Náměty pro diskusi o programových cílech Pravého bloku

Strana konzervativní smlouvy (SKS) nahlíží Pravý blok (PB) jako svého spojence v zápase za správnou věc. Domníváme se, že mnohé praktické postupy, které představitelé PB prosazují v politice, slouží věci spravedlnosti v této zemi. Bohužel, s některými programovými cíli PB (viz Necenzurované noviny č. 16) nemůžeme plně souhlasit.

Především považujeme za nemožné předem konstatovat - jak to Preambule programu PB činí - kam spěje lidský vývoj v příštích staletích a tisíciletích. Obáváme se, že odhady PB odporují současným trendům: místo institucionální desintegrace společnosti na úrovni hmotné, již očekává PB, my vidíme proces globalizace. Místo zesilování integrace na úrovni duchovní, již PB anticipuje, my nahlížíme, že duchovní rozdíly mezi jednotlivými civilizacemi jsou stále propastné, a že se vůbec nezmenšují.

PB požaduje referenda; my přímou demokracii považujeme za méně dokonalou, než demokracii zastupitelskou. A to z toho důvodu, že parlamentní demokracie umožňuje uvážlivou diskusi o problémech (jaká v rámci celé společnosti není možná), a tedy pak i fundovanější rozhodnutí. Dále umožňuje i státnickou odpovědnost v tom smyslu, že může přijmout rozhodnutí, jež jsou správná, avšak momentálně nepopulární. V principu věci však referendum nemůže nikdy schválit nic nepopulárního, byť by to bylo sebevíce správné nebo prospěšné. V neposlední řadě, systém rozhodování referendy je nesmírně nákladný.

My se domníváme, že referenda mají svůj význam na místní úrovni, kde lidé problémy dokonale znají, ale za noční můru považujeme referenda na úrovni celoplanetární - jak to navrhuje PB. A to z toho důvodu, že ne všechny civilizace chápou hodnotu politické svobody - tuto hodnotu nejlépe chápe civilizace západní - a my si naši svobodu prostě nechceme nechat vzít diktátem planetárních většin, které ji nechápou. Svoboda je plodem staletého ušlechtilého politického, filosofického a duchovního vývoje; nikoli produktem prostého aktu vůle v podobě hlasovacích uren.

Další přímé volby, jež PB navrhuje - např., starostů, hlav států, nebo soudců - se mohou skvěle osvědčit v jiných zemích s jinými tradicemi a ústavními systémy. Některé z nich by se snad za určité kompenzace ústavními protiváhami mohlyuplatnit i u nás. Důvěru PB ve schopnost našeho lidu vždy si volit ty nejctnostnější, nejmoudřejší a nejlepší zástupce, však nesdílíme. Naše společnost totiž prošla 50 lety totalitní (z toho 40 lety komunistické) duchovní a politické devastace. Jedná se o společnost, jejíž svobodná volba zaplnila náš Parlament stranami jako ČSSD, ODS, KSČM, KDU-ČSL či US - tedy stranami, jež PB správně považuje za příčinu i součást našeho dnešního marasmu.

Miliční uspořádání armády není nutné a priori odsuzovat, ale je nutné jej vždy doplnit existencí schopné a výkonné profesionální armády, proti které se však PB staví. Nejlepší zárukou svobody na světě je silný Západ, nejlepším prostředkem obrany svobodného řádu v této zemi je naše členství v NATO, jež představuje transatlantickou jednotu mezi Amerikou a Evropou. My musíme být dobrým, efektivním a spolehlivým členem NATO (což dnes nejsme v důsledku toho, jací lidé jsou na nejvyšších místech v naši zemi). A to nelze bez profesionální armády. Návrh PB na oslabení profesionalizace naších ozbrojených složek v rámci NATO je tedy návrhem, jenž směřuje k oslabení NATO a Západu. Navíc však, pokud PB pod miličním uspořádáním armády rozumí švýcarský model, podle něhož by každý musel povinně vlastnit zbraň, považujeme to za nerozumné z důvodu uvedeného v bodu předchozím: vzhledem ke stavu společnosti, především vzhledem k nevyrovnání se s komunistickou minulostí, ne všichni lidé v naši zemi by měli dostat zbraně do rukou. (S tím, aby každý slušný, bezúhonný občan mohl vlastnit zbraň na vlastní obranu, však souhlasíme.)

Prezident Reagan uzbrojil Sověty, a způsobil tak jejich kolaps, v důsledku čehož sovětská a ruská moc opustila nejen střední Evropu, ale i souhlasila s formálním rozpadem Svazu samotného. Není tedy pravda, že se USA s nimi dohodlyna tom, že zájmy Moskvy nebudou ohroženy. To, že komunistické kádry se pak v postkomunistických zemích při moci udržely, souvisí s morálním, duchovním a politickým marasmem uvnitř postkomunistických zemí.

Hodnocení komunismu ze strany PB sdílíme. Návrhy na řešení našeho dnešního marasmu, jež obsahují body programu PB 18-22, jsou pro SKS (s výše uvedenými výhradami, např. vůči referendu) více-méně přijatelné.

Nedomníváme se však, že zakopání se za berlínskou zdí vízové povinnosti vůči okolnímu světu nás před mnohými zly ochrání; naopak se obáváme, že nás o mnohá potenciální dobra může připravit. Izolacionismus - ať už politický, ekonomický, kulturní či mezinárodní - není našim programem.

SKS není proti vstupu do Evropské unie, ale uvědomuje si, že mnohé rysy EU jsou socialistické, což poškozuje hospodářskou produktivitu a konkurenceschopnost EU, a tedy i její občany. SKS hodlá po vstupu ČR do EU prosazovat její desocializaci.

Návrh PB na sociální výstavbu má socialistický charakter. Nemyslíme si, že cestou k dostupnosti bytů je státní podpora výstavby sociálních bytů, nýbrž deregulace nájemného a ustavení svobodného trhu s byty, jež podnítí investory k výstavě dalších nových bytů, a tedy k následnému zlevnění nájemného. Upozorňujeme na fakt, že tzv. sociální "práva" (např. "právo" na byt) nejsou skutečnými právy (klasickými svobodami), nýbrž nároky, které občan vznáší na stát a okolní společnost. Na ně ve striktním smyslu právo nemá; to pouze stát či společnost se z důvodů lidskosti nebo společenské stability může za určitých okolností rozhodnout dát něco navíc i člověku, který přispěl společnosti málo nebo nijak.

Souhlasíme s tím, že úspěšnosti zemědělské výroby přispěje podpora soukromému hospodaření na rodinných farmách.

Rovněž souhlasíme, že je nutné prosadit rozbití tzv. přirozených monopolů, pokud jde o dopravce, distributory energie, telekomunikace, atd., jako i modernizovat železniční tratě; nedomníváme se však, že je nutné zabezpečit dopravní obslužnost na celém území prostřednictvím státu.

Zajisté rovněž zákaz těžby nerostných zdrojů v chráněných územích, jako i znevýhodnění vývozu nezpracovaných surovin, je krokem rozumným. Ochrana (konzervace) životního prostředí je správným konzervativním přístupem.

To platí i pro péči o kulturní památky na našem území. Kategorický zákaz prodeje a vývozu některých kulturních děl a předmětů však odmítáme, neboť zákaz vývozu by rovněž implikoval zákaz dovozu ze zemí ostatních - a my nevidíme nic špatného na tom, aby si naši občané různá kulturní díla do naší země dováželi. Jsme pro kulturní výměnu a obohacování všech národů.

Za dobrou cestu k zajištění dostupnosti zdravotní péče považujeme větší finanční účast pacientů na primární lékařské péči, aby tak ze zdravotního pojištění mohly být hrazeny všechny náročné a závažné lékařské postupy.

Důchody je nepochybně správné valorizovat podle inflace, stejně jako je správné zrušit všechna privilegia osob spjatých s minulým režimem.

Jsme stoupenci decentralizace, a proto plně souhlasíme se zásadou, že regiony a obce mají mít veškeré pravomoci, které nemusí vykonávat stát na své centrální úrovni - a že regiony a obce k tomu musí mít adekvátní finanční prostředky.

Výchova mladých lidí k morálním hodnotám a patriotismu (ne však nacionalismu!) je úctyhodná, primární odpovědnost za tuto výchovu však neleží ani na státu, ani na školách, nýbrž na rodičích a rodinách.

Programové cíle PB byly uveřejněny na stránkách Necenzurovaných novin a my jsme byli ujištěni, že náš vstup do diskuse bude vítán a na těchto stránkách dostane stejnou příležitost. My s našim příspěvkem přicházíme v dobré víře a s nadějí, že bude přijat tak, jak je nabízen: jako konstruktivní krok k vzájemnému dialogu a spolupráci, na niž se upřímně těšíme.

 

V Třešticích dne 2. srpna 2000,

Členové Předsednictva Strany konzervativní smlouvy:

Zuzana Böhnischová, Čestmír Hofhanzl, Roman Joch, Jan Kubalčík, Martin Rejman.