Třináct let po sametové revoluci vidíme důsledky polovičatého vypořádání se s komunistickou minulostí a socialistickou mentalitou. Plynulý přechod komunistických politických a policejních struktur do ekonomiky posílil jejich reálnou moc na úroveň, o které se jim před „revolucí” nemohlo ani zdát. Tak jako tenkrát, ani dnes však většině těchto exponentů nejde o blaho celku, ale pouze a jedině o jejich prospěch a prospěch jejich přátel a jimi utvářených bratrstev a mafií, nyní i z řad nekomunistů, kteří se s nimi spojili.

Stát umožnil prohospodaření ohromných prostředků. Nejen prohospodaření prostředků z privatizace, ale i masivní úniky daní a plateb na sociální a zdravotní pojištění, pardonování nesolventních státních podniků, které dluží na daních, sociálním a zdravotním pojištění desítky miliard, vytunelování podniků a bank jej zbavilo jedinečné možnosti zahájení skutečné restrukturalizace hospodářství a zahájení nutné reformy penzijního systému.

Vše to vede k ohromnému nárůstu mandatorních – tedy zákonem stanovených – výdajů státního rozpočtu, k nezahájení důchodové reformy a k  stále se zvyšujícímu zadlužení státu. Špatná daňová politika, spolu se špatnou vymahatelností práva a přebujelou státní byrokracií a korupčním prostředím pak vedou k nízké výkonnosti ekonomiky, která není schopna enormní a neopodstatněné výdaje státu pokrýt. Aby se tento nadále neúnosný stav změnil, bude Konzervativní strana prosazovat:

1) Změnu zákonů pro podstatné snížení mandatorních výdajů státu, tedy zejména sociální dávky všech druhů vyplácet pouze adresně, skutečně sociálně potřebným, za stanovení jasných a nezneužitelných podmínek; jako jednu z těchto podmínek k jejich přidělení ověřovat nejen příjmy, ale i majetek – přitom „důkazní břemeno” musí ležet na občanu, který o dávky žádá.

2) Redukci počtu státních úředníků všech úrovní s cílem snížit podstatně výdaje na státní správu:
a) redukcí ministerstev z 15 na 10, s tím, že dále budou existovat ministerstva financí, zahraničí, obrany, vnitra, životního prostředí, zemědělství a spravedlnosti, do ministerstva průmyslu a obchodu se zahrne agenda ministerstva dopravy, do ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se zahrne agenda vědy a kultury, do ministerstva práce a sociálních věcí se zahrne agenda ministerstva zdravotnictví; ministerstva místního rozvoje a informatiky se zruší;
b) přehodnocením nezbytnosti stávajících státních úřadů a institucí a podstatným snížením počtů zaměstnanců zbylých ministerstev a úřadů s cílem snížit v příštích 4 letech jejich počty řádově o desítky procent, nikoliv však plošně, ale podle přísně provedených auditů s tím, že 50 % ušetřených mzdových prostředků bude rezervováno pro zvýšení platů. Toto opatření zároveň povede k podstatnému zvýšení kvality pracovníků státních úřadů.

3) Přísné a spravedlivé nastavení kritérií veřejných soutěží na státní zakázky, dodržování těchto kritérií v soutěžích i při samotné realizaci a posílení kontrolních funkcí NKÚ včetně možnosti ukládání sankcí s cílem uspořit ročně miliardové částky ve všech oblastech, kde hospodaří stát; tím omezit korupci, která vede k předražování zakázek a pardonování nekvalitně odvedených prací, které musí být následně znovu prováděny a hrazeny. Uzákonění, že musí být také zveřejněna smlouva na provedení veřejné zakázky a zhotovitel s tímto musí souhlasit jako s podmínkou účasti ve výběrovém řízení. Zároveň řadu oblastí, kde stát zatím hospodaří sám, převést na soukromé subjekty, např. ve výstavbě dálnic, zprivatizování železnic, apod.

4) Zavedení plateb studentů za vysokoškolské studium s podporou studentských půjček pro plné finanční pokrytí nákladů na vysokoškolské studium (prospěchová stipendia jako motivace k nadprůměrným studijním výsledkům musí být posílena). Tím bude pěstována u mladé generace zásada, že vklad do vzdělání je osobním rozhodnutím a investicí, která z celoživotní perspektivy povede k dosažení dobré životní úrovně. Také bude jednoznačně deklarováno, že ve všech oborech, kde je zaměstnavatelem stát, bude vysokoškolské vzdělání náležitě odměňováno. Platby za studium samozřejmě povedou i k podstatnému zvýšení úrovně vysokých škol.

5) Přísné oddělení státního rozpočtu, sociálního a zdravotního pojištění a postupné nastolení stavu, že sociální pojištění musí plně pokrýt základní důchody a sociální síť státu a zdravotní pojištění musí pokrýt jasně definované náklady na zdravotní péči s tím, že do zdravotnictví poplynou i výnosy spotřební daně za alkohol a za cigarety a že levnější výkony i péči a služby nesouvisející přímo se zdravotními výkony bude hradit pacient, až na občany starší 70 let a ty, kterým je přiznán plný invalidní důchod. Nejdříve však provést nastavení parametrů zdravotní péče a audit hospodaření zdravotnických zařízení, včetně posouzení jejich potřebnosti.

6) Důsledné použití výnosů z privatizace zbývajících státních majetků na:
a) umořování státního dluhu;
b) odstraňování starých ekologických zátěží;
c) dotace přechodu na nový penzijní systém.

7) Změnu všech daňových zákonů s cílem posílit výkonnost a konkurenceschopnost ekonomiky, umožnit širokým vrstvám obyvatelstva více rozhodovat o užití svých příjmů, zvyšovat životní úroveň, úspory, investice a uchovat poctivě nabytý majetek pro dědice nebo obdarované:
a) daň z příjmů fyzických osob – 15 %, s tím, že příjmy do 12000,- Kč měsíčně (144 000,- Kč ročně) jsou od daně osvobozeny; před zdaněním se též odečtou všechna ze zákona povinná pojištění (zdravotní, nemocenské, sociální) a zákonem stanovené odečitatelné položky;
b) daň ze zisku právnických osob – 15 %;
c) DPH za služby – 5-7 %;
d) DPH za potraviny a zboží – 15-17 %;
e) dědická daň – 0 %;
f) darovací daň – 0 %;
g) daň z nemovitosti – v současné výši jako příjem obcí;
h) daň z převodu nemovitostí – 0 %;
i) daň z úroků a dividend – 0 %;
j) spotřební daň z pohonných hmot – stávající nebo nižší, s důsledným použitím daňového výnosu pro silniční síť ČR;
k) spotřební daň z cigaret – 1 Kč/ ks;
l) spotřební daň z alkoholu – podle současného (2003) návrhu Ministerstva financí;
m) silniční daň – ve stávající výši s důsledným použitím daňového výnosu pro silniční síť ČR.

8) Důsledné uplatňování stávajících zákonů k postižení hospodářských přečinů a trestných činů; majetky těmito činy získané budou zkonfiskovány a znovu zprivatizovány;

9) Přijetí ústavního zákona, dle kterého by bylo nutné pro zvýšení jakékoli daně nebo pro zavedení daně nové získat v zákonodárných sborech kvalifikovanou (nad 3/5) většinu, zatímco pro snížení nebo zrušení jakékoli daně by postačovala většina prostá (nad 1/2);

10) Při prosazení současné (2003) vládní „reformy veřejných financí” navrácení řady podstatných opatření do původního stavu, zejména v odvodech živnostníků, případně provedení úprav dle bodů a) – m).

S navrhovanými změnami také zrušit všechny výjimky a daňová zvýhodnění, které vedou zase jen k obcházení a korupci. Zároveň zpřísnit trestní sazby za daňové podvody. Pro podporu rychlého a efektivního vymáhání daňových nedoplatků posílit exekuční oddělení finančních úřadů, a učinit je zodpovědnými za důsledné vymáhání daní s tím, že při neplacení daní dvě čtvrtletí za sebou finanční úřad podá soudu návrh na konkurz.

Veškeré daňové povinnosti, které plní zaměstnavatel za zaměstnance, převést na zaměstnance, s cílem neumožnit nesolventním zaměstnavatelům pokračovat v podnikání a hromadit daňové dluhy. Předkládání podkladů pro finanční úřady za zaměstnance zůstane povinností zaměstnavatele.