ad a1)  Změna trestních hmotně právních předpisů

V důsledku dohod komunistické moci s vůdci sametové revoluce před a po 17. listopadu 1989 nedošlo dosud k přerušení kontinuity práva s komunistickým režimem. Naopak jsme svědky neustálých novel a to tak, že se přijímají pouze částečné úpravy postrádající komplexní řešení. V důsledku toho u nás stále platí trestní zákoník z období reálného socialismu zák. č. 140/61 Sb, který byl od 1. 1. 1990 celkem třicetkrát novelizován.

Z tohoto důvodu zásadně odmítáme, aby dále pokračovala práce na rekodifikaci nového trestního zákona, neboť navrhujeme zcela jiný přístup, tj.:

 1)        Přerušit kontinuitu s komunistickým trestním zákoníkem z r. 1961 tím, že se převezme platná úprava ze sousední vyspělé země s obdobnou právní kulturou s ohledem na středoevropskou tradici. Znamená to skutečně převzít celý osvědčený přeložený zákon a nevypouštět ustanovení, která se zdají momentálně nadbytečná. Teprve takto přijatý zcela nový trestní zákon posléze podrobovat euronovelám a novelám.

2)         Následně zapracovat program „dvakrát a dost“ pro vybranou skupinu závažných trestných činů.

3)               Zavést princip nulové tolerance k drobné kriminalitě. Prosazujeme přísnější tresty pro pachatele násilných trestných činů a přísné postihy i za pouliční vandalství a drobnou zločinnost, s kterou je značná část občanů konfrontována nejčastěji. Přísný a rychlý postih drobné zločinnosti je nejlepší prevencí zločinnosti závažnější; přísnější tresty znamenají zvýšení odstrašujícího potenciálu našeho trestního systému, jakož i spolehlivější a dlouhodobější izolaci těžších zločinců ze společnosti tam, kam patří – do vězení.

4)              Dlouhodobě apelovat a argumentovat pro prosazení trestu smrti v podrobně odůvodněných zvláště závažných případech trestné činnosti. Je zřejmé, že tento bod bude narážet na odpor evropských struktur jakož i takzvaných obránců lidských práv. Alternativou pro tuto skupinu vybraných trestných činů však může být zapracování a výslovné stanovení doživotních trestů bez možnosti prominutí zbytku trestu do nového trestního zákoníku.

5)                 Zvýšit podstatným způsobem trestní sazbu pro veřejné činitele za spáchání úmyslného trestného činu souvisejícího s výkonem funkce veřejného činitele, bez možností prominutí zbytku trestu. Za prokázanou spolupráci s organizovaným zločinem stanovit pro veřejné činitele zvlášť přísné tresty (včetně trestu doživotního).

 ad a2)  Změna trestních procesně právních předpisů

           Celková změna trestních procesně právních předpisů musí proběhnout současně se zásadními změnami uvedenými v bodu a1) tohoto materiálu (je zřejmé, že by bylo problematické změnit nejprve trestní zákoník a teprve následně změnit trestní řád). Cílem změny trestních procesně právních předpisů musí být podstatné zjednodušení trestního procesu. V důsledku novel se podařilo urychlit stíhání drobné kriminality. Tyto úspěchy se prozatím nedostavují při stíhání závažné hospodářské trestné činnosti. Metodou pro změnu trestních procesně právních předpisů musí být porovnání stávajících úprav v okolních zemích za současné provázanosti na již nově přijatý trestní zákoník. Nadále je nepřijatelné, aby oběť trestného činu působila v roli diváka bez možnosti odvolání proti nepřiměřeně nízkým trestům pachatelům.

 ad b)   Politická podpora v boji proti korupci, kriminalitě a organizovanému zločinu

 V přístupu k organizovanému zločinu je třeba zaujmout zásadní postoj v hodnocení událostí 17. listopadu 1989. Toto předání moci, připravené a řízené velmi pravděpodobně mimo území našeho státu za aktivního přičinění jisté části nomenklatury KSČ a příslušníků StB, mělo za cíl postavit do čela státu skupinu lidí, která nebude ochotna a ani schopna položit základy pro konstituování kvalitní veřejné správy srovnatelné s veřejnou správou zemí s vyspělou demokracií. Tím došlo bezprostředně po pádu totalitních režimů v Evropě k vytvoření vhodných podmínek k etablování organizovaného zločinu ze SSSR a jeho nástupnických států a jeho dalšímu postupu do Evropy.

            Z tohoto důvodu Konzervativní strana navrhuje následující systémová opatření:

 1)        Do Zákona o ochraně utajovaných skutečností zapracovat události ze 17. listopadu 1989 jako bezpečností riziko (riziko ze sametového odchodu komunistického režimu), neboť ustupující komunistický režim předal moc zejména příslušníkům té části opozice, kterou si sám vychoval. Znamená to, že procedura bezpečnostní prověrky by měla sledovat jako jedno z rizik tzv. sametový odchod komunismu.

 2)        V souvislosti s odmítnutím událostí 17. listopadu jakožto náhody prosadit přijetí Zákona o zpravodajské amnestii k datu prvních svobodných voleb v roce 1990. O přijetí tohoto zákona se uvažovalo mezi antikomunistickými odborníky ihned po pádu komunismu. Působením tohoto zákona by se mohly odkrýt dosud netušené vazby protagonistů „sametu“ na komunistické špičky a východoevropské, především ruské tajné služby. Obecně lze předpokládat, že by takto došlo k oslabení ruského vlivu, který je v současné době směřován do exportu organizovaného zločinu a který by se tak nemohl opírat o vydíratelné osoby z minulého režimu, kompromitované spoluprací s bývalými východoevropskými tajnými službami.

            Předchozí body mají praktickou oporu v Německu po II. světové válce a po zhroucení komunismu ve východní Evropě zejména v Polsku, které přijalo zákon o zpravodajské amnestii před několika lety. Problematiku sjednocení Německa a prevenci před komunistickou infiltrací z bývalé komunistické části země řeší „Zákon o bezpečnostní prověrce Spolku“ speciálním ustanovením, které se nazývá „bezpečnostní riziko ze sjednocení“.

 3)        V rámci vyrovnání se s komunistickou  minulostí a chápáním událostí ze 17. listopadu 1989 jako připraveného procesu, odtajnit a zpřístupnit poznatkové fondy především bývalé 1. správy StB a Zpravodajské služby Generálního štábu ČSLA ve vztahu k těm silám, které převzaly v roce 1989 od ÚV KSČ politickou moc, tedy především agenturní sítě komunistické rozvědky uvnitř a především ve vedení Charty 77, tzv. Obrody (s její vojenskou části), včetně tzv. Z nebo F fondů.

 4)        Předchozí bod navrhuje Konzervativní strana provést tak, aby došlo k vyčlenění všech archivů, vedených bezpečnostními složkami komunistického režimu k 31. 12. 1989, do nově zřízené samostatné instituce, která by tyto archivní fondy spravovala. K obdobnému kroku došlo v Německu po zhroucení komunismu, kde byl zřízen tzv. „Gauckův úřad“. V této souvislosti je nezbytné zabránit možnosti jakékoliv skartace dokumentů. V případě, že by se výše uvedené začalo uskutečňovat, je jisté, že pokusy o zničení doposud existujících materiálů by se nepochybně objevily.

5)        Podstatně zpřísnit posuzování a důsledně postihovat propagaci a projevy totalitních ideologií, tedy nacismu a komunismu a projevy náboženské a rasové netolerance, např. antisemitismu, radikálního islámského fundamentalismu, nebo nesnášenlivosti vůči Romům.

6)         Rozpustit všechny zpravodajské služby a tyto vybudovat znovu podle nejpřísnějších standardů NATO.

7)        Zrušit Národně bezpečnostní úřad, neboť supluje jeden typ zpravodajské činnosti, a veškerou agendou spojenou s prováděním bezpečnostních prověrek podle zákona svěřit kontrarozvědné instituci.

 ad c)    Změna v personální politice vybraných institucí

Důsledky absence standardů personální práce se projevují zejména nyní, kdy se na vedoucích místech státních institucí opět objevují „osvědčené“ komunistické kádry. Za nutné považujeme posilovat autoritu policie, ale zároveň důsledně potírat korupci v policejních složkách a zneužívání pravomoci. Mnohé kriminální případy v nedávné době zakládají důvodné podezření, že jednotliví pracovníci Policie ČR nejednali vždy podle zákona. Tyto případy je nezbytné prověřit a vyšetřit.

Proto je nutné:

1)         Převzít kompletní know-how personální práce pro Policii ČR od sousední vyspělé země a to „na klíč“. Výsledky se nedostaví hned, ale budou zřejmé teprve po několika letech. Uvnitř instituce bude nastaven systém a zbaven postkomunistické improvizace. 

2)             Přehodnotit formu psychologických testů pro výběr justičních čekatelů, které organizuje ministerstvo spravedlnosti ČR, neboť tyto testy jsou používány nevhodným a mnohdy neodborným způsobem. Testy nezkoumají osobnostní kvality uchazeče. 

3)             Převzít kompletní know-how personální práce pro zpravodajské služby ČR od spřátelené vyspělé země a to „na klíč“ bez jakékoliv možnosti pozměňování vzhledem k našemu prostředí. Za nejvhodnější považujeme personální systém používaný v současnosti u britských zpravodajských služeb.

 ad d)    Právní vzdělávání

Změny uvedené v předchozích bodech se neobejdou bez podpory a změny vzdělávacího systému. K tomu navrhuje Konzervativní strana tyto potřebné kroky:

1)         Zrušit Ústav Státu a práva AV ČR, místo něj zřídit Ústav pro srovnávací právo, s náplní systematicky porovnávat a zkoumat naše jednotlivé úpravy, jejich konzistenci s právním systémem a vše porovnávat s právními systémy v dalších zemích. Výsledky zkoumání rozsáhle publikovat. 

2)                  Prosadit celostátní unifikovaný test pro přijímací řízení pro všechny právnické fakulty v ČR a to tzv. LSAT test (law school admissions test), který se používá od roku 1946 na všech právnických fakultách v  USA. Je třeba zdůraznit, že stávající forma přijímacího řízení na právnické fakulty v ČR  vytváří korupční prostředí, neboť otázky v testech nejsou schopni zodpovědět mnohdy ani učitelé právnických fakult včetně autorů těchto testů. Zavedení LSAT testů v USA po roce 1946 vymýtilo korupci při přijímacím řízení na právnické fakulty. LSAT testy mohou být zpracovány pro české prostředí. Tyto testy na rozdíl stávajících testů na právnické fakulty v ČR nejsou postaveny na encyklopedických znalostech. 

3)                 Uzákonit povinnost všech učitelů na všech stupních policejních škol projít bezpečnostními prověrkami s takovým stupněm utajení, který bude dané posici odpovídající.

 ad e) Prevence

 Významnou úlohu v boji proti kriminalitě, korupci a organizovanému zločinu přikládáme prevenci. V jejím rámci bude Konzervativní strana prosazovat:

1)                  Přijetí zákona o povinných majetkových přiznáních pro určité skupiny osob (státní zaměstnanci, poslanci, senátoři, ústavní činitelé). 

2)                  Právo bezúhonných a způsobilých občanů vlastnit střelné zbraně. Je základním lidským právem, prakticky chránícím elementární lidské právo na život. Střelné zbraně v rukou bezúhonných občanů jsou nástrojem jejich sebeobrany, jakož i obrany jejich rodiny. Bezpečnost v naší zemi nikdy nemůže být dosahována – a ani dosažena – prostřednictvím ozbrojených složek státu jednajících proti občanům, nýbrž vždy jen prostřednictvím jejich spolupráce s bezúhonnými občany. Bezúhonný občan nesmí být nikdy ze strany státu nahlížen jako potenciální zločinec, nýbrž vždy jen jako aktuální spojenec. 

3)                Veškeré možnosti preventivních kroků v souvislosti s dětmi a mládeží. Předně: 

i)        Podporovat tradiční rodinu, neboť zejména ona je místem, kde se budoucí občan učí všem potřebným ctnostem.

ii)   Začlenit vhodné učivo (např. základy práva a právního pořádku, etika,…) do osnov základních a středních škol.

iii)   Podporovat spolky a společenství věnující se systematicky práci s mládeží (např. Junák, Skaut, atd.) a činnosti (sportovní, kulturní,…), v nichž je mládež zapojena aktivně.

 Závěr