich rádobyrepublikánů tento vůdce prohlásil: "Co se budu s poslancem Hofhanzlem hádat, až bude odtud vymeten, nikdo ho nezaměstná." Byla to pravda. Z ušetřených peněz zakoupil mezi Telčí a Třeští zdevastovaný mlýn, který vlastníma rukama rekonstruuje. V zimě 1998/99 nastoupil na Správě Národního parku Šumava. Po schválení novely zákona č. 172/1991 Sb., která vydává některé lesy v národních parcích obcím, napsal žádost o výpověď. U rozkradení jedinečného území odmítl asistovat - celý zákon byl připraven proto, aby byl pro rozebrání strategického území získán nástupní prostor. Podal žádost o odchod do předčasného důchodu. V současnosti se synem (rovněž biologem) obnovuje vodní náhon, staví rybníčky, opravuje budovy a v neposlední řadě píše o intelektuální a mravní bídě naší současnosti.