K posunutí restituční hranice

Konzervativní strana je přesvědčena, že restituční hranice stanovená od 25. února 1948 byla nastavena nesprávně díky politickým zájmům postkomunistých sil dominujících v roce 1990 stejně jako dnes na naší politické scéně. Proto bude navrhovat změnu a posunutí této hranice k 30. září 1938.

Konzervativní strana je přesvědčena, že toto datum je právně podložitelné a oprávněné. Konzervativní strana je si zároveň vědoma, že ani posunutí restitucí do roku 1938 není v současné politické konstelaci průchodné, ale vzhledem k nutnosti obhajovat základní principy na kterých stojí západní civilizace, musí trvat na pravdivém popsání naší minulosti včetně z toho vyplývajících závěrů.

Oproti původní restituční lhůtě tento posun lépe postihuje jak nacistické tak komunistické bezpráví, které vedlo mimo jiné i k neoprávněnému zcizení majetků. Zatímco období protektorátu a období od 25. února 1948 do listopadu 1989 je popsáno v zákoně, poválečné období nesvobody v zákoně chybí.

Přitom bezprávím byl jistě i poválečný teror vůči sudetským Němcům, ale také vůči Čechům, kteří nesouhlasili s Národní frontou a prokomunistickou-prosovětskou politikou. Součástí tohoto bezpráví byl také násilný proces znárodnění - zestátnění (banky, pojišťovny, klíčové průmyslové podniky, zemědělství).

Konzervativní strana proto neuznává zákonnost a platnost protektorátní vlády stejně jako poválečného košického vládního programu a všech počinů všech vlád Národní fronty, ať již předúnorové či poúnorové.

Konzervativní strana proto nesouhlasí s retribučními dekrety a rozsudky národních a lidových soudů v celém civilizovaném a kulturním světě neslýchaným amnestováním vražd a ostatních zločinů, spáchaných do 28. října 1945.

Konzervativní strana nesouhlasí se znárodněním průmyslu a zkonfiskováním majetků českých antikomunistů a bezúhonných Němců.

Konzervativní strana neuznává parlamentní volby v roce 1946 a 1948, jakož i žádné další, které v naší zemi proběhly do roku 1990. Neboť ani v jednom případě neproběhly podle platných demokratických zásad. Rovněž nikdy neuzná zákaz konzervativních antikomunistických politických stran na jejichž odkaz v mnohém navazuje.

Konzervativní strana rovněž nesouhlasí s vysídlením sudetoněmeckých spoluobčanů. Tedy nejen se zločiny, které ho provázely, nýbrž s vysídlením jako takovým, neboť Konzervativní strana odmítá kolektivní vinu a kolektivní trest, jež se příčí křesťanské morálce.