Narodil jsem se 13. února 1940. Můj otec Zdeněk byl spoluorganizátor čsl. legií v Rusku, majitel firmy Autoavia (příslušenství pro automobilový a letecký průmysl), zemřel v roce 1947. Matka Olga, původně v domácnosti, v padesátých letech politická vězenkyně (27 měsíců), po propuštění dělnice na státním statku, kuchařka, po "opuštění" republiky hospodyně v rodině dirigenta Daniela Barenboima; po r. 1991, kdy se vrátila z exilu, v důchodu (90 let).

Po maturitě v r. 1957 jsem nebyl přijat na Právnickou fakultu (důvody viz výše) a proto jsem nastoupil jako dělník v n. p. Plastimat. Vojenská služba 1959 - 1961 (vojín), po vojně dále v Plastimatu jako mistr, později technolog vývoje a výroby laminátů až do jara 1971, kdy jsem pro nesouhlas s okupací r. 1968 musel odejít. O sklolaminátech jsem publikoval řadu článků v odborném i populárním tisku a napsal knížku "Co a jak z polyesterových skelných laminátů", kterou vydalo SNTL ve třech vydáních.

Přičiněním několika dobrých lidí (existovali!) mě od r. 1971 zaměstnala Inženýrská organizace strojírenství SET Praha, kde jsem pracoval na koordinaci technologických zařízení pro investiční výstavbu. Od r. 1991 pracuji v česko-americké společnosti WAMF Co, jejímž hlavním - zatím nenaplněným - cílem je postavení moderní papírny v ČR.

Politicky jsem nebyl organizován až do r. 1997, kdy jsem vstoupil do ODA, kde jsem byl posléze v její Pravé frakci a to byl i důvod, proč jsem spolu s dalšími musel z ODA odejít. Krátce poté byla založena Strana konzervativní smlouvy, do které jsem vstoupil; po jejím sloučení s Konzervativní stranou jsem členem této strany, slučovací Konvent mne 23. června 2001 zvolil Kancléřem.